Děkuji. Vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych já tady v obecné rozpravě se také přihlásil se svým postojem a stručně také obecně okomentoval některé pozměňovacími návrhy, kterými chci upravit některé parametry jak EET, tak celkově sněmovního tisku 205, tak jak jsem již představoval a komentoval některé své návrhy na jednání hospodářského, ale i rozpočtového výboru.
Začnu těmi úpravami, které se týkají DPH, protože jsem zaznamenal, že současná vládní koalice deklarovala, že chce snižovat daňové zatížení, připravila několik snížení DPH v rámci obou sazeb, na snižování do té nižší, i do té nejnižší. Já jsem si dovolil tady navrhnout snížení DPH pro biopotraviny, i když jsem to v loňském roce. Přijde mi to jako logický krok pro to, abychom podpořili sektor nejenom biopotravin, ale především abychom podpořili sektor ekologického zemědělství z důvodu přidané hodnoty, těch pozitivních externalit, které tento sektor má a které nejsou úplně tak na první pohled patrné a finančně vyčíslitelné, ale to, že tady máme zemědělce, kteří nehospodaří s používáním pesticidů, hnojiv, ale hospodaří co nejvíce v souladu s přírodou, tak si myslím, že je něco, co by si mělo zasloužit podporu, a právě touto formou snížení DPH na biopotraviny se snažím vyjít tomuto vstříc. Když můžeme snižovat DPH například na potraviny nebo nápoje, jako je pivo, tak si myslím, že sektor biopotravin by si to zasloužil také. Dopad na státní rozpočet je poměrně malý a myslím si, že celkově tomu řetězci zemědělec, ekozemědělec a výrobce biopotraviny by tímto způsobem stát mohl pomoci, aby podíl biopotravin se i na českém trhu zvýšil, aby tyto zdravé a kvalitní potraviny byly dostupné širším spektrům obyvatel v ČR.
Pak tam mám také pozměňovací návrh, který se týká snížení DPH na palivové dříví, dřevní pelety, brikety. Je to především reakce na dvě věci. Tou první je kalamitní situace v rámci kalamitní situace v lesích, ale zároveň s tím je spojena obtížná situace na trhu právě s dřevem v ČR, a já bych chtěl tímto pozměňovacím návrhem umožnit to, aby se v České republice více využívalo právě v tomto období dřevo jako obnovitelný zdroj v rámci spalování v domácnostech tak, aby domácnosti měly větší motivaci využívat toto palivo, protože dost často topí ekologicky nevhodnými palivy ne proto, že by chtěly tyto domácnosti, ale protože to je pro ně ekonomicky nejpřijatelnější a nejdostupnější alternativa. Takže tento návrh zde také předkládám. Rozpočtově to není taktéž nikterak velká částka. Mám to tam potom i v důvodové zprávě přesně odůvodněno a byl bych rád, kdybychom třeba i na tomto našli konsenzus, protože tím podporujeme jak podnikatelské subjekty, které podnikají v oblasti lesa, zpracování dřeva, ale také domácnosti v ČR a nepřímo také celý ten projekt kotlíkových dotací v rámci Zelené či Nové zelené úsporám.
Pak si také dovoluji navrhnout zvýšení limitu pro plátcovství DPH. Mám tam dva alternativní návrhy. Jeden zvyšuje tento limit z 1 mil. Kč na 1,5 mil. Kč, případně alternativní návrh na zvýšení na 2 mil. Kč. Je to reakce na to, že v minulosti tato hranice byla stanovena k roku 2004 a od té doby vlivem inflace došlo k posunu toho, že tehdy do toho limitu 1 mil. Kč se vešlo daleko více podnikatelů, než je tomu dnes. Budu chápat to odůvodnění paní ministryně, které říkala v rámci jednání výboru, ale myslím si, že minimálně ČR by měla vyslat jasný signál ve vztahu k EU, že prostě i v tomto je potřeba udělat určitou valorizaci.
Dále navrhuji snížení DPH v oblasti bydlení, a sice v oblasti investic do tzv. sociálního bydlení, což jsou například byty do 120 metrů čtverečních, to znamená stavební činnosti související s opravou, s výstavbou těchto bytů, aby byly v té nejnižší snížené sazbě 10 %, a také nové byty, aby byly sníženy z 21% sazby do 15% sazby. Opět chápu argumenty Ministerstva financí z hlediska jednotné legislativy, proto u těchto dvou návrhů dávám návrh na posunutí účinnosti k 1. lednu 2021 tak, aby tady byl prostor, aby Ministerstvo financí a tato vláda mohla vyjednávat buďto o výjimce, nebo o změně evropské legislativy v této oblasti.
A dále si dovoluji udělat úpravu u EET a z hlediska především právě toho, kdo do plátcovství EET bude spadat. Dávám zde dva alternativní návrhy - vyjmout subjekty, které mají tržby do 750 tisíc korun, tak jak jsem předkládal na jednání rozpočtového i hospodářského výboru. Vnímám to, že k tomu není příliš velká vůle. Dávám proto ještě také alternativní návrh, který by tento limit stanovil na hranici 200 tis. euro. Vycházím vstříc i argumentaci Ministerstva financí, resp. jejich odkazu na Ústavní soud, protože ústavní soud se v této oblasti odvolává na příklad Rakouska, kde v Rakousku takto stanovený limit mají, takže proto jsem si dovolil navrhnout tento limit 200 tisíc euro, aby tyto subjekty nebyly v povinnosti být v elektronické evidenci tržeb.
Dále tam potom také mám návrh, který řeší předvánoční prodej ryb v ČR, aby byl plně vyjmut z elektronické evidence tržeb, aby, jak tady zaznělo v předchozí debatě, nebyli prostě tito prodejci nuceni tady vypisovat papírové bločky a distribuovat je, protože tato prodejní místa jsou v evidenci státních dozorových orgánů, v evidenci státní veterinární správy, tedy když bude stát chtít a finanční úřady budou kooperovat, mohou si velice dobře ověřit, jaké prodeje tady probíhají na těchto místech, a mohou předejít tomu, aby tady případné podezření z daňových úniků rozhodně nebylo.
A pak také budu podávat návrh na to, aby byly subjekty vyjmuty z 3. a 4. vlny, tak jak jsem to předával na jednání obou dvou výborů - hospodářského i rozpočtového. Tolik obecné odůvodnění a v podrobné rozpravě rád tyto návrhy konkrétně okomentuji. Děkuji za pozornost.
