04.11.2011 20:40:19
Vláda programově pomáhá bohatým a ubírá chudým
Svět se stává globální propojenou virtuální realitou. Ústup od zlata jako základního ekvivalentu pro směnu zboží a služeb si vynutila mimo jiné i elektronizace plateb, což nově propojilo a zrychlilo všechny finanční transakce.
Cenné papíry, které jsou šlágrem posledních desetiletí, jsou ohodnoceny nikoli svou reálnou hodnotou, nýbrž hodnotou očekávaného zisku, a na tom dnes stojí celý finanční svět - na velmi nejistých transakcích, nejistých cenách, a dopady vnímáme všichni.
Rozdělování nových hodnot probíhá nespravedlivě v rámci kapitálových skupin, v rámci kontinentů mezi vyspělým a rozvojovým světem, mezi státy navzájem a taktéž uvnitř státu mezi obyvatelstvem. A tak se neustále zmenšuje skupina nejbohatších obyvatel zeměkoule a roste chudoba většiny celého světa. Jde o známou tezi - o centralizaci a internacionalizaci kapitálu.
Nadnárodní kapitál sice načas zbrzdil své problémy vysáním ekonomik v postkomunistických zemích, cestou získal nová odbytiště pro své zboží, levně vykoupil fabriky, získal nové konkurenční trhy, využíval levnou kvalifikovanou pracovní sílu, využíval daňové pobídky, daňové prázdniny atd. A v tomto domácím a celosvětovém prostředí se nachází již řadu let i naše národohospodářská a rozpočtová politika.
Česká republika sice vyprodala státní majetek účetně za zhruba 3000 miliard Kč, ale dnes naopak obhospodařujeme téměř 1500 miliard Kč veřejného dluhu, přes 1000 miliard činí dluh obyvatelstva a téměř 1000 miliard Kč činí dluhy privátních firem. A tak s určitou nostalgií lze konstatovat, že po 20 letech »úspěšné« transformace české ekonomiky byly občanům této země slavnostně nabídnuty státní dluhopisy...
Doufejme, že tato nová finanční příležitost nedopadne stejně jako kuponová privatizace, doprovázená posléze pláčem lidových akcionářů, které ošidili různé fondy, tuneláři či většinoví noví majitelé firem cestou vyvlastnění malých akcionářů, což jim umožnil Parlament České republiky.
Projednávaný státní rozpočet České republiky na rok 2012 (ve středu hlasy koaličních poslanců schválený v prvním čtení) stojí na již zpochybněných číslech a ještě k tomu i na legislativním problému - na neschválených, dosud neplatných "reformních" zákonech.
Vláda znovu připravila projekt, který nadále dělá z naší vlasti teritorium levné pracovní síly, silného korupčního prostředí, nízké úrovně pracovního práva a postavení odborů; dále území prodeje nekvalitního zahraničního zboží; místo, kde bují mafiánské prostředí a kde jsou spojenci ochotní k jakékoli vojenské misi na podporu nového protektora, jenž vládne prostřednictvím nadnárodních institucí a také prostřednictvím vlastní politické elity.
Vláda programově pomáhá bohatým a ubírá chudým. Vláda úmyslně podtrhuje, to znamená, že snižuje příjmy, neboť nedostatek peněz ve státním rozpočtu je nejlepším argumentem pro její reformy. A tak se například od roku 2007 nevalorizovaly sociální dávky a minimální mzda, i když za tu dobu činí inflace kolem 14 procent.
Nezaměstnanost i jiné problémy jsou řešeny na úkor důchodového účtu, který se pak řízeně dostává do červených čísel. Za devět měsíců odešlo do předčasného důchodu přes 50 tisíc našich občanů, což je téměř polovina jednoho ročníku.
Omezují se nároky a reálně se snižuje výše sociálních dávek, které jsou při nedostatku pracovních příležitostí a nízké úrovni většiny mezd a odměn potřebným zdrojem pro krytí domácí spotřeby, a tím i udržení kupní síly a další výroby.
Hovoří se sice o nízké míře chudoby v ČR, ale zapomíná se, že na okraji stojí řada příjmových skupin, zejména nezaměstnaní, jednočlenné domácnosti, ženy, občané v nájemních bytech, senioři starší 65 let, neúplné rodiny s dětmi, či úplné rodiny s více dětmi.
O tom, že máme nízkou sdruženou daňovou kvótu, vysoký výskyt práce načerno, že na nás nejvíce bohatnou banky a obchodní řetězce, netřeba zdůrazňovat. Řada z vás to již zmínila.
Státní rozpočet je nástrojem pro prosazení politických priorit, pro uspokojení tvrdého voličského jádra a donátorů vítězných politických stran, stran sdružených v zdánlivě nesourodé koalici, ale tato nesourodost je jen pragmatická. Jejich priority však nejsou prioritami Komunistické strany Čech a Moravy.
Proto náš poslanecký klub nemůže takto sestavený rozpočet podpořit. Tento rozpočet není v zájmu většiny společnosti, což dokazují i průzkumy veřejného mínění. Slabiny státního rozpočtu jsou pro levici nepřijatelné. Pro pravici to však nejsou slabiny, nýbrž priority.
Miroslav OPÁLKA, poslanec Parlamentu ČR, stínový ministr a místopředseda stínové
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
