k řešení církevních restitucí přispěl zákon číslo 428/2012 Sb. Byl tak položen základní kámen k vyrovnání státu tehdy zastoupeného premiérem Nečasem na straně jedné a zástupci 16 církví na straně druhé formou smluvních ujednání, kterými bylo stvrzeno vyřešení církevních restitučních nároků vůči státu. Co bylo ukradeno, musí být vráceno. Na tom je jednoznačná shoda. Jak to ale bylo u církevních restitucí opravdu? Od počátku nešlo o standardní restituční proces, jaký dosud probíhal mezi státem a restituenty z řady fyzických osob, kdy restituční legislativa vždy řešila pouze částečnou náhradu křivd a řešila vždy pouze částečné odškodnění restituentů. Rozhodným datem pro stanovení majetkových nároků církví byl přitom 25. únor 1948. Smlouvy premiéra České republiky a zástupců církví z roku 2013 stvrdily neprůhledně stanovený celkový nárok církví ohodnocený na 134 miliard korun a dohodnuto bylo řešení ve výši 75 miliard formou naturálního plnění, tedy vrácením polí, lesů a nemovitostí, a 59 miliard formou finančního plnění ve výši 2 miliard ročně po dobu následujících třiceti let se zohledněním inflace.
Zásadní chybou celého konceptu vyrovnání je neexistence validního seznamu zemědělské a lesní půdy k rozhodnému datu vyvlastnění. Takový seznam byl vždy u fyzických osob podmínkou pro uplatnění restitučního nároku. Církve tak nemusely na rozdíl od fyzických restituentů vlastnický nárok k odejmutému majetku prokazovat. Je třeba zdůraznit, že smlouvy přiznaly církvím nárok na výměru půdy a lesů v celkové rozloze 225 tisíc ha, tedy před první pozemkovou reformu v roce 1919. Jak se ale vyvíjela rozloha polí a lesů ve vlastnictví církví v čase? Před rokem 1919 v Československu vlastnily církve půdu o rozloze 234 tisíc ha. Rozhodnutím demokratického parlamentu se souhlasem prezidenta Masaryka proběhla první pozemková reforma, která církvím dle zákona číslo 225/1919 Sb. odejmula 166 tisíc ha. Proces první pozemkové reformy potom probíhal v letech 1923 až 1927. V roce 1947 proběhla opět demokratickým parlamentem schválená revize první reformy z roku 1919 a církvím byl odejmut majetek nad 50 ha výměry. Po Únoru 1948 dle zákona číslo 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, přišly církve o zbytek svého majetku. To jsou fakta, která nebyla v roce 2012 respektována. Pokud korektně přihlédneme ke skutečnosti, že odejmutí půdy církvím dle zákona z roku 1947 nebylo zaknihováno na nové majitele a stát se s církvemi za odejmuté pozemky nevyrovnal, potom již prolamujeme rok 1948 a jdeme před červenec 1947. S ohledem na dříve uvedený pohyb výměry pozemků vlastněných církvemi se jeví naprosto nedůvodným požadavkem církví na pozemky v celkové výměře 225 tisíc ha. Požadavek nejen prolamuje rok 1948, jde nejen před revizi první pozemkové reformy v roce 1947, ale zasahuje dokonce před první pozemkovou reformu z roku 1919. Smlouva zástupců církví s premiérem Nečasem tak výrazně navyšuje nárok církví co se týče celkové výměry pozemků, ale také přiznává 2,5 - 6krát vyšší finanční plnění na nevydané pozemky, než odpovídá v době platné cenové vyhlášce číslo 316/1990 Sb.
K celkové náhradě ve výši 134 miliard podepsané ve smlouvách premiéra s církvemi, existuje z té doby korigovaná vládní varianta ve výši 81 miliard Kč a varianty náhrady pro restituce fyzických osob, tzv. (RFO) max., čili v maximálních cenách pro restituci fyzických osob za 65 miliard, resp. v průměrných cenách (RFO) průměr za 30 miliard. To vše bez rozporování celkové nárokované výměry. Již z těchto variant vyplývá předražení restitucí v rozsahu od 54 miliard, což je číslovka, kterou používal v minulosti pan premiér, až po 104 miliard korun, v případě rozporování výměry by to bylo ještě podstatně více. Jaká byla skutečná výše vydaného majetku v polovině roku 2018? Budovy byly převáděny bez větších problémů. Bylo převedeno 133 tisíc ha lesů a 36 tisíc ha zemědělské půdy, tedy celkem 169 tisíc ha pozemků, tedy více, než na co měly církve skutečně nárok. S jistotou lze říci, že naturální plnění ve výši 75 miliard v kombinaci s finanční náhradou vyplacenou do roku 2019 včetně, tzn. od roku 2013 do 2019 ve výši větší než 15 miliard zcela pokrylo oprávněné restituční nároky církví. Tedy již bylo splněno ve vyrovnání ve výši větší než 90 miliard korun. Nezpochybňujeme platnost smluv mezi premiérem Nečasem a církvemi co do závazku splacení církvím 2 miliardy Kč ročně, pouze tvrdíme, že oprávněný nárok církví byl již zcela naplněn. Co bylo ukradeno, bylo vráceno. To je za námi. Nyní nic nebrání tomu, aby další platby církvím po roce 2020 byly standardně zdaněny. Každé další platby státu jsou již čistým příjmem církví. Takový příjem se v České republice daní a daňová povinnost by neměla minout ani církve.
To jsou důvody, proč jsem doporučil poslaneckému klubu ANO hlasovat pro zdanění církevních restitucí.
Děkuji za pozornost.
