„Podám pozměňovací návrh, abychom se nedostali do situace, že by na domácím trhu chyběli finančně dostupné léky. Výrobci by kvůli přísným pravidlům mohli raději upřednostnit výhodnější výrobu na export nebo zdražit. Pozměňovací návrh bude řešit i riziko, že nemocniční lékárny novela zavalí administrativou,“ říká senátor prof. MUDr. Jaroslav Malý CSc.
Novela zákona v současné poslanecké podobě přináší vyšší míru transparentnosti v hospodaření firem s většinovou účastí státu jako je například ČEZ. Na straně druhé by však mohla například výrobce léčiv poškodit a ve svém důsledku způsobit nedostatek levných léků v lékárnách. Její text totiž neurčuje jednoznačně, zda jsou jednotkové ceny léků obchodním tajemstvím a musí být z tohoto titulu uveřejňovány v registru smluv, či nikoliv. „Navrhnu, aby v textu zákona bylo explicitně uvedeno, že se povinnost uveřejnění v registru smluv nevztahuje na jednotkové ceny léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků. Jde o to, že v současné podobě novela pouze uvádí, že se povinnost uveřejnění v registru smluv nevztahuje na technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet. A to je ve vztahu k lékům velmi chabá právní formulace, jejíž výklad by musel poskytnout až soud.
Vrhnout do takové právní nejistoty oblast zdravotnictví, když to transparentnost nezvyšuje, by bylo více než nezodpovědné,“ vysvětluje profesor Malý. Svůj návrh zdůvodňuje tím, že v Česku má v EU jedny z nejlevnějších léků a v případě prolomení obchodního tajemství ve vztahu k jednotkovým cenám hrozí buď zdražování levných léků nebo přechod firem na výrobu pro export, kde mohou léky prodávat dráž. V konečném důsledku by to tedy mohlo způsobit i omezení dodávek na český trh. Takto vágní formulace výjimky byla podle senátora Malého převzata ze slovenské verze zákona, kde ale ani judikatura slovenských soudů a odborná literatura ke slovenské právní úpravě bližší výklad této výjimky neobsahují.
Dalším důvodem pozměňovacího návrhu je riziko zavalení nemocničních lékáren tunami administrativních požadavků. Lékárny by totiž museli posuzovat, jestli v tom či onom jednotlivém případě znamená zveřejnění jednotkových cen prolomení obchodního tajemství. „V praxi není možné, aby nemocniční lékárna u každé jednotlivé objednávky posuzovala, zda jednotková cena dotčeného léčivého přípravku skutečně naplňuje znaky obchodního tajemství podle § 504 občanského zákoníku a zda případně nedochází k tzv. průlomu do obchodního tajemství podle § 9 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím.
Pro takové sofistikované právní posouzení u každého léčivého přípravku nemocniční lékárny nedisponují dostatečnými kapacitami. Pokud by navíc nemocniční lékárna věc posoudila nesprávně a uveřejnila v registru smluv jednotkovou cenu představující obchodní tajemství, výrobce by se mohl domáhat náhrady škody. I tady by měl zvítězit zdravý rozum,“ uzavírá senátor a zároveň lékařský náměstek FN Hradec Králové prof. MUDr. Jaroslav Malý CSc. Jím navržená úprava textu by řešila i situaci lékáren, kdy není potřeba vůbec zkoumat, zda se jedná o obchodní tajemství či zda dochází k jeho průlomu, protože jednotkové ceny by zkrátka nepodléhaly povinnosti zveřejnění v registru smluv.
