Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, pan ministr Hamáček tady stručně shrnul základní body, kterým se návrh zákona věnuje. Já bych tu možná ještě zdůraznil, že původní legislativní zadání byla transpozice směrnice, která upravuje podmínky vstupu a pohybu v souvislosti s výzkumem, studiem, stážemi, dobrovolnickou službou, výměnnými pobyty žáků a vzdělávacích projektů či au pair. Transpoziční lhůta tam uplynula loni v květnu, vláda předložila návrh zákona do sněmovny v červnu loňského roku. A Poslanecká sněmovna tento návrh projednávala zhruba 3/4 roku. Nyní ho tu máme v Senátu. Zdůraznil bych také, že ve sněmovně bylo jednání poněkud bouřlivé, neboť tato agenda přirozeně nabízí prostor k různým populistickým pozicím.
Já bych vypíchl ještě dvě věci, které tady zazněly, které spolu souvisí. Pan ministr tady mluvil o integraci. Já považuji za velmi dobré, že zákon zahrnul adaptačně-integrační kurzy, i když je otázka, jak rozsáhlé budou, jak budou financovány, jestli kapacity budou pro ně dostatečné. Zároveň se tam upravuje financování z rozpočtu integračních center, což bylo zatím financováno přes evropské prostředky, takže samozřejmě toto je stabilnější řešení. Jak zaznělo na jednání zahraničního výboru od zástupců předkladatelů, souvisí to s tím, že integrační kurzy navíc mohou být poskytovány občanům EU, ne jen cizincům ze třetích zemí. Tyto věci tam ovšem mají odloženou účinnost. Sněmovna účinnost odložila ještě o něco více, aby se to stihlo připravit. Doufám, že kapacity budou z tohoto hlediska dostatečné.
Já osobně bych měl celou řadu výhrad k zákonu, ale na zahraničním výboru jsme projednávali některé pozměňovací návrhy, které se držely velmi při zemi, řekl bych. Celou řadu věcí jsme akceptovali. Já bych se nyní dostal k usnesení výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost, které máte k dispozici, jak už tady bylo zmíněno. Výbor přijal usnesení, kterým doporučuje Senátu, aby návrh zákona vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy a schválil 4 body pozměňovacích návrhů. Přičemž ty první dva body spolu věcně souvisí a týkají se toho, jak studenti, kteří sem přijíždějí, prokazují prostředky, které musí doložit na pobyt v ČR. Změna vycházela z transpozice. Vládní návrh zákona nahradil původní úpravu, kdy bylo možné prokazovat dostatečné prostředky například doložením prostředků na peněžním účtu. A nahradila to jinou úpravou, která vychází z toho, že je možno prokazovat úhrnný měsíční příjem. To může být pro studenty samozřejmě výhodnější zejm. pokud žádné prostředky na účtu nemají, nicméně ten pozměňovací návrh, ty dva body, které jsou schváleny, tak zachovávají jak to, co přináší lepší ten nový návrh, tak zachovává tu původní možnost. Tzn. je to vstřícnější z hlediska dokládání dostatečných finančních prostředků. Na výboru zaznělo, že změna byla učiněna na základě požadavku odboru kompatibility Úřadu vlády, ale to se týkalo, předpokládám, právě úhrnu měsíčních příjmů. Předpokládám, že nevadí, pokud je tam něco ještě vstřícnějšího právě ve smyslu, že je možné dokládat prostředky na účtu.
Další dva body pozměňovacích návrhů se týkají také související záležitosti. Bod číslo 3 upravuje změnu v § 120a zákona, kdy na základě pozměňovacího návrhu, který zazněl ve sněmovně, tam tato změna doplněna byla. A podstatou je, že policie v rámci rozhodování o správním vyhoštění si je povinna vyžádat závazné stanovisko ministerstva vnitra, zda vycestování cizince je možné. Tzn. jestli mu hrozí nějaká vážná újma v případě, že vycestuje. A byla tam stanovena jedna výjimka. Nebylo nutné si vyžadovat závazné stanovisko ministerstva vnitra v případě, že se tak dělo na to vyhoštění při vycestování cizince na hraničním přechodu, což může být na hranici mezi dvěma státy. Tou hranicí je mj. také mezinárodní letiště.
Poslanecký návrh tam doplnil ještě další dva body, další dvě výjimky. Jedno, pochází-li cizinec z bezpečné země původu podle jiného právního předpisu a neuvedl-li skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven skutečnému nebezpečí. A další, jde-li o občana EU. Pozměňovací návrh navrhuje zachovat původní znění s jednou výjimkou a doplnit tam poučení pro cizince, že právě může nabývat vážnou újmu, což je podstatné, protože cizinec na hranici často nechápe podstatu procesu, který se odehrává a neví, že má namítat to, že mu hrozí smrt, mučení nebo jiná srovnatelná újma.
A ty dva nově doplňované body jsou problematické, protože otázka je, co je bezpečná země. Evropský soud už také konstatoval o některých členských zemích EU, že v konkrétní situaci se nepovažují za bezpečné země. A ten třetí bod, jde-li o občana EU, já bych tady odkázala na jeden známý případ, a to jsou katalánští politici, kteří jsou v Belgii nebo resp. bylo s nimi vedeno řízení v Německu. Také šlo o členskou zemi EU a nebyli vydáni. V tomto případě šlo o vydání k trestnímu stíhání.
Tzn. není to automatické, že ve všech případech je tady ten člověk, o jehož vyhoštění se rozhoduje, v bezpečné situaci z hlediska hrozby vážné újmy. Proto si myslím, že by tak, jak se výbor usnese, mělo zůstat zachováno stávající znění.
A poslední, ale to je provázané, jak jsem říkal, ty dva body, bod 4 se týká změny v § 179, kde také podstatou návrhu, který výbor schválil, je zachovat stávající platné znění a tedy neměnit ho. Podstata návrhu spočívá v definici vážné újmy, protože podle dosavadního platného textu je tady katalog čtyř možných typů vážné újmy. Jednak je tady uložení nebo vykonání trestu smrti, pak je tam mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání. Pak vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu. A pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky ČR.
Změna, opět načtená poslaneckým návrhem, to vlastně pouze omezuje na mučení, nelidské a kruté zacházení, a to odkazem na článek 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Tzn. odstraní-li se ty tři důvody, může se stát, že se ČR dostane do rozporu se svými mezinárodněprávními závazky, protože i další věci, které v katalogu jsou, tak jsme zavázáni k tomu, respektovat práva osob, kterých se to týká.
Tolik k tomu, co zahraniční výbor přijal. Byla tam diskuse i o dalších pozměňovacích návrzích. Jeden se týkal faktu, že při žádostech podávaných na zastupitelských úřadech se má nově obligatorně vyžadovat předkládání pouze originálů písemných listin v době elektronizace. Nicméně zástupci ministerstva zahraničí tam nějakým způsobem popisovali, proč potřebují, aby to takto bylo zachováno, takže tato změna na výboru přijata nebyla. A další se týkala omezení možnosti změny zaměstnání po dobu 6 měsíců, respektive po dobu až 2 let u těch zvláštních režimů. A oznamování změny zaměstnavatele, resp. zaměstnání nebo pracovní pozice namísto žádosti o souhlas ministerstva vnitra. Návrh také nebyl přijat. Tady já ještě velmi redukovaný návrh potom předložím, ale to až v samostatném vystoupení, to je nad rámec zpravodajské zprávy.
Abych to ještě jednou shrnul, zahraniční výbor doporučil vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které máte všichni v usnesení výboru k dispozici.
