Eurokomisařka Věra Jourová přiznala na konci loňského roku, že dohadování o podobě směrnice je složitější, než si myslela.
Pod tíhou afér z posledních dnů se ukazuje, že kvalita masa z polských chovů hovězího není vždy plně pod kontrolou polských hygieniků.
To jsou ale jen malé ukázky toho jak jsou pokřiveny hygienické předpisy v rámci EU.
EU soustavně umožňuje využívat různých kliček a podvodů, které jsou nám tajeny.
Tak například kuřecí nebo krůtí maso z nejmenované České farmy u České Lípy.
Ano, kuřata a krůty pocházejí z českého chovu, ale porážka probíhá v Polsku!!!
Řeknete si PROČ?
PROČ se musí drůbež před porážkou nakládat do kamionů a ve stresu převážet do Polska?
Odpověď je jasná – je to levnější.
Budu zde citovat bývalého předsedu Agrární komory ČR Jana Velebu.
„Život nám
komplikují polští zemědělci. Díky výjimce, kterou si vyjednali u Evropské
unie, mohou používat zastaralé postupy a metody chovu. Ty jsou samozřejmě
mnohem levnější než moderní,“ uvedl, Veleba.
Hlavní rozdíl ve výrobním postupu spočívá v konečné úpravě masa. „Nás
předpisy nutí vychladit maso proudem mrazivého vzduchu, zatímco Poláci díky
výjimce chladí kuřata ponořením do studené vody,“ vysvětlil předseda.
Takto upravené kuře je sice levnější, ale postup
chlazení se podepíše na kvalitě jeho masa. „Obsahuje více vody než kuře
chlazené vzduchem. Navíc jsme laboratorně potvrdili, že v takovém kuřeti
jsou zárodky bakterie salmonely. Ty se samozřejmě tepelnou úpravou zničí,“
sdělil Veleba.
Takže způsob jak z kvalitního českého kuřete udělat vystresované kuře se zárodky salmonely je jasný…
Výsledek finanční rozdíl cca 10,- Kč na každém kilogramu.
A teď uvedu druhý příklad
Chimérami opředený Glutamát sodný neboli zvýrazňovač chuti - E621.
Téměř u každého druhu potravin slyším že …neobsahuje glutamát sodný,
neobsahuje škodlivá é-čka
Pokud se ale nenecháte vtáhnout do této hry, zjistíte překvapivé informace.
Poprvé glutaman sodný identifikoval jako základní chuťovou složku řasy Laminaria japonica, po staletí používané v japonské kuchyni, profesor Kikunae Ikeda z Tokijské univerzity v roce 1908.
V západních kuchyních se prakticky až do ukončení 2. světové války glutamát v kuchyni nepoužíval. Během bojů v Pacifiku si však američtí vojáci všimli, že ukořistěné japonské konzervované potraviny chutnají mnohem lépe než jejich vlastní a tím objevili glutamát pro americkou kuchyni.
Studie WHO (Světové zdravotnické organizace) z konce 80. let minulého století nicméně domněnky o negativním vlivu glutamátu na lidské zdraví nepotvrdily. I z tohoto důvodu není dosud stanoven limit pro denní příjem.
Co je a co není zdravé, si musíme vyhodnotit sami.
Jak je vidět a slyšet, Eurokomisaři nám s tímto nepomůžou.
Je s podivem, že tam kde se to EU nehodí, se politická korektnost nepřipouští a pro občany východní Evropy se použije metoda potravinového rasismu.
Proto navrhujeme, aby potraviny určené na trhy obyvatel II.- kategorie byly výrazně označeny- POZOR ! POUZE PRO OBČANY VISEGRÁDSKÉ ČTYŘKY!
Zdroj Wikipedie Autor Libor Křenek