Dobré ráno, pane místopředsedo, pane poslanče, kolegyně, kolegové. Já snad jenom trošku k té genezi. Víte, přece jenom kdo sleduje politické dění a nálady ve společnosti, tak vnímá to, že naši spoluobčané chtějí mít volno. Důvody jsou jistě nejenom historické, křesťanské, aby ctili své svátky, ale prostě si chtějí odpočinout, chtějí mít jinou kvalitu života. Chtějí mít volno o víkendu, u směnných pracovníků, je to tak, jak to je, mají ho uprostřed týdne. Ten návrh vznikl skutečně tady. Byl to František Bublan, který, řekla bych, že můžeme říct, že jeho morální hodnoty a křesťanské nasazení byly hodně vysoko, ta debata se tady tehdy vyvíjela o tom, abychom lidem, kteří po tom touží, nebo mají takové kořeny, aby mohli ctít třeba naši historii, naši minulost, abychom jim trošku ty spotřební dveře zavřeli.
Ono je to dneska přece tak, že velké obchoďáky ve svátek nejsou uzavřeny, ony jsou dveře otevřené, protože jsou tam malé krámky. Ale jsou tam například i služby, od kosmetických, čistírny, kadeřnice; a ty, když je ten svátek, jako třeba teď bylo Velikonoční pondělí, tak tam jsou, ale nikdo za nimi nepřijde, protože to není ten byznys, který by lidi do obchoďáku lákal. Tito lidé by taky chtěli mít volno. Já se možná bavím v Pardubicích s jinými prodavačkami, že výdělek je výborná věc, ale věřte tomu, čím mladší naši voliči, tak chtějí mít svůj čas a prostor, nechtějí ho někde trávit. Myslím, že nejsme schopni tady vyjmenovat všechny směnné provozy, od ubytovacích a byznysových, až po zdravotnické, nepřetržité, záchranáře, tam to přece vždycky bude... To bude klasický směnný provoz, ať my si vymyslíme 27 státních svátků. A pak jsou to obchodníci, kteří to volí dobrovolně, ti podnikatelé, které podporujeme. A pak jsou to ti zaměstnanci, o těch my se bavíme. Ty my chráníme. Ona ta debata je paskvilní dnes proto, že první návrh si nikdo tady nedovolil říct, protože by byl sestřelen, že chce mít zase neděli volnou, jako to vidíme v Rakousku, jako to vidíme na severu, protože bychom se mu tady i v té Poslanecké sněmovně všichni vysmáli. Zbláznil se... Po té demokracii, po té svobodě, kdy si to užíváme, zase najednou se vracet.
Je to teď ani ryba, ani rak, teď si tady můžeme předvádět, jak je to hloupé, jak to nevyhovuje, víte, kdybychom se uměli dohodnout, jako že se nechceme domlouvat ani my tady leckdy, ani naše dvě komory, tak bych byla samozřejmě pro nový zákon. Asi se mi líbí v logice to, co říkal kolega Wagenknecht, pro všechny zavřeno. Ti, co nechtějí, si vyberou. Tak by to podle mě bylo fér.
Úpravu v tuto chvíli vítám, pořád mám na vědomí, že bychom dětem měli dávat správné vzory, dobře, rodiny možná jezdí na chaty, ale pak jezdí i s rodiči děti třeba do velkoobchodů vybírat zboží, prostě tak to je, tomu my nezamezíme. Ale myslím si, že šance na odpočinek těm, kdo si to sami nemohou zvolit, tak tady, myslím si, že bychom jim to dát mohli. To je do budoucna.
Podporuji tu změnu, trošku jsem se uhnula, ale všichni řečníci se trošku uhýbáme v tom hovoru, rozumíme tomu, proč zákon je, nebo dovysvětluji, proč zákon je takový, jako že si z něj děláme trošku legraci. Ale takových zákonů tady, přátelé, máme hodně. Tento se nás, každého občana, velmi osobně dotýká.
Pléduji za svobodný odpočinek. Každý ať pak pracuje taky svobodně a rád, ale měli bychom tomu jít asi naproti.
Děkuji za pozornost.
