Tak trochu pololegálně. Kolegyně a kolegové, pane poslanče, paní předsedající. Byli jsme kdysi s výborem pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice v Londýně na návštěvě britského parlamentu a zajímali jsme se o financování kultury a sportu. A tam jsme se dozvěděli něco, co já jsem nevěděl, ale možná mohl někdo tušit, že financování kultury a sportu ve Velké Británii zajišťuje stát státní loterií, provozuje ji sám, předpokládám prostřednictvím nějakých volených nebo jmenovaných orgánů. Ale tyto finance jsou pořizovány loterií. Stát na nich má monopol, tudíž nikdo jiný provozovat takovou loterii nemůže. A tyto prostředky skutečně bohatě stačí.
V té době se chystaly olympijské hry v Londýně, tak jsem se ptal, kolik ministerstvo bude přispívat na realizaci těchto her? A oni řekli, nic. Nic. Já jsem se nezeptal, zdali Londýn, takže možná, že město do toho nějaké peníze dávalo. Ale i ty olympijské hry byly kromě samozřejmě komerčních zdrojů financovány z těchto prostředků. Čili my jsme tady měli vlastně ideální nástroj na financování sportu, oni to mají na kulturu, na financování sportu v České republice, v Česku, a to byla skutečně loterie Sazka.
Po změně režimu, nebo já říkám po sametovém převratu, došlo k jakési změně uspořádání v řízení Sazky a bylo rozhodnuto podle mého soudu nejsprávnějším možným způsobem. Ať tu Sazku spravují ti, kteří z jejich výnosů mají těžit. Čili kteří mají z jejich výnosů financovat provozování sportu. A jeho podporu. Bylo tam kdysi, než se to změnilo způsobem, který zde už komentoval kolega Horník, zastoupení svazů podle jejich velikosti. Čili samy svazy se staly akcionáři této loterie a měly tudíž v rukou správu těchto prostředků.
Žijeme v zemi, kde se vznáší ve vzduchu heslo „všetci kradnú“. Já si ve světle toho nedovedu představit lepší uspořádání, než aby kromě nějakých úředníků, jmenovaných funkcionářů, či koho jiného, právě sportovci rozhodovali o činnosti organizace, která byla základem jejich financování. Ukázalo se, že buď z nedostatku morálky, protože podezřívám některé činovníky, že nebyli tak hloupí, anebo z nedostatku modrosti či inteligence dovolili Hušákovi rozjíždět projekty, které v podstatě přivedly Sazku k bankrotu. To je tragédie, která se ale bohužel nedá nijak napravit.
Abychom znovu zřídili loterii a nějakým způsobem zakázali Sazce fungovat, to už teď není možné. Záchrana Sazky se provedla vlastně privatizací do komerčních rukou. No nádhera, takže peníze pro sport nejsou. A teď vymýšlíme, jak to udělat, kde je zase získat, kam dát víc, kam méně. Hodně se tady srovnává kultura, a ono je to těžko souměřitelné, protože kultura spravuje památky a umělecká díla v depozitářích nebo ve výstavních síních. Samozřejmě sport má zase stadiony, různou měrou zchátralé, které by potřebovaly velké injekce. Mnoho podobností, ale úplně identické to není.
Zájem o sport je tady kromě výchovy, což si myslím, že platí pro kulturu, protože výchova ke vnímání umění a nějakému intelektuálnímu rozměru je velmi důležitá pro stav národa a pro každou generaci. Sport je velmi důležitý pro zdraví a také pro výchovu. Zejména v kolektivních sportech se děti učí pracovat společně k jednomu cíli, respektovat se, chovat se fér atd. A bojovat s nějakým zapálením, jak říkám, o jeden společný cíl. A to si myslím, že jsou nesmírně cenné věci.
Já nemám recept, co udělat. Ale myslím si, že je důležité na to upozornit, že my teď vlastně hasíme požár způsobený, s odpuštěním, sportovními funkcionáři, kteří měli hlídat, aby zdroj, který dostali do vínku, fungoval a plnil svou úlohu. Nevím, jestli je to agentura, nevím, jestli je to ministerstvo, samozřejmě nějakým způsobem se financování sportu musí řešit. Je škoda, že nefunguje ten odbor na ministerstvu školství. Bylo období, kdy měl sport svého náměstka, takže v podstatě byl na úrovni řízení ministerstva.
Zdá se mi také v souladu s mnohými kolegy, že rozhýbání ministerstva a zajištění fungování toho, aby i tuto část svého portfólia plnilo, by byla asi nejjednodušší cesta. Cesta nejmenšího odporu a i podle mě nejmenších nákladů. Měli bychom o tom do budoucna uvažovat, ať už dopadne tenhle návrh jakkoliv. Děkuji.
