Tato změna odstraňuje nespravedlivé dvojí zdanění. Je to takové moje dítě, které jsem prosadil do programu VV a posléze i do koaliční smlouvy a momentálně do zákona jako kompletní osvobození. Jsem si jist, že to fiskálně nebude mít negativní dopad na rozpočet, vzhledem k tomu, že se tato srážková daň v praxi stejně obchází vývodem dividendy do zahraničí, popřípadě různými nekonečnými půjčkami společníkům atd. Odstranění daně z dividend učiní Českou republiku atraktivnější pro investory a sníží se tempo odchodu firem do tzv. daňových rájů jako je Švýcarsko a další. To bude mít efekt na míru zaměstnanosti a výběr daně.
Proč jsme pro zachování stravenek? Jsme pro zachování stravenek, protože jejich zrušením by byly ohroženy desítky tisíc pracovních míst ve službách. Není možné ohrozit celý jeden obor činnosti s argumentem, že bude zrušena daňová výjimka.
Lidé jsou na stravenky zvyklí a používá je 1,3 milionu občanů ze tří milionů, kteří dostávají příspěvek na stravování. Stravenky jsou běžné v 21 evropských zemích. Jedná se o jeden z chytrých nástrojů sociálního státu, který by měl být zachován.
Věci veřejné mají za to, že reforma daňového systému musí mít na paměti více faktorů než je jen jeden: zjednodušení výběru daní. Není možné přistupovat k věci dogmaticky a bez ohledu na reálnou ekonomiku.
Z jakého důvodu máme k hazardu tolik pozměňovacích návrhů? Co se týče hazardu, jsem velice rád, že jsme po více než dvaceti letech prosadili opravdu klasické zdanění, a to již od roku 2012. Vzhledem k tomu, že se koaličně dojednalo přerozdělení loterijní daně, která garantuje obcím zhruba stejné finance jako u posledního návrhu, čili cca 3,5 mld. Kč. Bohužel TOP09 na poslední chvíli toto přerozdělení v pozměňovacím návrhu změnila, tudíž jsem musel načíst na poslední chvíli ještě několik variant, o kterých se bude před třetím čtením ještě jednat. Dále je pro mě poměrně důležitá garance ministra financí, že část tohoto výběru bude přímo alokovaná přímo na sport, nejlépe pod MŠMT, což ještě bohužel není dojednáno.
Snažíme se, aby sport o peníze nepřišel, i když nyní půjdou přes státní pokladnu. Není možné zavedením klasického zdanění zlikvidovat rozpočty obcí a sportovních svazů. To by bylo od nás nezodpovědné.
Proč chceme zvyšovat daň z příjmů právnických osob o jedno procento? Znamená to příjem zhruba 7 miliard korun do státního rozpočtu, což není zrovna málo v této očekávané turbulentní době. Vzhledem k tomu, že již skoro 20 let dělám účetnictví a daně pro spoustu právnických osob, musím z praxe konstatovat, že úleva osvobození dividend je pro naše podniky daleko důležitější, než jedno procento korporátní daně, kterým se budou podniky spolupodílet na větším výběru daní v předpokládaných těžších časech.
Proč chceme zavést 21% sazbu daně z příjmu fyzických osob a zrušení 2% převodu zdravotního pojištění ze zaměstnavatele na zaměstnance? Touto změnou se snižuje cena práce, což je sice příjemné pro konkurenceschopnost, nicméně to má opravdu zásadní negativní dopad na státní rozpočet a to ve výši zhruba 20 miliard korun. Na této změně budou nejvíce biti lidé s nízkými příjmy, zhruba do 15 tisíc Kč mzdy měsíčně. Dle mého názoru je to nespravedlivé. Je to výhodné jen podniky a naopak pro stát a občany s nejnižšími příjmy je to nevýhodná změna. Negativa převažují nad pozitivy.
Jak se stavíme ke zrušení podpory zaměstnání tělesně postižených? Vzhledem k tomu, že nám koaliční partneři slíbili při zrušení této daňové úlevy podobnou podporu, kterou bude vyplácet ministerstvo práce a sociálních věcí a bohužel zatím tato dohoda nebyla naplněna, jsme nuceni podat pozměňovací návrh, který podporu zachovává a to minimálně do doby, než bude naplněna dohoda. Zdravotně postižení nesmí o své peníze přijít. Civilizovaná společnost nemůže nic takového dopustit.
Co dalšího v rámci důchodové reformy prosazujeme?
Velice důležitá je pro nás mezigenerační solidarita, což jsme prosadili do dodatku koaliční smlouvy a také nyní pozměňovacím návrhem s koaličními partnery v rámci nového zákona o JIM. Tato změna umožní aktivním lidem dát procento své mzdy svým rodičům k důchodu.
Opět se hovoří o hospodářské krizi. Samozřejmě riziko hospodářské krize vnímáme velice intenzivně. Na druhou stranu se za krizi mohou schovat veškeré chyby a nedostatky, které mohou například ve výběru daní nastat, a někomu se to může hodit a bude se snažit krizí omluvit další výjimečná opatření.
Každopádně jsou opravdu závažné indicie, že náš další vlna krize nemine, což může vést nejen k nižším příjmům, ale také například k vyšší nezaměstnanosti. Problém bude též v evropském bankovním sektoru. Je to krize k nám zvenčí dovezená a musíme na ni reagovat. Nic jiného nám nezbývá.
Vůbec se nezlobím na premiéra Petra Nečase, který mě prý nepovažuje za ekonomickou autoritu. Chápu to jako politické vyjádření, nikoli profesní. Pan premiér tím reagoval tuším na otázku, že bych rád prosadil zvýšení daně z příjmu právnických osob, což je pro ODS tak trochu jako červený hadr. Oni nemají argumenty proč ne, tak se snaží alespoň shodit toho, kdo argumentuje. Ačkoli si pana premiéra vážím, tak tímto výrokem přestřelil.
Michal Babák, poslanec Parlamentu ČR
