Zatím jsem neměl možnost se seznámit s tímto návrhem zákona, který doufám pomůže řešit dvojí kvalitu potravinářských výrobků, které produkuji hlavně nadnárodní společnosti. Mám však obavu, že tento zákon již zapomíná na drogistické výrobky, mezi které patří např. prací prášky a čisticí prostředky. Kdo jezdí do Německa na nákupy, tak mi potvrdí, že kromě vyšší kvality potravin v podobě např. vyššího podílu rajčat u kečupů, vyššího podílu rybího masa, vyššího podílu masa v konzervách, či jiného složení nealkoholických nápojů či některých cukrovinek nadnárodních firem, je i běžné se setkat s jiným složením pracích prášků. Pocity z minulých let, že německé prášky nadnárodní společnosti perou lépe, než prodávané pod stejnou značkou v ČR se změnili v jistotu, když před asi 2 lety provedla Vysoká škola chemicko-technologická v Praze rozbor pracích prášků. Německé prací prášky měly více aktivních látek a ty české zase více plniva, takže ty německé praly o 20% více než české.
Také je pravděpodobné, že nadnárodní potravinářské firmy budou hledat cesty, jak obejít zákon. Jednou z možností je, že změní název výrobku a složení výrobku nechají pro český trh stejný. Nebo mírně změní složení výrobku s marketingovou podporou cílenou na ještě lepší, inovativní a chutnější výrobek přizpůsobený požadavkům českých spotřebitelů.
Ještě hůře si český spotřebitel připadá, když si uvědomí, že platí v tuzemsku více za nižší kvalitu výrobku, a navíc ještě za menší gramáž výrobku než spotřebitel u stejného výrobku nadnárodní společnosti v Německu. Týká se to rovněž řady potravinářských výrobků např. sýrů, cukrovinek, čokoládových pomazánek, masových konzerv apod. Přitom průměrný plat českého spotřebitele představuje 1/3 průměrného platu spotřebitele v Německu.
Záleží samozřejmě na českých spotřebitelích, zda budou tyto výrobky kupovat. Rozhodně však záleží na nás, poslancích, zda připravovaný zákon o potravinách, který zamezí dvojí kvalitě výrobků, schválíme a ochráníme tak naše spotřebitele. Můj názor je jasný. Nechci, aby občané ČR byli vnímáni v EU jako občané II. kategorie.
