Volební průzkumy ukázaly, že téma dvojí kvality potravin rezonuje ve společnosti. Tři týdny před eurovolbami se proto tuto problematiku rozhodlo řešit i hnutí ANO. Tedy hnutí, které je šestým rokem ve vládě a má tak možnost účastnit se jednání Rady ministrů. K tomu má dále již pátým rokem jak zastoupení v europarlamentu, tak vlastní nominantku v Evropské komisi. A bohužel se jedná o řešení klouzající jen po povrchu, neřešící příčinu, ale pouze následek problému.
Dvojí kvalita potravin je primárně záležitostí dovozu. Souhlasím s tím, že by se spotřebiteli měla říkat pravda – tedy stejně označený produkt by měl mít stejné složení, ať už jej kupuji v ČR, Francii či Portugalsku. Pokud je ale pro obchodní řetězec jednodušší přivézt libovolnou potravinu z druhého konce Evropy nebo i světa, než pro našeho lokálního výrobce prodat svoje výrobky takříkajíc „u sebe na dvoře“, je ukazování prstem na EU jen alibismus a snaha hodit problémy způsobené našimi vládami na někoho jiného.
Pokud chceme řešit dvojí kvalitu potravin opravdu smysluplně, musíme se zaměřit na problematiku kvality jako takové a musíme udělat maximum pro to, aby měli výrobci kvalitních potravin co nejsnadnější přístup na trh. Dvojnásob to platí pro naše lokální zemědělce a výrobce. To máme v rukou my, politici v ČR, s tím nemusíme čekat na EU. Je to na nás, kolik kontrol ročně jim pošleme, jakou byrokracii a další překážky přichystáme, jak moc je budeme finančně ždímat. Toto je téma, které musíme vyřešit jako první. Bohužel, vláda místo toho hledá cesty, jak zahraničním dodavatelům, resp. obchodním řetězcům nařizovat, co a jak mají u nás prodávat.