Já bych možná začal o té informovanosti. Já s vámi souhlasím, že je potřeba zvýšit informovanost, ale taky je třeba říkat pravdu a tu jsem od vás zatím nikdy neslyšel. Tak bychom mohli začít tím, že pojištění na důchod není žádné pojištění, že je to daň, že si nikdo nespoří na důchod tím, že se mu každý měsíc z výplatní pásky strhávají peníze ať už jeho, nebo zaměstnavatele, protože mnozí penzisté, noví penzisté, jsou překvapeni a říkají: já jsem si celý život spořil, tolik jsem odváděl a teď mám tak nízkou penzi. To se nám nedaří - všimněte si, že jsem říkal "nám" - to se nám nedaří vysvětlit, že v průběžném systému žádné spoření neexistuje, že ti, kteří desátého, dvanáctého, kdy mají výplatní termín, kdy mají strženou částku na důchodové pojištění, ať už za sebe, nebo za zaměstnavatele, že z toho se platí stávající důchody. Takže zkusme se shodnout aspoň na tom, že v rámci informovanosti řekneme lidem: Není to žádné pojištění, je to normální rovná daň. Nic z toho si nespoříte, všechno, co odvedete, je použito na penze stávajících penzistů. To je třeba říkat. A v tom je ten zakopaný pes. Proto taky říkáme, že pro generaci dnešních čtyřicátníků a mladších, pokud se nic nezmění, tak ten počet plátců v tom průběžném systému podle demografické křivky prostě klesá, počet penzistů roste i tím, jak se prodlužuje průměrná délka života, a pak musí dramaticky logicky poklesnout ten náhradový poměr, to znamená poměr penze vůči mzdě.
Paní ministryně kýve hlavou, že ne, ale tak to prostě je. To je v podstatě jednoduchá trojčlenka. Tím bychom mohli začít v informovanosti občanů, aby věděli: Platíte žádné pojištění, pojištění je něco, že jste pojištěn na nějakou událost, která se vám stát může nebo nemůže. Penze se vám prostě stane. A současně nic nespoříte mimo ten třetí pilíř v tom základním průběžném systému. A o tom se málo mluví, a to se nám zatím nepodařilo občanům vysvětlit. Mnozí se do dneška domnívají, že si na penzi spoří.
Za druhé. Je hrozně složitý výpočet výše penze. Zkuste si spočítat, vy tady v tomto sále, kteří jste těsně před odchodem do penze, zkuste si spočítat, kolik budete brát penzi. Není to vůbec jednoduchá věc. V zásadě bych vám doporučil obrátit se na Správu sociálního zabezpečení. Sám si to nejste schopen spočítat. Myslím, že to není dobře, že by to člověk měl vědět, aby se mohl připravit, aby věděl 10 roků dopředu, jak na tom je, nebo 15 roků dopředu aby věděl, jestli má smysl si spořit nebo ne.
Souhlasím s paní ministryní v tom, že ve věkové kategorii 65+, tam to penzijní, třetí pilíř neplní tu roli, kterou by plnit měl. S tím naprosto souhlasím. Ale právě proto, v tom se shodujeme, čísla máme stejná, že klesá počet účastníků ve třetím pilíři, se ukazuje, že ten podíl soukromých peněz vlastně ještě klesá tím, že tam máme nižší počet účastníků. Půl milionu je obrovská ztráta za těch několik let. A říkám, já jsem měl čísla, že do 30 let spoří pouze 28 %, paní ministryně říkala méně než 40. Myslím, že ten rozdíl není příliš velký, možná je to stejné číslo.
Těch 20 mld., tam je podle mě velmi odvážné to připočtení neodvedení sociálního pojištění. To počítáte z těch příspěvků zaměstnavatele? Nebo nevím. Rozumím tomu, jak jste kvantifikovala příspěvek státu na třetí pilíř, 7 mld. v roce 2017, rozumím těm 3 mld., to je odpočitatelná položka, pokud ji uplatníte u daně z příjmu ze závislé činnosti. Ale těm druhým 10 mld. vůbec nerozumím. To jsou jaké miliardy? Vy říkáte, že neodvedené sociální pojištění za co? To jsem fakt nepochopil, tak bych vás prosil, ať mi vysvětlíte... Deset mld. je bezesporu pravda, ať už přímým příspěvkem nebo odpočitatelnou položkou, ale nerozumím tomu, kde jsou ty další peníze nad těch 10 mld.
A teď si řekněme, jak bychom mohli změnit ty parametry, aby to atraktivnější bylo. Mnozí z nás, i já jsem účastníkem třetího pilíře od roku 2000, to znamená už 19 let, a spořím podle toho, co je pro mě nejvýhodnější. Pokud je nastavený limit 36 tis. ročně, je nastavený tak, že 24 tis. si můžu uplatnit jako odpočitatelnou položku, tak každý, kdo si sám počítá daně, ví, že to je prostě ideální. A spořit víc vlastně pak už nemá z ekonomického hlediska žádný smysl. Tak to je první věc k debatě, zda ta částka nemá být vyšší? Tím pádem by mohl být i vyšší objem peněz.
Druhá věc k debatě, zda by neměla být určena minimální úložka. Protože jestli někdo spoří 100 nebo 200 korun měsíčně, tak to zase nemá žádný ekonomický smysl, ani v průběhu těch, dejme tomu, desítek let. Jestli by tam neměla být... Ano, znám částečnou odpověď, že výše státního příspěvku je závislá na výši úložky, ale obecně, abychom zvýšili objem soukromých peněz, by bylo možná lepší, aby byla stanovena i minimální úložka, která už dává nějaký ekonomický smysl.
A třetí věc, to je příspěvek zaměstnavatelů. Ten se sice před několika lety zvýšil, myslím, že to byl pozměňovací návrh našeho bývalého kolegy, poslance sociální demokracie, poslance Zavadila, ale přesto je to věc k diskusi. Pokud říkáte, paní ministryně, že přispívá pouze 25 % zaměstnavatelů, zase bychom k tomu potřebovali nějakou statistiku, zda to číslo roste, třeba i na základě toho, že se změnil zákon a že ta částka byla pro zaměstnavatele zvýšena, kdy je to ještě uznatelné. Ano, jestli to mělo ten zamýšlený smysl, že smyslem toho bylo podnítit a motivovat zaměstnavatele, aby zaměstnancům přispívali. Bez těch čísel je to opravdu složité.
Nezlobte se, paní ministryně, říct, to je to takové to mečiarovské: Vím, ale nepovím. Já vím, co bych s tím třetím pilířem udělala, ale mně se osvědčilo, že to nikomu neřeknu, nebo neřeknu to na půdě Poslanecké sněmovny, tak pak si myslím, že to není dobrá metoda k tomu, abychom našli tu politickou shodu. Dobře. Vy jste si udělala komisi, která má skoro 50 členů. Je to vaše pravomoc, do toho nechci nijak zasahovat. Nicméně aby výstup z té komise se promítl do návrhu zákona, do nějaké reformy s velkou politickou podporou, tak je důležitá dohoda politických stran. A pak ta komise nemůže mít 45 členů, ale musí být mnohem užší, A tam je třeba debatovat pohled jednotlivých politických stran, které by opatření podpořily, které ne, který parametr potřebují zvýšit nebo by doporučili snížit a podobně.
Takhle mám pocit, že ta komise je jenom jako komise. Připomíná mi to minulou Potůčkovu komisi, která se jmenovala Komise pro důchodovou reformu, místo aby se jmenovala Komise pro zrušení druhého pilíře. Nic proti tomu, to je prostě politicky legitimní. Chtěli zrušit druhý pilíř, měli na to sílu, zrušili druhý pilíř. To také bylo všechno, co ta komise vyprodukovala. Obávám se, že výsledek práce této komise bude velmi podobný, že paní ministryně zatím vytrhává, vypichuje pouze ne že nepodstatné, ale pouze jednotlivé části celého systému. Na to zaměřuje veškerou pozornost, ale ztrácí se ten celek.
Podle mě klíčová otázka je, jak pro roce 2030 docílit toho, aby po roce 2030, po roce 2035, aby do systému penzí směřovalo více soukromých peněz. To je přece klíčová otázka. Mohla by to být odpověď na demografický vývoj. Říkat, že se nic nestane, že na to bude vždycky... Ano, na nějaké důchody bude vždycky. Ale nebudeme schopni udržet ten náhradový poměr někde ve výši kolem 40 nebo 42 %. Pokud se nezvýší, pokud se nezvýší toto.
A já bych poprosil paní ministryni o krátký komentář k té mojí interpelaci. Je ta tabulka, v které je ukázáno, kolik privátních peněz se dává v jednotlivých státech. Zda by to mohla nějak okomentovat, tu unikátní pozici České republiky. Zda nevidí inspiraci v některých jiných zemích? Já nechci říkat, v kterých. Anebo, nám je to úplně jedno, co se děje v zahraničí, nám je to úplně jedno, že jsou státy, kde ty penze jsou mnohem - v průměru, teď nemyslím v absolutní výši, přepočty euro vůči korunám, že jsou prostě ty penze vyšší. A budeme tady mít nějakou komisi, která se bude scházet pravidelně. Naši zástupci tam samozřejmě chodit budou, to není žádné překvapení. Nicméně zatím ty výsledky jsou velmi chabé. A pokud se něco nezmění, tak si myslím, že také velmi chabé zůstanou.
Také se blíží doba, kdy poprvé budeme přehodnocovat, zda zastropování věku odchodu do důchodu v roce 2030 je správné nebo ne. Ale to je zrovna otázka, která odvádí pozornost od toho zásadního: Jak snížit závislost našich budoucích penzistů na průběžném systému?
