Děkuji. Já vám přeji dobré odpoledne, dámy a pánové. A dovolte mi, abych tedy do naší debaty přispěl konstatováním několika skutečností, které mi připadají pro tu debatu zásadní a které tady ještě buď vůbec nezazněly, a nebo byly pouze naznačeny.
Já pokládám za úplně zásadní pro naši probíhající diskusi to, že na stanovisko Ministerstva zahraničí, které jsme snad asi tady četli a známe ho, na to znepokojení, které bylo formulováno z České republiky, už máme stanovisko a máme odpověď, protože ruský velvyslanec, který tady mluví za Ruskou federaci, ve svém vyjádření řekl celkem jasně, že Ruská federace potvrzuje platnost smlouvy z roku 1993, zejména oné preambule, ve které se praví, že obě strany chtějí skoncovat s totalitní minulostí, spojenou s nepřípustným použitím síly proti Československu v roce 1968 a následným neospravedlnitelným pobytem sovětských vojsk. Já pokládám tady tohle sdělení ministra, Ministerstva zahraničí vlastně, a velvyslance pro naši debatu za skutečně zásadní. A proč si to myslím? To mohu vysvětlit, pokud se dostaneme k tomu, o čem tady vlastně dnes mluvíme.
Vážení, ten návrh komunistů, který byl diskutován na tom kulatém stole 30. 5. tady - jak asi už bylo řečeno - není poprvé, on už byl takto předkládaný v roce 2016, v roce 2018. Jde v něm o to, aby se těm, kteří dovrší sedmdesát let a starším vojákům, kteří prošli takovými událostmi v Etiopii, na Kubě i v Československu roku 1968, přiznala nějaká sociální - to není důležité - nějaká sociální podpora. A na to, aby to bylo přiznáno, aby to byli veteráni, tak by museli projít nějakými boji. Proto se v tom návrhu tvrdí, že tady v Československu v roce 1968 museli čelit puči a museli stabilizovat společnost. A to je ten důležitý moment, protože tento návrh - byl bych rád, kdybyste mě teď bedlivě poslouchali - tento moment (zvýšeným hlasem) a toto ruská vláda v roce 2016 i 2018 odmítla.
A poslechněte, s jakou argumentací to ruské ministerstvo obrany a ruská vláda odmítli. Oni řekli, že těmto z Československa to nemůže být přiznáno, prostě proto - a to je i pro mě zajímavé - že o tom aktu tehdy nebylo rozhodnuto žádnými státními orgány, což byl jeden z předpokladů, aby se někomu na takové akce potom vyplatily příspěvky jako veteránovi, a ten druhý, že by tady museli bojovat, ale oni se podle ruské vlády nestřetli s československými jednotkami ani s žádnými kontrarevolučními skupinami. To je argumentace použitá ruskou vládou v obou těch případech.
A vzhledem k tomu, že nám Ruská federace ústy velvyslance nyní sděluje, že ona stojí za tím, co je v té preambuli, za tím, že to bylo nepřípustné použití síly, tak já z toho dedukuji, že je slušná šance, že toto stanovisko ruská vláda bude opakovat. Tím spíš, že se poměrně - skoro v hodinách - setká slovenský premiér Peregrin s ministrem zahraničí Lajčákem, dokonce i s ruským prezidentem Putinem, a já teda snad mohu říci, že mají tento bod také na programu a můj odhad je, že se stane něco podobného, co se stalo Miloši Zemanovi, když tam byl na návštěvě a my jsme tehdy řešili právě podobný problém, že ruská televize - možná si na to vzpomínáte - uveřejnila pořad, ve kterém mluvila o roce 1968. A Putin to tehdy dementoval a oficiálně řekl, že toto není ruská pozice.
To znamená, stejně tak ještě bych se mohl odvolat na to, že nejenom Putin, i Jelcin v minulosti prohlásili okupaci 1968 za morálně neospravedlnitelnou. Proto jsem přesvědčen - nechci předjímat a nechci tvrdit, že nemá smysl se o tom bavit - jenom vám říkám všechny argumenty, proč se domnívám, že v této chvíli, zvlášť potom (zvýšeným hlasem), co sdělil ruský velvyslanec, já za sebe vidím, že je to poměrně - já nechci říct, že to je jistota, ale domnívám se, to je poměrně jednoznačné. Ruská strana si - podle mě - nemůže dovolit s těmito oficiálními vyjádřeními - prostě podpořit návrh, který se znovu vrací k problému, který jsme už vyřešili ve smlouvě z roku 1993. A proto tady říkám rovnou za sebe, že se nemohu ztotožnit s některými body toho usnesení, které tady je předloženo, protože v této situaci se obracet na OSN, na NATO a Evropskou unii mi prostě připadá hysterické.
Nezlobte se na mě, přátelé, ale musíme mít nějaké sebevědomí a nějakou důstojnost! My přece jako jsme schopni jednat jako rovný s rovným a nepotřebujeme běhat někam, prosit se, aby se nás někdo zastal! Tak špatně na tom snad nejsme! (Poslanec Jaroslav Foldyna tleská.) Proto tvrdím, že ty body (?) usnesení v tomhle smyslu v pořádku nejsou. A já prostě - nezlobte se na mě - ale dát to na zahraniční výbor je stejné jako dát (?) tady něco na zdravotnický výbor. Zdravotnictví ovšem si nikdo netroufne posuzovat, zahraniční politiku - jak se zdá - každý. Ale budiž - hlasujme to, můžu se spokojit i s tím, že odmítneme některé body - aspoň ti, kteří se mnou budou souhlasit - nebo to dejte na zahraniční výbor. Vůle Sněmovny je zákonem. Já to respektuji. Jenom upozorňuji, že by bylo dobré respektovat pravidla hry ve Sněmovně. (Potlesk zleva.)
