chtěl bych v obecné rozpravě odůvodnit dva návrhy, ke kterým se pak přihlásím v rozpravě podrobné. Probíhá tady čtení normy, která zejména pro nás bude naprosto zásadní. A vidím, že zájem Sněmovny je téměř nulový. A myslím, že až zjistíme, co obnáší elektronická Sbírka zákonů, že se budeme všichni velice, velice divit. Ale naštěstí jsme se rozhodli právě po dlouhých diskusích i s naší legislativou i na ústavně právním výboru, že odložíme účinnost až na začátek příštího volebního období, aby ti, kteří budou mít pocit, že by se s tím opravdu už nechtěli trápit, tak aby se s tím trápit nemuseli. Bude to znamenat poměrně zásadní změnu.
Když už se taková změna dělá, tak jsme se rozhodli navrhnout s pány kolegy zejména z podvýboru pro digitalizaci od Pirátů a z ANO jeden návrh, který pokládáme za klíčový. Víte dobře, že už v minulosti tady bylo diskutováno, zda má být součástí zákona nějaká tabulka toho, co se vlastně po subjektech práva požaduje. V minulosti se to týkalo, ten požadavek byl ze strany Hospodářské komory a chtělo se na konci minulého volebního období poměrně napříč politickým spektrem přijmout návrh, který by se týkal podnikajících subjektů a který by přímo v zákoně řekl, že součástí zákona je závazná - závazná - tabulka povinností vyplývajících.
Proběhla velmi rozsáhlá debata tehdy na to téma. Postavili se proti zejména ústavní právníci, kteří říkali, nemůžeme jít cestou, kde budeme mít text zákona a vedle toho závaznou tabulku. Co by mělo přednost? Jakým způsobem by se řešily takové problémy? A pak se objevily pochybnosti o tom, jestli je spravedlivé, aby se to týkalo jenom podnikatelských subjektů, jestli by se to nemělo vztahovat na všechny. Na základě této diskuse, kdy to Senát vrátil a Sněmovna již nedokázala přehlasovat, jsme se přiklonili k tomu, že jdeme umírněnější variantou, kterou jsme nakonec dospěli ke shodě i s Ministerstvem vnitra - tady v tomto směru bych jim rád poděkoval, protože si myslím, že to jednání bylo velmi konstruktivní - umírněnější variantou, protože v elektronické sbírce zákonů se předpokládá, že i důvodové zprávy budou obsaženy. Nebudou tak jako dnes, že vám vyjde jenom čistý text zákona, ale i důvodová zpráva bude součástí sice v jiném oddíle, ale součástí elektronické Sbírky zákonů.
Proto jsme se rozhodli, že by bylo správné, abychom vedle toho právě vytvořili tabulku povinností, které stát, resp. ten zákonodárný sbor, který to nakonec přijímá, nakládá na jednotlivé občany této země přijetím dané normy, aby bylo naprosto jasně řečeno, který subjekt má jakou povinnost, jaká je za ni sankce, případně jaké jsou další okolnosti této povinnosti.
Pokládáme to za velmi užitečné pro občany. Myslím si, že to může ve výsledku znamenat i to, že v řadě zákonů se opravdu zamyslíme, jestli je nezbytně musíme přijímat, když uvidíme tu obrovskou tabulku toho, co nám tady ministerští úředníci připravili, že budeme moct vždycky o té jednotlivé povinnosti diskutovat a říkat - je to správné, aby tady byl zákaz přecházení mimo (?) s pokutou až do 50 tisíc korun. Je to rozumné. Takže tohle je hlavní důvod, pro který chceme, aby napříště jako nezávazná, leč povinná součást právního předpisu, byla tabulka veřejnoprávních povinností, které jsou příslušnou normou nakládány na občany.
Když tento návrh přišel na půdu ústavněprávního výboru, objevily se velké pochybnosti, protože byla obava - jak už tady říkal pan poslanec Michálek - byla velká obava z toho, že bychom chtěli, aby vždycky na začátku, při prvním projednávání každého návrhu zákona, byla kompletní tabulka těchto povinností. A samozřejmě, že toho jsou schopni vládní legislativy (?), ti to zvládnou. Asi je sporné, jestli by toto byli schopni jednotliví ostatní navrhovatelé, ať už poslanci, skupiny poslanců, Senát, krajská zastupitelstva a tito, kteří mají zákonodárnou pravomoc z Ústavy. Proto jsme se nakonec rozhodli, že půjdeme cestou, pokud se týká ostatních navrhovatelů - kromě vlády - předkládají jenom tabulku povinností, vyplývající z jimi navrhovaných změn, vláda při prvním předložení návrhu zákona musí tuto tabulku předložit celou a úplnou. Tak to je první návrh, ke kterému se pak přihlásím v podrobné rozpravě, a byl bych velmi rád, kdyby ho Poslanecká sněmovna schválila, protože si myslím, že by opravdu do budoucna měl znamenat výrazné zpřehlednění právního řádu a zejména výrazné zpřehlednění povinností, vyplývajících z právního řádu.
Druhý pozměňovací návrh, který předkládáme s panem kolegou Kupkou - a nebudu zastírat, že to byla jeho myšlenka, leč jenom tím, že jsem v tomto výboru, tak jsem si vzal její provedené za své - je návrh, abychom - a to dokonce už od stávající sbírky zákonů, ne až s nájezdem nové eSbírky - ale abychom už i pro stávající platné zákonodárství řekli, že v zemi jsou dva termíny, ke kterým se vyhlašují zákony - 1. 1. a 1. 7., abychom přestali pořád s těmi zoufalými účinnostmi "nabývá účinnosti 15. dnem", "nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce" a tohle všechno, co pořád známe, ale aby bylo jasné, že se stačí podívat, k 1. červenci nabývají zákony ty a ty, k 1. lednu nabývají některé další.
Samozřejmě, máme tam výjimku pro případ, že bychom potřebovali něco zásadního provést, rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, některých dalších mezinárodních orgánů, hrozí zásadní krize, vyhlašujeme stav legislativní nouze, protože přišly povodně nebo požáry, pak by samozřejmě bylo možné i tuto variantu prolomit, ale že obecné pravidlo v zemi by mělo platit - zákony nabývají účinnosti 1. 1. nebo 1. 7., abychom měli tyto dva termíny a měli vždycky jasno, k čemu se mám koukat a od kdy se to na mě vztahuje a nemusel jsem to příliš dlouho studovat.
Tolik alespoň stručně odůvodnění z mé strany ke dvěma změnám, které předkládáme, a pak se přihlásím v podrobné rozpravě k těm pozměňovacím návrhům.
Děkuji za pozornost.
