Hnutí SPD opakovaně deklarovalo, že jednou z jeho nejvyšší priorit je významné zlepšení příjmové situace a životní úrovně našich seniorů - starobních důchodců. Situaci desítek až stovek tisíc z nich považujeme za alarmující, podceňovanou a dlouhodobě v podstatě neřešenou.
I proto považujeme vládou navrhované zvýšení důchodů za velmi nedostatečné, a to zejména ve vztahu ke starobních důchodcům a zvláště ke starobním důchodcům s nejnižšími příjmy. Plánované navýšení nejen starobních důchodů, a to opakovaně stěží pokryje růst inflace spotřebitelských cen, která pozvolna stoupá i proti posledním rokům, včetně značného nárůstu cen základních životních potřeb, potravin, ale především nákladů spojených s bydlením. V současné době zejména cen energií, jejichž zvýšení je nejmarkantnější za poslední léta, a jehož dopady se ještě v průběhu času plně projeví.
Mimochodem za toto zvýšení cen je vláda do velké míry spoluzodpovědná. Touto vládou plánované navýšení důchodů, tedy v podstatě znamená pouze částečnou kompenzaci růstu životních nákladů, na které má činnost či spíše nečinnost vlády svůj nezanedbatelný podíl. Předkládaná novela zákona taktéž vůbec neřeší složitou a ponižující situaci tisíců starobních důchodců, kteří jsou nuceni každý měsíc žádat o tzv. dávky v hmotné nouzi, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, resp. o dávky státní sociální podpory ve formě tzv. příspěvku na bydlení.
Počet příjemců této dávky, příspěvku na bydlení, narostl za posledních deset let trojnásobně. A co je zásadní. Dle dat Českého statistického úřadu se průměrně náklady starobních důchodců na bydlení blíží třiceti procentům jejich čistého měsíčního příjmu a u stovek tisíc z nich jsou samozřejmě i mnohem vyšší. Zásadním systémovým problémem v oblasti starobních důchodů je na prvním místě stále narůstající příjmová nerovnost, a to ať už mezi starobními důchodci samotnými, anebo zejména mezi starobními důchodci a zaměstnanci, resp. mezi vývojem starobních důchodů a mezd. Poměr průměrného starobního důchodu vůči průměrné mzdě totiž setrvale klesá. Z hodnoty 42,3 % v roce 2013 na 37,9 % v roce 2018, což v odůvodnění svého předkládaného pozměňovacího návrhu konstatuje i sama vláda. Tyto poměry a zejména dlouhodobý a trvalý trend jejich poklesu jsou nepřijatelné. Celá problematika je uspokojivě řešitelná pouze souhrnem zásadních reformních kroků, ke kterým vláda nejeví ochotu a připravenost přistoupit a předkládá nám pouze kosmetické a nic neřešící úpravy, jejichž financování se ještě navíc děje na úkor financování jiných klíčových oblastí sociální politiky.
Vláda ovšem žádné systémové řešení nepředkládá. A tak musíme operativně reagovat alespoň na nejaktuálnější problémy. Není totiž možné, udržitelné, spravedlivé ani únosné to, že dle aktuálních údajů Ministerstva práce a sociálních věcí pobírá zhruba 190 tis. seniorů starobní důchod nižší než 10 tis. korun měsíčně. A téměř 60 tis. našich seniorů dokonce pobírá důchod ve výši pod 8 tis. korun měsíčně. Přičemž hranice tzv. příjmové chudoby pro samostatně žijící osobu činila v loňském roce 11 963 korun. A nesmíme zapomenout ani na tu tristní skutečnost, že více než 90 tis. našich seniorů má uvolenou na důchod exekuci. Čili reálný počet seniorů s příjmem pod 10 tis. korun je vyšší, než uváděné statistiky.
A hlavně nejčastější příčinou těchto exekucí jsou nejrůznější půjčky, které byli nuceni si senioři brát z toho důvodu, že jim právě jejich nízký starobní důchod nestačil na pokrytí nezbytných výdajů. Vzhledem k těmto skutečnostem a především s ohledem na faktor času, kdy každý odklad výhledu na alespoň mírné zlepšení životní úrovně je pro naše starší spoluobčany fatální, musíme v oblasti valorizace starobních důchodů postupovat mnohem rychleji, razantněji a ambiciozněji než dosud.
Předložený pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, by měl být prvním krokem k nápravě poměrů, kdy starobní důchodci s nejnižšími příjmy a zejména takzvaní starodůchodci nebo osamělí důchodci žijící v jednočlenných domácnostech nemají ve společnosti důstojné postavení a žijí mnohdy v existenční i existenciální tísni, s čímž se nelze smířit. Proto navrhuji u osob, u kterých bude činit součet jejich měsíčních příjmů ze starobního a pozůstalostního důchodu, pokud ho pobírají, i po vládou navrhovaném navýšení méně než 10 000 Kč, navýšení základní složky starobního důchodu k 1. lednu 2020 o dalších 900 Kč, přičemž jsme si vědomi i obtížné situace mnoha invalidních důchodců, zejména těch s těžším stupněm poškození zdraví, resp. těch, pro které je jejich invalidní důchod jediným zdrojem příjmů. Tuto záležitost též chceme co nejdříve systémově řešit, ovšem za vhodnější považujeme jiný postup, než její zahrnutí do novely tohoto zákonného předpisu.
Co se týče rozpočtových nákladů navrhovaného opatření, nejde v úhrnu a v celkových dopadech a důsledcích tohoto kroku jen o nárůst na straně veřejných výdajů. Naopak. Návrh může jednak stimulovat koupěschopnou poptávku u inkriminované skupiny starobních důchodců a může tedy znamenat zvýšení daňových příjmů veřejných rozpočtů, zejména v segmentu daně z přidané hodnoty či spotřební daně, a zároveň bude znamenat snížení objemu některých sociálních transferů, například v oblasti státní sociální pomoci či státní sociální podpory. Navrhovaným opatřením dojde vlivem k jednorázovému navýšení ročních výdajů státního rozpočtu na dávky důchodového pojištění v řádu maximálně dvě miliardy oproti vládou navrhované úpravě. Na straně druhé, jak již bylo řečeno, lze v důsledku tohoto opatření očekávat i postupné zvýšení daňových příjmů a ke snížení výdajových položek státního rozpočtu v oblasti některých sociálních transferů, například v oblasti státní sociální pomoci či státní sociální podpory.
Proto vás prosím o podporu tohoto mého pozměňovacího návrhu.
Děkuji vám.
