Komise totiž šetří dvě odlišné věci:
- Důvodem, jak se zdá kvalitního šetření, je konflikt zájmů pana premiéra a otázka, zda a jak si svým vlivem pomohl ke zvýšení svého majetku (neb zisky Agrofertu, navýšené dotacemi, jsou jeho) - třeba tím, že úředníci jsou k žádostem jeho firem "vstřícní". Bohužel, tuto obavu zřejmě text Komise potvrdil a samozřejmě jde o specifický problém pana Babiše.
-
Druhým problémem, který se táhne již velmi dlouho, je obecně velká (a
chybná) ochota státu firmám unijní miliardy "přihrávat". Aby to
"Bruselem prošlo", maskují se dotace firmám za inovace či development
projekty či rodinná sídla za školící centra. Je to veskrze špatně.
Myslím, že v tom mají prsty dva faktory:
- velký lobbystický vliv firem na vládu (včetně pana premiéra, když v politice ještě nebyl)
- bezradnost v tom, jak smysluplně unijní miliardy investovat v situaci, kdy neutratit je by bylo politicky špatné (když nám je ti "hlupáci", v logice pana presidenta, posílají)
První z popsaných problémů je velký průšvih stojící naši zemi kredibilitu a ohrožující naši budoucnost (neb premiér startuje pokus o anti-EU kampaň, a ti, co mu věří, tak mohou posílit dnes slábnoucí skupinky kolem SPD a části ODS a vytvořit nebezpečně velkou skupinu).
Nad druhým bychom neměli zavírat oči. Blíží se start poslední sedmiletky, kdy pro nás budou stovky miliard opět na stole. Nesmíme je promrhat, tak, jak se to stalo až příliš často, z našeho rozhodnutí, v minulosti.