Dovolím si navázat tam, kde skončil můj předřečník. Návrh novely měl za cíl včas nahradit zrušenou právní úpravu ve smyslu nálezu Ústavního soudu.
Moc se omlouvám, ale myslím si, že takovýto zákon nejenom, že si zaslouží velmi podrobnou debatu a případně zvážení různých pozměňovacích návrhů, což je velmi komplikované s avizovanou dobou účinnosti. Ale myslím si, že neobstojí ani argumenty typu toho, že legislativní proces nějak probíhá ve sněmovně nebo v Senátu. Jsem přesvědčen o tom, že pokud se budu držet striktně toho, co bylo předmětem nálezu Ústavního soudu, tak se domnívám, pane ministře, že pracovní skupina, která tak kompromisně se shodla ve své podstatě na třech kritériích, protože nic jiného nebylo předmětem nálezu Ústavního soudu, tak nemusela zasedat a jednat o této záležitosti pět měsíců. Jsem o tom bytostně přesvědčen a myslím si, že by se mnoho věc uspíšilo.
Prosím věcně k návrhu. Vláda navrhla novou úpravu omezování výdělečné činnosti, která má vyžadovat napříště individuální souhlas služebního funkcionáře. Služební funkcionář si bude o tom rozhodovat s právním uvážením, kdy bude limitován jenom třemi kritérii, která byla stanovena přímo zákonem. Jedním z těchto kritérií je vyloučení střetu zájmů, ochrana dobré pověsti sboru a přednost má důležitý zájem služby. Daný souhlas lze samozřejmě zrušit, jestliže následně výdělečná činnost příslušníka z uvedených podmínek vybočí.
Jsem bytostně přesvědčen, že všechny tyto podmínky obsahují do určité míry neurčité právní pojmy, jejichž výklad může být zejména při aplikační praxi velmi problematický a může činit větší či menší potíže.
Výrazné výkladové problémy by zřejmě neměla vyvolávat kritéria typu dobrá pověst bezpečnostního sboru a důležitý zájem služby, a to především proto, že už to je v jiné části zákona definováno, kdy se například za zájem bezpečnostního sboru považuje včasné a kvalitní plnění úkolů bezpečnostního sboru.
Co bude určitě vyvolávat výkladové problémy, je neurčitý pojem střetu zájmů osobních se zájmy služby. K tomu trošku dovolím poukázat na stanovisko ministerstva vnitra ze 14. 7. 2017 k aplikaci ustanovení § 81 zákona o státní službě, kde je výslovně uvedeno:
Výdělečná činnost nesmí bránit řádnému plnění úkolů služebního úřadu a služebních úkolů státního zaměstnance. Při tomto posouzení služební orgán přihlédne k povaze informací a poznatků, které státní zaměstnanec získává při výkonu služby a neudělí souhlas s takovou činností, která by mohla vést k jejímu zneužití.
Budeme se analogicky řídit výkladem, který upravuje zákon o státní službě? Nebo tento pojem bude upřesněn nějakým metodickým výkladem ministerstva vnitra? Pracuje se, pane ministře, na metodickém výkladu, který by upřesňoval tato tři kritéria, která jsou klíčová pro posuzování toho, jestli policista bude mít povolenou či nebude mít povolenou výdělečnou činnost.
Malá poznámka k tomu. I z diskuse, která se vedla na výborech anebo interně s ministerstvem vnitra, jsem nabyl dojmu, a jsem za to velmi rád, že tady nikdo nechce bezbřehým způsobem pustit výdělečnou činnost u příslušníků bezpečnostních sborů, protože se domnívám, že každý z nás potřebuje připraveného, odpočatého příslušníka bezpečnostního sboru, až se dostaneme do situace, že budeme chtít pomáhat a chránit. A mám pocit, že takto nejasná úprava v neurčitých pojmech bez jakéhokoliv metodického výkladu bude znamenat, že jednotliví služební funkcionáři budou různým způsobem postupovat při rozhodování o povolení nebo nepovolení výdělečné činnosti. A je to z mého pohledu obrovský problém, který se bude velmi složitě narovnávat, různými odvoláními a rozkladovými komisemi apod.
Co je pro mě velmi zásadní a co tato novela obsahuje, je, že souhlas a jeho zrušení bude předmětem řízení ve věcech služebního poměru, kdy se sice zaručují práva účastníků řízení, jsou tam dvě instance rozhodování, je tam možnost soudního přezkumu, zrušení souhlasu je v režimu tzv. rychlého procesu s vyloučením odkladného účinku odvolání.
K odkladnému účinku se dostanu. Nicméně doposud nebyla praxe ani stávající úprava rozhodování o povolení nebo nepovolení výdělečné činnosti nesvazovala řízení ve věcech služebního poměru. Rozhodování dosavadní praxe bez tohoto správního řízení, ani Ústavní soud, ani rozsudkem Nejvyššího soudu v této věci nebylo rozporováno. Nebyl v tuto chvíli sebemenší důvod z mého pohledu zbytečně z hlediska nárůstu administrativy, složitosti v souvislosti s důkazním břemenem služebního funkcionáře, který bude muset vše mít přesně doloženo, aby případně zamítl nebo povolil, tak z mého pohledu je to zbytečně přidělaná povinnost, která se vztahuje k celému správnímu řízení.
Mimochodem, existuje x – věcí dalších v rámci zákona o služebním poměru, kdy služební funkcionář o obdobných věcech, které nesouvisejí s přímým výkonem služby, rozhoduje bez toho, aniž by to bylo řízení v rámci správního řízení, resp. řízení ve věci služebního poměru.
Nejedná se o rozhodování ve věcech, které se služebního poměru přímo týkají, ale o posouzení, zda chování a jednání příslušníka mimo službu není v rozporu se zájmy zaměstnavatele.
A opět mohu samozřejmě dostat odpověď na tuto připomínku asi ve smyslu toho, že to bude sjednoceno, i postup v rámci řízení ve věcech služebního poměru. Ale věřte mně, řízení ve věcech služebního poměru je neuvěřitelně administrativně náročný a problematický proces, pevně věřím tomu, že nejenom u bezpečnostních sborů. A je to zbytečné, nikdo nás k tomu nenutil, a my to zavádíme.
Zmínil jsem se tady o důkazním břemenu řízení. Řízení ve věcech udělení či neudělení je postaveno na principech správního řízení a důkazní břemeno ohledně nesplnění či splnění podmínek pro udělení či neudělení souhlasu nebo zrušení souhlasu má služební funkcionář, který je povinen zjistit stav věci, pro něž nejsou důvodné pochybnosti a jsou v takovém rozsahu, aby mohly nezbytně rozhodnout.
Ale ono může docházet i k situacím, kdy například všechny irelevantní informace ten funkcionář nebude ani znát, může se velmi často stát, že povolí výdělečnou činnost, protože součinnost toho příslušníka nebude taková, nebudou dostatečně obstarány všechny důkazní prostředky pro to, aby rozhodl jinak. Nebo obráceně, zjistí v čase, že se objevily nějaké okolnosti, které tomu původnímu rozhodnutí nenasvědčují, bude je muset zrušit. To mimochodem přináší další problém, protože v momentě, kdy tam není odkladný účinek, což je následující moje další připomínka, tak to znamená, že ten příslušník musí okamžitě tu svoji výdělečnou činnost ukončit, následně při nějakém přezkumu se zjistí, že třeba ten služební funkcionář změní svoje stanovisko, vrátí se k tomu původnímu, to, co probíhá třeba v průběhu měsíce, 14 dní, tří týdnů, díky tomu, že musel zrušit tu výdělečnou činnost, se může stát i předmětem sporu. Příslušník vs. bezpečnostní sbor, potažmo ministerstvo vnitra.
Tím jsem přešel plynule k problematice odvolání bezodkladného účinku a prostě považuji tuto absenci, asi z hlediska právního nelze hovořit o nějakém rozporu, nicméně tak jak je postaven ten koncept řízení ve věcech služebního poměru za ne příliš ideální.
Návrh zákona samozřejmě přináší i další věci, jako tolerantnější úpravu pro účast příslušníků v orgánech právnických služeb, jejich zřizovatelem či zakladatelem je stát. Zároveň se ze zákona vypouští dosavadní zákaz odměny za výkon funkce v daných orgánech.
Není důvod, aby příslušník pobíral další plat za členství v řídících a kontrolních orgánech, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je stát. Příslušník je přece vyslaný služebním funkcionářem a jedná v těchto orgánech jako zástupce ČR. Je povinen prosazovat jejich zájmy a tuto činnost vykonává jako příslušník ve své pracovní době, za kterou již pobírá odměnu. Navíc jsem přesvědčen o tom, že se bavíme o marginálních věcech, opět to nebylo předmětem cíle, který tady vznikl nálezem Ústavního soudu.
Další věc. Novela upouští od zákonem pevně fixovaného stupňování základních tarifů a jejich tarifních tříd pro služební funkcionáře, pro služební příjmy příslušníků. Čímž vláda získává možnost stanovit toto stupňování svým nařízením vlády podle situace v bezpečnostních sborech.
Já si dovolím trochu osobní poznámku. Nabourává se tím možná trochu kariérní řád, ale na druhou stranu já jsem v posledních 5 letech po podobném opatření volal, protože si myslím, že plošné přidávání příslušníkům bezpečnostních sborů, kdy dáváme všem 10 %, bylo nešťastné, protože policista v základní úrovni dostane 1300, to je těch 10 %, a policista ve vrcholové úrovně dostane 3500, protože to je těch jeho 10 %. Prosím, berte to jako příklad. Ty nůžky se tady rozevíraly 5 let. 5 let tady nebyl nikdo schopen na to zareagovat, říct, vážení, plošné přidávání jenom rozevírá nůžky v bezpečnostních sborech. Není možnost diferencovat a nějakým způsobem srovnávat finanční náležitosti. To je podle mě ten předmět té stabilizace, to už tady dávno mělo nějakým způsobem být.
Na druhou stranu upozorňuji na to, to bych docela rád znal i od vás odpověď, dochází k trochu narušení toho kariérního ne řádu, ale těch věcí, které souvisejí s tím, že je někdo ve třetí, ve čtvrté, v páté, v osmé, v deváté, protože se může samozřejmě stát, že při neuvážlivém rozhodování vlády bychom po čase měli všechny srovnané na jednu finanční úroveň, což by asi nikdo si taky nepřál.
Nový stabilizační příplatek pro příslušníka, já tento prostředek vítám, je to nástroj, kterým se umožní stabilizovat dílčí věci, resp. dílčí pozice, služby, možná útvary, stabilizační příplatek, který se přiznává za nějakých podmínek, přiznává se mimo jiné na jeden kalendářní rok, s tím, že se rozpočítává do měsíčních platů.
Výborný nástroj ke stabilizaci. 24násobek průměrné měsíční mzdy. Já bych to i těm příslušníkům přál, ale to je mimochodem 800 tisíc plus minus ročně. Já rozumím tomu, že v důvodových zprávách se psalo něco o tom, že záleží na rozpočtových možnostech, ano, to je argument, jenom apeluji na zdravý selský rozum a správné rozhodování služebních funkcionářů. Pevně věřím tomu, že aplikační praxe nepřinese kauzy typu toho, že někdo někde neuvážlivě přiznal někomu stabilizační příplatek, nebude to zdůvodnitelné, ta jeho výše. Když tam dáváme takovou hranici 24násobku. Z mého pohledu je to zbytečné, protože o to vůbec nešlo těm bezpečnostním sborům. Ty chtěly mít ten nástroj. Myslím, že nejenom my dva, pane ministře, tušíme, že se jedná řádově o symbolické odměny, proto ten 24násobek je jenom červený hadr na něco.
Nový institut příslušníka ve výslužbě, považuji to za určité doplnění stávající úpravy zákona o služebním poměru, ta věc se neřešila s ohledem na ustanovení v zákoně, ale řešila se tak nějak aplikační praxí, která byla přijatelná pro všechny bezpečnostní sbory, navíc se trošku cítím ve střetu zájmů, protože jsem taky veteránem.
Prosím, dovolte mi zkonstatovat, že jsem přesvědčen o tom, že naplnění nálezu z Ústavního soudu v souvislosti s tím ústavně konformním uspořádáním, vč. těch podmínek, které jsou tam stanoveny jako kritéria, já považuji za splněné. I přes tu výhradu k těm neurčitým pojmům. Tam si umím představit, že velmi pravděpodobně se s tím nejenom ministerstvo vnitra, ale především bezpečnostní sbory vypořádají sjednocenou praxí na základě metodických postupů, které budou nějakým způsobem schváleny.
Co je pro mě obrovským problémem, je zmíněné správní řízení, řízení o věcech služebního poměru, považuji to za naprostou zbytečnost, administrativní zatížení, řečnicky bych se zeptal, kdo to vlastně chtěl, co je ten kompromis, kdo vlastně s tím přišel. Jsem přesvědčen o tom, že se vůbec nesnižují práva příslušníků bezpečnostních sborů, příslušníci mají možnost podat žádost, nechat ji posoudit a reagovat i na rozhodnutí příslušných služebních funkcionářů bez toho, aniž by to muselo být řízení o věcech služebního poměru. To je moje první výhrada, na kterou bych chtěl reagovat pozměňovacím návrhem. Pokud z obecné rozpravy přejdeme do té podrobné. A co se týká mé druhé zásadní připomínky, tak ta se týká toho institutu, který rozvolňuje určitým způsobem úpravu pro účast příslušníků v jednotlivých orgánech právnických osob. Tam jsem už ve svém předchozím vyjádření vyjádřil přesvědčení o tom, že je příslušník, který je vyslán služebním funkcionářem do těchto orgánů, povinen prosazovat tyto zájmy a vykonává tuto činnost ve své řádné pracovní době. Proto nevidím důvod, proč došlo k tomu rozvolnění, budu navrhovat taky, aby to pobírání odměny, které je dnes povoleno, bylo tímto způsobem upraveno a zrušeno. Nicméně to budou pozměňovací návrhy, které avizuji dopředu, v případě, že se dostaneme do podrobnější rozpravy.
Děkuji vám za pozornost.
