„Na přípravě návrhu jsme spolupracovali s JUDr. Stanislavem Balíkem, který je jednou z největších kapacit v oblasti práva v naší zemi, a také celých 10 let byl sám soudcem Ústavního soudu, takže ví, jaký postup zvolit, aby náš návrh pro soud přijatelný,“ uvedl zástupce senátorského klubu a člen předsednictva STAN Zdeněk Hraba.

Senátoři za STAN si přitom byli vědomi existence dalšího návrhu, zejména toho ze senátorského klubu lidovců. I přesto nakonec podali vlastní podnět.

„Stojíme si za tím, že návrh na zrušení zákona Ústavnímu soudu může a musí být odůvodněn pouze neústavností zákona, porušením Ústavy, Listiny základních práv a svobod či mezinárodních úmluv, a nikoli ideologickými důvody, kterými z našeho pohledu „lidovecký“ návrh oplývá,“ komentoval to Hraba.

V podnětu senátorů za STAN nejde o obranu církví a o to, zda, kdy a kým byly církve pronásledovány a poškozeny a v jaké výši mají dostat náhrady. To u nás to definitivně vyřešil zákon o poskytnutí náhrad církvím a společnostem přijatý již v roce 2012 a v návaznosti na něj smlouvy uzavřené mezi státem a církvemi.

„My chceme hájit stanovisko, že nezáleží na tom, zda jde právě o církve, či jakéhokoliv občana nebo společenství,“ vysvětlil předseda STAN Vít Rakušan, v čem se oba senátorské návrhy liší.

„Nejen církve a náboženské společnosti, ale celá společnost potřebuje důvěru v právo, důvěru v právní stát, důvěru v legitimní očekávání, že všichni, včetně a zejména státu, budou dodržovat a respektovat přijaté zákony a smlouvy na základě zákona platně uzavřené,“ doplnil jej senátor Zdeněk Hraba.