dovolte mi ve stručnosti přestavit naši poslední zprávu o inflaci. V mezidobí se čas proti té zprávě, kterou máte v písemných podkladech, posunul, takže je dobře informovat vás o těch nejčerstvějších dostupných informacích.
Meziroční růst české ekonomiky v 1. čtvrtletí tohoto roku setrval na 2,6 %. Podle naší poslední prognózy česká ekonomika letos dále poroste zhruba tímto tempem okolo 2,5 % a v příštím roce by mohla mírně zrychlit. Za tím budou stát všechny složky domácí poptávky, nadále zejména solidní dynamika spotřeby domácností, která odráží vysokou, byť postupně zvolňující dynamiku příjmů.
Přetrvává nedostatek volné pracovní síly, což stále motivuje tuzemské firmy k investicím. Dále rostou a předpokládám, že nadále porostou i vládní investice s významným příspěvkem projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie.
Fiskální politika bude k růstu domácí poptávky v letošním roce přispívat rovněž zvýšením platů ve veřejné sféře, důchodů a sociálních dávek.
Trh práce se nachází za svým vrcholem, ale napjatá situace na něm přetrvává. Dynamika mezd se proto bude snižovat jen pozvolna. Rekordně nízká míra nezaměstnanosti již brání jejímu dalšímu poklesu. V návaznosti na to poroste pomaleji i celková zaměstnanost.
Inflace se od počátku letošního roku nachází v horní polovině tolerančního pásma dvouprocentního cíle ČNB. V květnu dosáhla 2,9 %. Podle naší prognózy setrvá inflace i ve zbytku letošního roku v horní polovině tolerančního pásma cíle. Důvodem proto bude pokračující fundamentální inflační tlak, který vyplývá zejména z růstu příjmů, o kterém jsem hovořil, dále pak zvýšená dynamika regulovaných cen v tomto roce a také obnovený růst cen potravin. Celkově však inflační tlaky již polevují. Vedle dočasného odeznění proinflačního působení dovozních cen se zmírňují také domácí inflační tlaky, zejména v souvislosti s pomalejším růstem ekonomické aktivity. Na začátku příštího roku se proto inflace sníží k dvouprocentnímu cíli, k čemuž přispěje i nastavení měnové politiky a odeznění aktuálně vysoké dynamiky některých regulovaných cen. Naše prognóza předpokládá zvýšení domácích úrokových sazeb, které už proběhlo na našem posledním měnovém jednání v květnu a posléze předpokládá přibližnou stabilitu těchto sazeb do poloviny příštího roku. Prvotní nárůst sazeb na začátku prognózy reagoval zejména na přetrvávající domácí inflační tlaky. Následná přibližná stabilita sazeb do poloviny příštího roku pak odráží přetrvávající záporné úrokové sazby v eurozóně a také celkové zpomalení globální ekonomiky.
Kurz koruny vůči euru bude dle prognózy letos postupně pomalu zpevňovat v důsledku výrazně kladného úrokového diferenciálu vůči eurozóně a také pokračující reálné konvergenci české ekonomiky. V příštím roce by měl kurz posilovat pozvolněji v návaznosti na předpokládané zahájení postupné normalizace měnové politiky Evropskou centrální bankou. Bankovní rada na svém květnovém měnovém zasedání vyhodnotila rizika prognózy inflace jako zhruba vyrovnaná. Za riziko prognózy označila výraznější a případně i dlouhodobější zpomalení růstu ekonomické aktivity v zemích eurozóny. Zdrojem vnějších nejistot zůstávají také dopady protekcionistických opatření ve světovém obchodě. Nejistota je samozřejmě spojena do jisté míry i s budoucím vývojem kurzu koruny.
Na závěr svého jednání, jak už jsem zmínil, bankovní rada rozhodla zvýšit dvoutýdenní repo sazbu o 25 bazických bodů na 2 %. Současně o stejnou hodnotu byla zvýšena diskontní sazba na jedno procento a lombardní na tři procenta. Já vám děkuji za pozornost a jsem připraven na vaše případné dotazy.
