děkuji, že jsem se dostala k tomu, abych se vyjádřila, shrnula, záměrně jsem to udělala na závěr, protože jsem chtěla vyslechnout všechny vaše připomínky.
Dovolte, prosím, abych uvedla na pravou míru naprosto věcně a technicky, jak je to s rezervami pojišťoven. (Obrací se na předsedajícího kvůli zjednání klidu v sále.)
Aby to bylo dobře pochopeno, tak půjdeme do historie. Mně leželo v hlavě, proč to tak strašně vadí. A řeknu vám, o co jde. Řeknu vám, jak je to skutečně podle zákona. Řeknu vám to jako člověk, který dělal 25 let v daních.
Když se v roce 1993 přijal zákon o rezervách, tak tam byl limit pro pojišťovny, že vytvořená rezerva nesmí překročit 60 % předepsaného pojištění. Takže nebylo možné tvořit rezervy jako daňově účinné, prosím. Nikdo nebrání pojišťovnám, ať si tvoří rezervy, jak chtějí. Ale chceme limit na daňově účinné rezervy, jako má každá jiná právnická osoba v této zemi. Chápeme se? Jako mají banky, jako mají další jiné instituce. Proč má sektor jeden jediný takovouto výhodu? Proč si může vytvořit rezervu jak chce velkou, tím pádem snížit základ daně a odložit si daň v čase podle své úvahy? To nikdo tady nemá a v této zemi to taky nebylo, když se tehdy přijal zákon o rezervách. A najednou jsem to našla včera. Našla jsem to až včera. Do března roku 2000 ten limit skutečně existoval a pak byl zrušen -
Pak byl zrušen na základě pozměňovacího návrhu pana poslance tehdy, já ho neznám, uvedu jeho jméno, dohledala jsem si to skutečně z relevantních zdrojů, pana poslance Suchánka. Údajně byl za ODS. Takže v podstatě od té doby tady máme výjimečný sektor. Takže v podstatě vy uzavřete pojistku např. na 500 korun měsíčně a proti tomu si ta pojišťovna může vytvořit rezervu podle své úvahy, účetní rezervu tak, jak si myslí, že by mohla být hodnota škodné události. Říkám to prosím vás lidově, srozumitelně pro ty, kteří se v tom nepohybují. A tu ale si započte jako daňově odečitatelnou, daňově uznatelnou. Takže my chceme jediné, my chceme, ať si příště ty rezervy tvoří tak, jako každý jiný právnický subjekt.
Ať mají tam určité minimum, jak říká Solvency II, pak ať si je klidně tvoří velké nebo jak chtějí velké, ale každopádně už ne jako daňově uznatelné. Takže já rozumím, pane předsedo Kalousku, že se to téma vracelo. Ono ty úředníky to strašně štvalo na Ministerstvu financí. Řekl jste to správně včera.
Já nemusím, já můžu přímo. Já můžu přímo. (Ruch v sále.) Já můžu přímo, ano.
Já vás všechny velmi, velmi ctím. Já bych si nedovolila porušit. (Předsedající: Dobře.) Říkám to potřetí už tady. Jednací řád. To znamená, štvalo to ty úředníky Ministerstva financí, vracelo se to, až narazili na ministra, který prostě nehájí žádný sektor. A to je jsem já. Proto je tento návrh. Takže, prosím vás, mluvme pravdu. Nejedná se o žádnou sektorovou daň. Ten výsledek má být takový, že pojišťovny nebudou si prostě už přesouvat nebo odkládat zdanění. To znamená, že není pravda, že by to nemělo žádný význam beze změny sazeb. Naopak. Vezměte si, pokud by i jiní podnikatelé měli možnost si daň sami odložit na později, myslím si, že každý z nich by to udělal. Ale oni, bohužel pro ně a pojišťovny, bohudík pro ně, jak to vyplývá z té včerejší debaty, tuto možnost prostě nemají. Takže prosím, nazývejme ty věci správnými jmény a po pravdě.
Já bych ještě řekla jednu věc. To, že tady včera padlo, že si tady vlastně jednorázově vláda pro sebe vytváří příjmy. Jestli jste studovali a já jsem to tady včera řekla v úvodním slovu, zopakuji to. Máme to ve vládním prohlášení. Mám ho tady na stole. Půjčím komukoliv z vás. To znamená, že rok a půl to pojišťovny vědí. Teď je to v legislativním procesu, balíček, bude to účinné 2021 a po debatě s nimi - a já hned uvedu přesné termíny, kdy jsem se s nimi sešla, případně můj náměstek s jeho týmem, mám to tady, včera jsem si to vytáhla - tak vlastně jsem to po debatě rozhodla rozložit na rok 2021, 2022. Kdy jsou volby? V roce 2021. Chystáte se vyhrát volby, říkáte to každý den v médiích, takže prostě to asi nechystá si tato vláda pro sebe. Jestliže to je na rok 2021, 2022, ne?
Navíc se to nedotkne všech pojišťoven. Dotkne se to pojišťoven, které skutečně, a jsou to některé i velké pojišťovny, já jsem s nimi mluvila, takže vím, že je to trápí, které skutečně si ty rezervy natvořily. A říkám, není to sektorová daň, ať si tvoří rezervy, jaké chtějí, ale ať tam existuje limit do budoucna, stejně oni si tu daň jenom odložili. Takže my říkáme: v nějakém čase ji doplaťte a pak ji tvořte všichni stejně. To znamená, jako daňově uznatelnou ve výši toho minima tak, jak říká evropská směrnice Solvency II a jak k tomu přistupují v jiných zemích Evropské unie.
Dovolím si ještě v návaznosti na dopis, který poslala Česká asociace pojišťoven a kterou tady včera citoval pan předseda Stanjura, že ten dopis v jedné své části udává, že "pokud bude nová úprava přijata, tak dojde ke snížení tvorby rezerv, tedy, že pojišťovny k ní nebudou motivovány." Cituji z toho dopisu. Takže toto je v zásadě přiznání toho, že pojistné rezervy se netvoří pouze a jen na základě objektivních ukazatelů a pojistně matematických modelů tak, jak tady bylo včera celé odpoledne uváděno, ale důležitou roli v tomto směru hraje také daňové plánování. Jednoznačně v tom hraje roli. To znamená, ta pevná, daná a neměnná pravidla pojistné matematiky tak, jak tady včera padalo, které tu uváděl pan předseda Stanjura, tak pevná asi zase nebudou a nebo do nich vstupuje mimo jiné zájem pojištěnců a stability finančního trhu ještě aktuální výhodnost tvoření či rozpouštění daňové rezervy v návaznosti na vývoj sazeb a množství volné likvidity, kterou pojišťovna aktuálně má. Toto je právě důvod, proč se ta úprava provádí. To zamezení přesouvání zisků a možnost odložení plateb daně, které nemůže si běžný podnikatel, běžná právnická osoba, ani ta banka (Zvýšeným hlasem.) si to nemůže vytvořit. A toto všechno samozřejmě vede k tomu, že tento sektor dlouhodobě platí ročně 2,6 miliardy na dani.
Takže z toho mně plyne jednoznačný závěr. Pokud tedy platí úvodní teze pojišťoven, že jsou jejich rezervy počítány objektivně, na principu pojistné matematiky, pak by k jejich korekci vlivem zdanění nemělo dojít. Pak to nemůže mít na nic žádný vliv. Ještě k těm schůzkám. Se zástupci pojišťoven jsem jednala v rámci i mimo rámec připomínkového řízení já osobně 29. 5. 2019, další čtyři schůzky mezi dubnem až dneškem měl můj náměstek k projednání a cla se svým týmem a vedla jsem s nimi celou řadu neformálních pohovorů, protože se s nimi setkávám na různých konferencích nebo různých seminářích.
Jinak já bych chtěla ještě říct, tady padalo, že budou to vyvádět formou dividend, že zdraží pojistné. Není jediný důvod ve světle toho, co jsem teď řekla, aby zdražovali pojistné. Pokud to nevyužijí jako záminku. A dividendy, ať vyvádí dividendy, pokud jsou z řádně zdaněného zisku. Já jsem nikdy nezpochybnila na půdě této Poslanecké sněmovny, že by to nebylo v pořádku. Naopak trpělivě vysvětluji třeba i různým odborářům, různých konfederacím, konferencím, vysvětluji, že vyvádět dividendy z řádně zdaněného zisku na území České republiky je v pořádku a v souladu se zákonem. Naopak dividendová směrnice mezi právnickými osobami osvobozuje tyto dividendy a pokud se vyplácí fyzickým osobám, je tam 15procentní srážková daň, pokud je to do třetích zemí, tak je tam 35 procent, takže to je všechno v pořádku, pokud bude řádně zdaněno, ale tady samozřejmě ta daň byla odložena, nakumulována, odložena v čase, protože ty rezervy se tvořily tímto způsobem, ale opakuji, jenom do března roku 2000. Předtím tam ten limit byl a my to chceme vrátit k tomu pořádku, to znamená, dát to do stavu, který prostě dává smysl. To znamená, nechť se tvoří rezervy, ale ne neomezeně jako daňově účinné. To je celé. A dáváme na to skoro pět let, dohromady.
Spotřební daně. Já už jsem tady celou řadu věcí řekla v rámci úvodního slova. Nebudu se opakovat a budu reagovat v maximální možné míře na dotazy, které tady padaly. My jsme nikdy neřekli, že to nepřinese něco do inkasa. Nikdy jsme o tom, to dokonce máte ve všech těch vládních materiálech, které jste citovali, máme to i v tom názvu, který tady uváděla řada z vás. A také proč ne. Včera vám jasně řekl ministr zdravotnictví, jaké jsou celospolečenské dopady spojené s následky kouření, s následky požívání tvrdého alkoholu a s následky hazardu. Mluvil tady o částce dohromady asi 180 miliard, 160 - 15. Takže to, co stát získá, je kapka v moři. A že stát to zapojí do příjmu? Že to použije na priority, které vláda má? Co je na tom špatně? Ráno jste schválili důchody, hlasovali jste, pokud jsem dobře četla, všichni, co tady sedíte, všichni jste pro ně zvedli ruce. Ten průměrný důchod 900 korun, jenom pro vaši informaci, v příštím roce bude znamenat navíc 37 miliard. Schodek je 40, takže co se vám na tom nelíbí? Až skončíme tento bod, bude se projednávat rodičovský příspěvek. Vsadím boty a klidně je tady nechám, že zvednete všichni pro něho ruku, tak, jak tady sedíte. Takže, prosím, buďte upřímní. Buďte upřímní.
Padlo tady, pan Kalousek hovořil k propočtu inkasa. Samozřejmě, že v propočtech, které Ministerstvo financí provedlo, je počítáno s omezením spotřeby. Tady jsou sledovány nějaké dlouhodobé trendy a s tím se počítá. Takže u lihu činí předpoklad úbytku oficiální spotřeby cca tři procenta, toto je však číslo za celkovou spotřebu. To znamená, že se nesmí zapomínat, že významný podíl těch, kdo požívají alkohol, tvoří i zahraniční státní příslušníci... (Obrací se na předsedajícího kvůli velkému hluku v sále.)
Takže my počítáme s tím, že to snížení se samozřejmě razantněji projeví u části českých konzumentů.
Paní poslankyně Kovářová hovořila o zdanění piva a vína. Samozřejmě že to zaznívalo i z úst ministra zdravotnictví, to nebudu zastírat. Důvod, proč jsme nepřistoupili ke zvýšení spotřební daně u piva a vína, je následující. U vína je ten, že bychom byli jediná země z okolních států, která by měla spotřební daň na víno, ještě ji tuším má Polsko, na tiché víno, tzn. znevýhodnili bychom naše vinaře a donutili bychom, aby každý malý vinař si musel vést daňový sklad - to je věc, kterou jsme udělat z těchto důvodů po debatě nechtěli. Piva, protože jsme vycházeli z toho, že i u zemí, které jsou největší konzumenti piva, je to Německo, Polsko, pořád vychází spotřební daň vyšší než v České republice. To byly zásadní důvody, proč jsme do toho nešli. Jinak já samozřejmě jsem říkala paní poslankyni - jí jsem to říkala i včera, aby nebylo neseriózní, že k ní mluvím teď, když tu není - ať si podá pozměňovací návrh, ať si navrhne zvýšení spotřební daně a vede tuto debatu a případně si ji obhájí. A povedeme ji legitimně na půdě rozpočtového výboru a dalších výborů příp. i tady na plénu, kam přikáže tato Poslanecká sněmovna novelu k diskusi.
Daň z hazardních her a její zvyšování. To je klasický příklad, klasický příklad toho, že v roce 2015 Ministerstvo financí připravilo a prosadilo zákon o hazardních hrách a dani z hazardních her a dopady jsou takové, že se omezil hazard. My jsme nebyli nikdy pro zákaz hazardu. To by skutečně vrhlo tuto oblast do šedé zóny. Ale byli jsme pro jasná restriktivní opatření a máme tvrdá čísla. Já jsem je prezentovala x krát, naposledy v Bohnicích na tiskové konferenci, kde jsem prezentovala čísla, kdy jsme v roce 2012 měli asi 7,5 tisíce provozoven, dneska jich máme 1 500. Měli jsme přes 6 tisíc kvízomatů různých, možná větší číslo ještě. Měli jsme v centrech měst kasína, herny. Dneska v celé řadě měst nemáme. Na Praze 2 - sedí tady paní starostka Černochová, jestli to říkám dobře, je to Praha 2? - tam dneska nemáme žádnou hernu, ani jednu. Protože vycházíme při povolování z názoru Ústavního soudu, že máme respektovat názor municipalit, jejich vyhlášky. To znamená, když ta municipalita nechce na svém území hernu, tak ji prostě nepovolíme. Máme tam celou řadu adiktologických brzd. Máme v tom zákoně uvedeno, že jsou místa, kde nebudou herny, jako jsou školy, jako jsou tato zařízení. A důsledek? Nejsme kasínem v srdci Evropy. Proč to nešlo dřív? Ale nikdy není pozdě.
Byla jsem tady oslovována včera ze strany opozičních poslanců, jak je to s tím IT systémem, s tím AISG a s těmito věcmi. Je pravda a nebudu to zastírat, že se Ministerstvo financí dostalo v minulosti do zpoždění, že jsme si tam řešili - a nebudu si tady prát špinavé prádlo, to si vypereme na ministerstvu sami - různé organizační problémy. Ale v tuto chvíli vám řeknu stav, jaký je. 13. prosince 2017 jsem se stala ministryní, byla jsem poprvé jmenována do první Babišovy vlády, ministryní financí a zakázku jsme vysoutěžili v dubnu 2018, kompletní smlouva pro dodávku správní dozorové části AISG byla potom podepsána v roce 2018. Ono to není tak jednoduché, nestěžuji si, ale máme podepsanou smlouvu a děláme na tom. Dneska máme v podstatě notifikovanou vyhlášku, právní část AISG, tzn. podpora povolovacích, kontrolních a dozorových procesů veřejné správy, Ministerstvo financí, Celní správa - předpokládané spuštění počátkem roku 2020. Dozorová část, tj. kontrola dodržování zákonných povinností provozovatelů, podpora registrace hráčů, vedení rejstříku osob vyloučených z hraní hazardních her - spouštíme v polovině roku 2020. Co se týče analytického modulu AISG, který umožňuje sběr herních a finančních dat od provozovatelů hazardních her, kde výstupem jsou reporty a analýzy, tak ostrý provoz byl spuštěn 1. 6. 2019, čili před měsícem. Jenom abych vám mohla poskytnout kompletní informace.
Padalo tady z mnoha, mnoha vystoupení to, že jsme se zavázali nezvyšovat daně, že to máme ve vládním prohlášení. Já to vůbec nezpochybňuji, absolutně ne. Chtěla bych říct, že zvyšování spotřebních daní v důsledku zvyšování příjmů obyvatel - a víte, že základní argument byl ten, že za deset let se průměrná mzda zvedla o 45 % - není zcela identické jako zvyšování jiných fixních prvků v právním řádu, ať už jde o daňové prvky nebo např. o minimální mzdu, protože u spotřebních daní se totiž především bavíme o dostupnosti, tzn. kolik krabiček si za svou mzdu může pořídit, kolik alkoholu atd. si může pořídit. A tvrzení, která zde zaznívala, že to nepomůže, neboť závislá osoba raději zmenší příjmy své rodiny, než aby se vzdala své lahve, nejsou, prosím, zcela korektní, protože včera tady jednoznačně uváděl pan ministr zdravotnictví studie, pokud jste tu byli a poslouchali, které toto opatření řadí mezi jedno z nejúčinnějších, ale samozřejmě ne jako jediné. On tu uváděl celou řadu programů a celou řadu dalších věcí - a to jsou ty náklady, o kterých tady mluvil, 100 miliard, 60 miliard, 15 miliard. Znovu to opakuji. To znamená, že toto opatření jako ekonomický nástroj míří především proti vzniku závislosti, tzn. ovlivnění volby spotřebitele.
Zaznívalo tady, že nás to vrhne do šedé zóny. Tato země je postižená - no postižená, vždycky to zůstane v historii naší země - tzv. tragickou metanolovou aférou, po které se přijala celá řada velmi přísných restriktivních opatření. Tato restriktivní opatření - a byla tady hodnocena dva roky zpátky na půdě této Poslanecké sněmovny, byla jsem tu už tehdy v roli náměstkyně pro daně a cla - byla přijata tehdy i ze strany podnikatelské veřejnosti, které se dotkla nejvíce, jako nutná. Díky těmto opatřením, která jsme zavedli, která provádí a kontroluje Celní správa, která tady deklarovala celou řadu nejen těch kamer a různých kontrol, ale deklarovala tady i velice drahé přístroje, které máme - dneska se přiloží k lahvi přístroj a okamžitě zjistíte, jestli je složen z toho, z čeho ten alkohol složen má být, či nikoliv. To jsou všechno věci, které využíváme a které vedly k tomu, že jsme se s tím jednou pro vždy po této aféře vypořádali. Dnes máme v šedé zóně tvrdý alkohol ve výši asi 3 %, tzn. že díky těmto opatřením v podstatě šedou zónu nemáme. S cigaretami jsme na tom obdobně. Samozřejmě že tím, že je větší migrace obyvatelstva mezi jednotlivými státy, oni si mohou dovážet na osobu určité množství, tak se sem přiváží tímto legálním způsobem nějaké množství, ale není to nic, co by nějakým způsobem omezilo náš trh.
Já jsem velmi aktivně vystoupila letos na jaře na Radě ECOFIN v rámci rumunského předsednictví proti návrhu tohoto předsednictví na zavedení tzv. domácího pálení. A tehdy jsem řekla: právě proto, že jsme země postižená stigmatem metanolové aféry, my tady nic takového nepovolíme a s ničím takovým nebudeme souhlasit. A dokonce i to, že by to byla výjimka, ke které by se Česká republika ve své legislativě nepřipojila, přesto jsem to nepodpořila, protože jsem nechtěla ohrozit to, že tyto výjimky budou možné v okolních státech. Tam byl návrh až na 100 litrů na domácnost. To znamená my jsme v této politice naprosto konzistentní. A kroky, které děláme, se v žádném případě vzájemně nevylučují.
Padala tady celá řada věcí. Ještě možná ke zdanění výher z hazardních her. Já tady často slýchám, že máme zákon o daních z příjmů, já to mám všechno zpracované v tabulce, vyčíslené, plný výjimek. Každá ta výjimka, a bavím se o zákonu o dani z příjmu je jedno obrovské politikum, které tam zavedly různé vlády tak, jak kráčely dějinami této země. Když bychom je všechny ze zákona vyjmuli, a říkám otevřeně, že je to nemožné, tak se bavíme o úspoře asi 200 až 250 mld. Jenom pro vaši informaci, ale říkám otevřeně, že to je nemožné. Když si dovolíme, tato vláda, jednu z těch výjimek osvobození zrušit, a to ještě tak, že to vůbec nechce zrušit v limitu od nuly, ale od 100 tisíc, tak je z toho pozdvižení na vsi. Takže si řekněme, co vlastně chceme. A skutečně se bavíme o osvobození nad 100 tisíc a jenom v té části zisku.
Poslední věc, ke které bych se chtěla vyjádřit, je ještě možná zvýšení poplatků za vklad do katastru nemovitostí. To je novela, kterou jsme dali do daňového balíčku na návrh ministra zemědělství. On tu dnes nemohl být, takže v tuto chvíli si dovolím citovat z jeho mediálního vystoupení k tomuto návrhu. Je to návrh, který opakovaně navrhoval Český úřad zeměměřičský a katastrální, a to z toho důvodu, že tento poplatek se neupravoval od roku 2012. Když bych pominula to, že došlo k růstu inflace, významnému navýšení nákladů, a tak dále, tak zejména zatěžuje to, že od roku 2014 vstoupil v platnost a účinnost nový občanský zákoník, který naprosto zvýšil procesní náročnost vůči katastrálnímu úřadu. A katastrální úřad k tomu ve své citaci uvádí, že tímto zvýšením se dostáváme na úroveň Slovenska, kde je totožná právní úprava. Na Slovensku se dnes za vklad do katastru platí 66 eur, což je asi 1 800 korun, a samozřejmě tady máme další srovnatelné okolní země.
Co se týče problematiky zvyšování daní, daňové kvóty, daňové neutrality, s těmi pojmy se tady včera velmi pracovalo. Já osobně vnímám daně z hazardu a spotřební daně odlišně. Vnímám je z hlediska i teorie finančního práva jinak než daně klasické, které rozhodně v plošné míře nechceme v žádném případě zvyšovat. Tady včera několikrát padalo, že bývalá vláda ODS navrhla zvýšení daní na tři roky kvůli krizi a potom navrhla pro rok 2014, tuším, že se nemýlím, jejich zrušení. No, to je pravda, to musím seriózně říct, to bylo v účinné právní úpravě. Jenom prostě zapomněla říct těm vládám, které přijdou po ní v roce 2014, kde na to mají vzít. Protože ve střednědobém rozpočtovém výhledu o tom nebyla ani zmínka a ten zásek v té době podle tehdejších cen znamenal 40 mld. Takže té bývalé vládě nezbylo, já jsem v ní nebyla, ale chápu to, nic jiného, než aby tuto úpravu zrušila. Ale bývalá vláda na to nerezignovala, ani současná. A já pořád ukazuji tuto tabulku, (předvedeno názorně) kde je od roku 2015 až do roku 2019 všechno snižování daní, které bylo provedeno. Je to za celých dohromady 98,8 mld. A další schválila tato Poslanecká sněmovna jako součást novely zákona o EET, kde máme snižování DPH, to je bratru dalších 3,4 mld. Takže není pravda, že tato, nebo bývalá vláda daně nesnižovaly. Naopak, opak je pravdou.
Složená daňová kvóta - my se tady s panem poslancem Skopečkem o to spolu dohadujeme už co jsem ve funkci ministryně. Chtěla bych říct, že pokud se zvyšuje daňová kvóta, tak je to dáno několika faktory, a to je to teorie, to není nic, co bych si tady teď vymýšlela. Jedním z nich může být zvyšování daní, ale my víme, že se tady daně nezvyšovaly. Víte přece, že se tady žádné daně nezvýšily, teď jsem vám naopak řekla, že se snížily. Ale důvodem zvýšení daňové kvóty je také ekonomický růst, a pan poslanec to jako ekonom velmi dobře ví, ale také boj proti daňovým únikům. Jinými slovy, pokud více poplatníků platí daně tak, jak má, pak se to pozitivní odrazí na inkasu daní, to znamená na zvýšení daňové kvóty a bez korektní analýzy to takto prostě nelze říct.
Mimo diskusi o tom, zda došlo, či nedošlo ke zvýšení daní, jednoznačně přece každý z nás ví, že ne, tak si dovolím uvést na pravou míru pojem daňová neutralita. Myslím, že s ním včera tady pracoval pan předseda Stanjura. Tak já řeknu svůj pojem daňové neutrality. Daňová neutralita, jak ji vnímám já, je primárně o tom, aby se redukoval distorzivní efekt daní, což je typické právě u daňových výjimek, jak jsem o nich před chvílí hovořila, které často potom nelogicky motivují k určitému ekonomickému jednání. Klasickým, i když jednání daňově nepodpořené, může být ekonomicky, ekologicky, společensky lepší. Typickým narušením daňové neutrality je určitá selektivní výjimka, která právě zvýhodní pouze jeden z produktů, to znamená například volba spotřebitele je narušena do té míry, že potom silně narušuje jeho optimální alokaci zdrojů. To už je hodně odborné. Typickým příkladem může být třeba i takzvaný švarcsystém.
Samozřejmě bych mohla mluvit ještě déle. Doufám, že jsem se vyjádřila ke všem nejzásadnějším připomínkám, které tady zazněly. Myslím si, že největší nepřesnosti, a to jsem velmi korektní, zaznívaly ve vztahu ke správné tvorbě rezerv tak, aby byly daňově účinné pouze v určité výši tak, jak to znala právní úprava českého právního řádu do roku 2000, samozřejmě třeba v určité jiné modifikované formě, protože dnes máme evropskou směrnici Solvency II a my chceme, aby se postupovalo podle ní. Takže jsem chtěla, abyste znali korektní vysvětlení toho, co tu včera padalo.
Děkuji vám za pozornost.
