Z několika vytipovaných lokalit v okolí města se ukázala z majetkoprávních a legislativních důvodů (především z hlediska ochrany přírody a krajiny) jako průchozí pouze možnost terénní úpravy výkopovou zeminou v návaznosti na starou demoliční navážku na vrcholu sjezdovky. Výhodou této lokality je poměrně snadná dostupnost a blízkost městu, což znamená úsporu investičních nákladů, mj. i úsporou na zbytečných poplatcích za skládkování čisté zeminy, a také ekologický efekt v důsledku nižší spotřeby paliv. Jde o složitý problém, se kterým zápasí řada měst a obcí, a jehož vyřešení má mj. zabránit vzniku nelegálních černých skládek. I proto se zastupitelstvo města rozhodlo nespoléhat v této věci na ziskový soukromý sektor a rozhodlo se držet provádění terénních úprav ve svých rukou prostřednictvím společnosti ve stoprocentním vlastnictví města.
V říjnu roku 2017 byla provedena poptávka na zpracování studie řešící ukládání zeminy nad sjezdovkou formou terénní úpravy a po schválení v radě města byla studie zadána ke zpracování Ing. Milanu Benešovi z Poličky. Řešení studie bylo oproti zadání upraveno dle připomínek komise stavební a životního prostředí rady města a také zahrnulo úpravu svahu pro snadnější najíždění rolby na vrchol svahu sjezdovky. V březnu roku 2018 byla zhotovená studie projednána v komisi stavební a životního prostředí rady města a v červnu rada města schválila zadání zpracování dokumentace pro územní řízení a realizaci akce s názvem Zařízení pro využívání výkopové zeminy na povrchu terénu Polička opět Ing. Milanu Benešovi. Jako součást této dokumentace byly v lednu letošního roku zpracovány integrované hodnocení rizik a hydrogeologický posudek a na základě kladných stanovisek všech dotčených institucí vydal v březnu stavební úřad územní rozhodnutí umožňující realizaci akce. Pro možnost zvýšení ročního množství ukládané zeminy bylo zadáno zpracování oznámení dle přílohy č. 3 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, za účelem povolení roční kapacity zařízení nad 2 500 t, jehož podklady jsou rozptylová a hluková studie, které zohledňují dvě varianty dopravy zeminy po stávajících komunikacích. Kratší a při úpravě kamenivem levnější varianta je kolem bývalé hájenky, delší a nákladnější je úvozem vedoucím od silnice na Bořiny směrem k dřevěnému kříži. Zpracované oznámení bylo prostřednictvím jeho zpracovatele Ing. Pavla Fajmona podáno k projednání na krajský úřad a dokumentace následně vyvěšena na úřední desku města. Z hodnocených environmentálních oblastí, je záměr za předpokladu dodržení všech zákonných norem, pracovní a technologické kázně, v zájmovém území akceptovatelný. Realizace nepřinese pro okolí žádná bezpečnostní, ekologická ani požární rizika.
V reakci na takto zveřejněnou dokumentaci se otevřela polemika se zapsaným spolkem A 21 Polička, který záměr zpochybnil a mj. upozornil na pravděpodobnost výskytu bývalého popraviště v místě plánované terénní úpravy. Tuto ne příliš podloženou informaci nyní město Polička prověřuje s archeology z regionálního muzea v Litomyšli a v daném místě proběhne archeologický průzkum za účelem objektivního zjištění stavu věci. Jedinou dosud známou relevantní lokalizací popraviště je první vojenské mapování z 18. století, na kterém je vyznačena šibenice přibližně v místě současného výcviků psů v norování. V tomto místě však probíhala ve 20. - 30. letech 20. století těžba kamene, takže lze jen těžko doufat, že by se na něm podařilo něco zajímavého najít. Každopádně město realizaci záměru výsledku archeologického průzkumu přizpůsobí. Z výše uvedeného vyplývá, že terénní úprava je soustředěna do omezeného prostoru a nijak se nedotkne území využívaného veřejností (viz situace v příloze). Určité dopravní zatížení po dobu navážení zeminy se předpokládá v pracovních dnech od dubna do listopadu a bude kompenzováno úpravou cesty tak, aby byla pro veřejnost plně využitelná.
Rád bych připomenul, že usnesení rady města a i zastupitelstva (jehož jednání jsou veřejná a v poslední době i on-line přístupná přes facebook) jsou nejen v této věci pravidelně zveřejňována na stránkách Jitřenky i na webových stránkách města, což je dle mého názoru dostatečně transparentní způsob informování veřejnosti o záměrech města, které koneckonců vždy směřují k naplnění potřeb našich občanů a celého města a není proto důvod je nějak tajit. Rád bych tedy vyjádřil svoji naději, že v reakci veřejnosti na různě šířené informace v této věci převládne věcný a zdravý úsudek nad emocemi.
Na závěr bych rád zdůraznil, že vedení města si plně uvědomuje význam Liboháje pro občany města i jeho návštěvníky a ve svém rozpočtu pro letošní rok vyčlenilo finanční prostředky na zpracování studie pro využití jeho potenciálu. V současné době se připravuje anketa pro občany, jejíž výsledky budou jedním ze vstupů pro zpracování této studie. Naším úkolem, k jehož naplnění chce město podstatnou měrou přispět, je udržovat a rozvíjet veřejný prostor ke spokojenosti všech.