Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, kolegové. Dovoluji si před vás předstoupit a požádat o pozornost k pozměňovacímu návrhu, který jsme připravili. Ano, je to pozměňovací návrh, který je předkládán až na stůl, ale je předkládán až na stůl zejména proto, že zákon byl chápán jako zákon zejména zdravotního výboru. Jenže sám pan ministr v Poslanecké sněmovně řekl, že je to především zákon o tom, jak bude využíván lékový záznam, především o tom. To využití se netýká bezpochyby jenom lékařů, ale týká se základních práv, která máme, právě proto Poslanecká sněmovna si vyžádala, aby byl tento zákon projednáván v ÚPV, nejen to, také v petičním výboru. Víte, že to hlasování nebylo po mnoha a mnoha diskusích a přesvědčováních zcela jednoznačné, pro zákon bylo 103 poslanců, myslím si, že roli hrálo také to, že v tom návrhu zákona je řada věcí, které jsou určitě přínosem.
Pokud se ovšem týká toho lékového záznamu, já se domnívám, a teď říkám svůj velmi silný osobní názor, že systém opt-in by byl daleko nejenom příznivější, ale i pro doktory samotné a jeho využití přijatelnější. Ale dobrá. Takže jsme v nějaké fázi, máme tady řadu názorů, které říkají, lékaři to využijí, potřebují to. Říkám, ano, jsem ochotna to respektovat, byť můj osobní názor je, že by to mělo být opt-in.
Ale teď se podívejme na celý proces ochrany osobních údajů. Já se jím totiž zabývám už docela dlouho. Musím říct, že mám teď některé údaje a informace z Úřadu pro ochranu osobních údajů, které nechci zatím prezentovat, ale vše z hlediska ÚZIS není úplně v pořádku. To říkám jenom úplně na úvod, aniž bych šla do podrobností. Teď tedy máme osobní údaje, a to osobní údaje nesmírně citlivé.
Je to zvláštní kategorie osobních údajů, pro které je vždycky zaveden přísnější režim. Vychází se přitom z toho, že zdravotní údaje, které jsou svou povahou citlivé a podléhají etickým standardům, povinnosti lékařské mlčenlivosti, vždy vyžadují velmi vysokou úroveň ochrany, pozor, to je ten problém, přičemž technologický vývoj může jak umožnit použití respektující ochranu soukromí, tak ale vždycky přinést nová rizika pro soukromí a bezpečnost takovýchto dat. Jsou to data vesměs intimní. Jsou to data nejcitlivější. Podle léků, které užíváme, z toho výčtu se dá velmi dobře, tím, kdo má teď oprávnění podle toho návrhu, nebo bude mít oprávnění ten lékový záznam používat, identifikovat, jaké máte nemoci, případná rizika. Pokud se týká lékařů, tak víme, že úplně nejlepší by byl systém, který by těm, kteří mají nějaké akutní zásahy, kde je urgentní zásah, kde je záchranná služba, tam by měl být určitě ten režim opt-out. Pokud se týká ostatních, dobrá, jsme znovu ve fázi opt-out i pro lékaře. Ale podívejme se na lékárníky a podívejme se na celou tu obrovskou šíři lékáren, kterou tady v ČR máme. Vůbec si nemyslím, že jsou lékárníci horší jak jiní lidé nebo lepší jak jiní lidí. To určitě ne. Máme mezi nimi ty, kteří se chovají slušně, a ty, kteří samozřejmě někdy bohužel té své pozice zneužijí, tak jak je to u jiných skupin obyvatel. Teď si řekněme, na jakém principu jsou založeny lékárny. Ty lékárny jsou založeny na tržním principu, možná mnozí z vás byli už požádáni, třeba jste souhlasili, protože máte důvěru v toho lékárníka, že máte kartičku dané lékárny, kde on si přímo tedy vás může vyhledat, dokonce se dívá, jaké léky vám vydal. Ale on to dělá taky proto, že je to určitá komerční, zcela komerčně využitelná věc. Vy se můžete rozhodnout. Lékárny jsou založeny na komerčním systému a na využívání dat v komerčních dalších odvozených řetězcích. To je zcela jiný systém než je systém lékařů. Já si myslím, že tohle nebylo docela zváženo. Pak je tady další věc, že celý systém ochrany osobních dat je založen na tomto principu. Jsme vždycky na té hraně toho nože. Ale ve chvíli, kdy se rozhoduji, tak říkám, je ten přínos, který mám, o to vyšší, přináší mi tu obrovskou přidanou hodnotu, abych mohl riskovat ta rizika, která jsou s tím spojená? Dobrá, u těch lékařů jsme si řekli, ano, tam ta rizika jsou na místě. Ale je to u celé šíře těch komerčních lékáren, které v ČR fungují na tomto komerčním základě, opravdu takovým přínosem, ta rizika jsou tak malá? Já se domnívám, že tomu tak prostě není, že ten přínos, samozřejmě rozumím kolegům, jak někteří lékárníci kontrolují, to je všechno v pořádku, já si toho nesmírně vážím, nicméně v té celé šíři toho přístupu, který dáme opt-out pro návštěvu každé lékárny, každého z vás, to neznamená, že vy si půjdete do jedné lékárny, ale třeba zrovna my senátoři jezdíme, takže musíme využít tu lékárnu nebo v tomto městě lékárnu, nevíme, co jsou to za lékárny, tak vezměte si, kolik lidí cestuje, dneska velmi mnoho. Budou využívat lékárny, která je jim momentálně dostupná. Můžou si dát té své lékárně souhlas, třeba ho dají, ale proč by měli mít v tuhle chvíli absolutně opt-out? Všechny lékárny si mohou vyžádat. Já jsem si řekla, jak by to asi bylo, kdybych dala zákaz lékárnám, že bych využila toho systému, teď bych přišla do jedné lékárny a chtěla rychle ten souhlas nebo opačně. Když řeknu, teď vám ten souhlas nedám... Jak rychle si vyřídím ten souhlas, když přijdu do nějaké lékárny, mám tam nějaký citlivý lék, nechci, aby se díval do mých osobních záznamů. To prostě nejde! To prostě, pane ministře, nejde!
Pak mám ještě druhý dotaz. Jak to bude v případě odpovědnosti. Ano, jestliže lékař předepíše nějaký lék, který může způsobit komplikace, dokonce to způsobí smrt, tak fajn, tak to je strašně zlé, víme, já jsem bohužel měla i takové soudní spory nebo, řekněme, řízení, která vedla k takovýmto soudním sporům, není jich úplně málo. Kdo tedy ponese odpovědnost? Lékař? Lékárník? Budeme se soudit, do jaké míry lékárník měl zasáhnout? Lékárník řekne, já tam měl frontu. 50 lidí. Já přece nemůžu kontrolovat 5 let starý záznam o lékových přípravcích, který ten dotyčný užíval, abych mohl kontrolovat toho lékaře. Vůbec tohle není v zákoně domyšlené. V praxi to způsobí další komplikace.
Já na to upozorňuji, že u těch lékařů je to trošku otázka, která vím, že padla v Poslanecké sněmovně, nebyla tam ani řádně zodpovězena, dořešena. Ale dobrá. V tuto chvíli to ještě postavíme do toho, že odpovědnost rozmělňujeme, to se mi zdá, že není úplně v pořádku z hlediska potom těch následných věcí, které přichází.
Víte, princip ochrany je, že osobní údaje, zejména ty citlivé, poskytuji skutečně tam, kde je to nezbytné, kde může být ten velký přínos. Víme, že v tom řetězci ten systém selhání lidského faktoru prostě existuje. Domnívám se, že v tom systému právě té veliké šíře osob, kterým teď poskytujeme nebo chceme poskytnout tyto informace, že obrovsky zvyšujeme to riziko. Já jenom pro to upozornění, víte, pan ministr říkal, že to bylo se všemi projednáno, i s odbornými pacientskými skupinami, vím, že pacientské skupiny, které mají právě stigmatizující choroby, jako je např. AIDS, pacienti s onemocněním psychiatrickým, onkologickým žádali, aby buď z toho systému byly buď úplně vypuštěny, nebo aby byly omezeny ty přístupy k jejich informacím. Bohužel, ani to se nestalo. Takže není pravdou, že všechny pacientské organizace s tím souhlasily. To bych tady jenom chtěla upřesnit.
Pokud se týká o úniky zdravotních dat, já si nesmírně vážím pana senátora Žaloudíka, ale on opravdu žil trošku v jiné skupině lidí, já jsem řešila ty úniky z pozice veřejného ochránce práv, věřte, že jich nebylo málo. Dokonce vám lékaři řeknou: Ano, bohužel k nim dochází. Řešila jsem i takové, které měly, řekněme, vážné důsledky. Nechci se k tomu více vyjadřovat zase.
Odpovědnost není dořešena, široké komerční prostředí. A teď už tady zase padlo to, že, dobrá, lidé se mohou odhlásit. Už pan senátor Hampl hovořil o tom, dobrá, ale máme obrovské množství lidí, kteří budou muset někam zajít na CzechPoint a je to pro ně problém. Jsou tu lidé, kteří jsou zavaleni prací, oni vůbec nebudou tušit, pane ministře, že máme zákon, který říká opt-out, že všichni lékaři, zejména lékárníci, mají přístup k jejich lékovým záznamům. To prostě tak je, víme to. Byť uděláte kampaň, ještě drahou kampaň, podle mě úplně tedy zbytečně.
Teď jenom chci upozornit, že samozřejmě zpracovatelé zákona při té meziresortní připomínkové cestě dostali řadu připomínek k ochraně osobních dat, vy v tom zákoně máte v § 112 a) tzv. zvláštní režim. Zvláštní režim je nejen pro zpravodajské služby, ale je třeba i pro celé ozbrojené složky.
No dobrá, chápu to, že ti lidé musí být chráněni, ale co třeba soudci? Vždyť ti také mohou být pod obrovským tlakem. Je tady obrovská skupina lidí, kterých se to může dotknout a kteří tento zvláštní režim nemají. Musím říct, že opravdu mě to skoro překvapilo. Ale to už je věc další debaty.
Před vás předstupuji s pozměňovacím návrhem, který se netýká systému lékařů, byť si osobně myslím, že to má svá rizika, ale domnívám se, že systém opt-out lékárníků neodpovídá tomu riziku, které je s tím spojeno, a že bych si přála, abychom dovolili lidem, aby si vybrali lékárníka, kterému důvěřují a který přístup bude mít. Děkuji.
