Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, tentokrát na vás asi neuvidím, protože budu poprvé používat brýle...
Já se v obecné rozpravě vyjádřím samozřejmě jenom k zákonu, který k nám přišel, to znamená ke třetí a čtvrté vlně, a potom bych si nechal do podrobné rozpravy, pokud se tam dostaneme, načtení mého pozměňovacího návrhu, který nebude na osm stránek, jak jste ho dostali, ale bude stručné.
Třetí a čtvrtá vlna se k nám dostala po zásahu Ústavního soudu. S mnohými jsem mluvil, s některými na semináři, ten zásah Ústavního soudu způsobil to, že tady paní ministryně to potvrdila. Ze samotné evidence tržeb byla vyjmuta evidence tržeb realizovaných prostřednictvím platebních karet a tzv. platebních bran. Známe to z různých e-shopů, kde e-shopy vám dají jakoby příkaz, vy jenom potvrdíte, znáte to, je to e-konto, je to servis 24 a další podobné prostředky. Tím, že z celkové evidence tržeb vypadly právě tyto způsoby plateb, tak ten samotný zákon pomalu dostává velkou trhlinu a pomalu ztrácí smysl. Podrobněji to rozeberu v podrobné rozpravě a na základě tohoto rozhodnutí Ústavního soudu vznikl tady ten nový návrh, který k nám přišel z Poslanecké sněmovny, který zavádí 3. a 4. vlnu. Jsou tady velmi diskutabilní vůbec věci, které tento zákon přináší. První – vezmu to z druhé strany. První diskutabilní věc je změna zákona o dani z přidané hodnoty. Vezměme si systematicky, že jsme dlouho přemýšleli o tom, že budeme mít jednu sazbu daně z přidané hodnoty, nakonec z důvodu sociálních se vytvořily dvě sazby nebo udržely se dvě sazby, nikdy se nesloučily do jedné a pak z důvodu nějakého snížení sociální zátěže a udělaného nějakého zádržného systému pro lidi s nižšími příjmy byla vytvořena třetí sazba tzv. druhá snížená ve výši 10 procent. Už jak jsem tady zmínil, tak tahle sazba byla primárně určena k tomu, aby lidé s nižšími příjmy nepociťovali zvýšené životní náklady apod. Co se nám tady dnes děje? Na jednu stranu říkáme, že potřebujeme EET, abychom vybrali daně, na druhou stranu ty daně snižujeme. Na druhou stranu v podstatě říkáme, že je nepotřebujeme, proto to musíme snížit. EET jako takové empiricky nelze určit, jaké zvýšení daní nebo zvýšení výběru, jaký fiskální význam má. Nicméně můžeme empiricky určit třeba jenom u restauračních služeb, které se nám přeřazují do desetiprocentní daně, jaký tam bude daňový propad. Ten daňový propad u restauračních služeb je vyčíslen ve výši 1,362 mil. Kč. Tady pracujeme s čísly, která jsou ověřitelná. Ale co se stane, když to uděláme? Vytvoříme naprosto paradoxní situaci, kdy dětské pleny máme v 21 % a pivo čepované a restaurační služby a nealkoholické nápoje v rámci restauračních provozů máme najednou v desetiprocentní sazbě. Popíráme celou filozofii daňového systému, kdy sociální sazba se začíná uplatňovat na jakémsi uplácení poplatníků, aby byli potichu, protože jedné části veřejnosti jsme slíbili EET, tak té druhé části veřejnosti, kterou jakýmsi způsobem sankcionujeme, zavřeme ústa tím, že jim dáme 10% daň. To si myslím, že je tak nesystémové a tak nesmyslné, že už to samotné nás musí nutit k tomu, abychom se nad tím zamysleli. Nicméně co je velmi zajímavé. Když se podíváme do důvodové zprávy, tak v důvodové zprávě právě ke snižování tady těch některých služeb .... Ještě ke službám řeknu samozřejmě .... Mluvím tady pořád jenom o restauračních provozech, ale tam paní ministryně zapomněla samozřejmě, přecházejí i služby čištění domácností, mytí oken apod. Znovu se musíme zamyslet nad tím, zda toto jsou zrovna sociální služby. Přece toto si lidé sociálně slabí nedovolí mít doma uklízečku anebo firmu, která jim dělá úklid a umývá okna. Jsme znovu u té účelovosti, že chceme někoho uplatit, aby mlčel, protože mu tam zavádíme EET.
Ovšem teď budu citovat tu nejvtipnější část. Navrhovaná změna, je to přímo citace z důvodové zprávy, která přišla z vlády ČR z ministerstva financí. Navrhovaná změna v oblasti daně z přidané hodnoty se týká především zboží a služeb, o kterých je v praxi velice obtížné či nákladné zajistit efektivní výběr daně. Jedná se o poskytnutí služeb, kde poskytovatel i konečný zákazník mohou realizovat transakci často skrytě bez jakékoliv evidence či existence přítomnosti třetí strany. Nižší sazba daně z přidané hodnoty tak bude znamenat nižší stimul vyhnout se daním nejen pro poskytovatele, ale i pro zákazníka, který často při nepřiznání transakce přichází například o možnost následné reklamace nepřiznané služby. Zavedení elektronické evidence služeb při současné aplikaci nižší sazby daně z přidané hodnoty by nemělo mít za následek zvýšení motivace k daňovým únikům v podobě nepřiznání daně u těchto specifických služeb, kde z logicky věci, to říká samo ministerstvo financí, nemůže docházet k efektivní daňové kontrole. Tak proč v této oblasti zavádíme EET, když tam není možná efektivní daňová kontrola. Ministerstvo financí se nás snaží přesvědčit, že tím, že někomu zavede nižší sazbu daně z přidané hodnoty, motivuje lidi, aby nepodváděli. Je to úsměvné, samozřejmě děkuji za tu důvěru. Na jedné straně tedy mají důvěru v poplatníky, že snížením sazby daně z přidané hodnoty budou méně podvádět. Na druhou stranu všechny podnikatele, už tím, že zavedli EET, posadili do role podvodníků. Tady je jasná presumpce viny. Vy všichni podvádíte, proto vám musíme dát EET, proto více vybereme. Nicméně podívejme se, kam dopadají ta snížení daně z přidané hodnoty. Dopadají do sfér právě těch větších podnikatelů, kteří jsou plátci DPH. Snížení, efekt toho jakéhosi snížení zátěže, zvýšení marží, jak řekla paní ministryně, padá zase jenom pro určitou část, pro ty větší. A ti větší stejně vždycky ty evidence měli, jinak by je zaměstnanci obrali o tržby, pokud by ti větší evidence neměli, tak to mohou zabalit, protože ti zaměstnanci, když by nepřiznali tržbu zaměstnavateli, on by peníze neměl. Ti nejmenší, na které to nejvíc dopadne, ti nejmenší žádné snížení sazby DPH nepoznají. A právě ti nejmenší, to je ta část společnosti, která tvoří základ, tu diverzifikaci služeb, ty malé obchodníčky, které máme rádi, večerky, kdy tam Vietnamec sedí celý den, a on kdyby nikdy neodvedl žádné daně, tak to nebude nic, protože on je tak malý, ale ty malé hospůdky, malé pekárny, ty už tam EET mají. Ale přesto to jsou ti živnostníci, kteří dělají rozmanitost společnosti a my jsme na ně uvalili takovéhle sankce a takovéhle evidence. A zpátky u té třetí a čtvrté vlny. Proč to tedy zavádíme, když to nelze zkontrolovat, když jak tady píše v důvodové zprávě ministerstvo financí, když nikdo u toho třetí nebude, tak kdo to bude kontrolovat, že se tam vydaly účtenky, když tam nikdo není. Proč zavádíme do systému další lidi, u kterých vím, že to u toho řemeslníka nezkontrolujeme, u toho instalatéra, u kadeřnice. Přijde tam někdo cizí, přijde tam kontrola, vezmu si tu účtenku, nevezme, uvidíme. Více potom v podrobné rozvaze. Děkuji.