„Soukromé vlastnictví je nedotknutelné.“ To je jeden ze základních principů pravicové politiky.

Piráti však chtějí, aby o soukromém vlastnictví rozhodovali úředníci. Dokonce prý po dohodě s občanskými spolky.

Závazná rozhodnutí památkářů mohou naopak vést v konečném důsledku k chátrání památek. Je to prosté, peníze na opravy a rekonstrukce památek vydává vlastník a ten nemusí mít tolik peněz, aby rozhodnutí památkářů naplnil.

Je velmi snadné rozhodovat o něčem za cizí peníze. U památek to může být i tak, že úředník si vybere nejdražší řešení, na které nemá vlastník peníze. Protože dnes je rozhodnutí doporučující, s památkáři se vyjednává o cenově přijatelném řešení. Pokud budou rozhodnutí závazná, pak se sníží vyjednávací pozice vlastníka a naroste moc úředníka.

A vždy závisí na tom, na koho narazíte. Bohužel žádný zákon nezaručí, že narazíte na rozumného člověka.

Aby nebyla mýlka, sám mám rád památky. Jsou nositelem našeho dědictví. Velmi mě mrzí, když je některá znehodnocena a zničena. Již v dnešní legislativě je na znehodnocení památek pamatováno, může to být až trestný čin. Ale učinit rozhodnutí památkářů závazná není rozumné.

Jeden praktický příklad: Pokud by kdysi byla rozhodnutí závazná, tak dodnes nemají kladenské rozdělovské věžáky vyměněna okna. Jednoduše by na přesné repliky nebyly peníze. Jen jednáním se docílilo cenově přijatelného kompromisu a okna byla před 10 lety vyměněna za dřevěná, která nijak neznehodnocují vzhled domů, ale zlepšila lidem jejich bydlení.