Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové. Já jsem se také s některými z těch rodičů setkal. A vlastně to ve mně vyvolalo celou řadu otázek. Zaprvé, ta péče skutečně není dobrá. Pokud rodiče s dítětem čekají od časného záchytu onemocnění na řádnou konzultaci u experta rok dva, tak je to pro život a vývoj toho dítěte fatálně dlouhé. Ale když jsem se potom začal dívat do toho návrhu, tak mě tam zaujala jedna věc, na kterou mě upozornily právě ty kritické hlasy.
Dneska totiž vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků z roku 2001, tuším, č. 55, pod bodem 22a, § 22a, mluví behaviorální analytik, což je ta profese, která už dneska existuje. A když si vedle toho dáte novou profesi, která se jmenuje terapeut neurovývojových poruch, o které dnes jednáme, a začnete je číst vedle sebe, tak zjistíte, že jsou vlastně velmi podobné. Skoro by se tam dalo říct, že tam je stejný text, někdy se cizí slovo nahradí českým. Dochází tam skutečně k velkému překryvu, možná z 80 %, 85 % významů těch dvou profesí. To znamená, jednu profesi tady máme, ta se staví, experti budou připraveni během několika měsíců pro profesionální práci, tzv. ABA, budou k dispozici dětem a jejich rodičům. A dnes zavádíme novou profesi, která se ale vlastně z velké části překrývá.
A slova ABA, což je zkratka pro behaviorální analýzu, se v té nové profesi objevuje také. A já se nemůžu zbavit otazníku – a ten bych chtěl právě také dnes tady předložit, jestli náhodou neoslabujeme tu profesi, kterou jsme tam už vnesli v minulosti, touhle novou profesí. Jestli by to nešlo přesněji rozdělit? Jestli třeba ta písmena ABA by neměla zůstat v tom dosavadním existujícím názvu profese, § 22a – behaviorální analytik, která ze zákona už existuje, a ta nová profese, kdy by tato tři písmena kritická tam neměla. Aby to bylo rozlišeno. Jinak by totiž mohlo dojít k tomu, že profesi, kterou budujeme, oslabíme, nebo vytunelujeme, nebo budeme replikovat do něčeho, co bude slabší.
Ta současná profese se totiž buduje na základě mezinárodních certifikací. A když dostanete mezinárodní certifikát na nějakou profesi nebo řemeslo, tak vás to uschopňuje být členem mezinárodní expertní komunity. A všichni víme, jak je důležité, aby experti, když jsou jednou certifikovaní, byli v kontaktu i s těmi svými kolegy z oboru. Proto velmi oceňuji to, že dnes jednáme o zlepšení péče těchto velmi složitých a komplexních onemocnění, rodin, které se starají o děti, a ta péče je velmi složitá a z hlediska veřejných institucí také nesmírně komplexní. Ale rád bych slyšel, abychom ty systémové změny, které dnes navrhujeme, dva popisy dvou profesí, z nichž jedna už je certifikovaná, zavedená, ze zákona existující, nebyla oslabena dobrou vůlí tím, že chceme otevřít, demokratizovat nebo rozšířit počty. S tím ale, že snížíme ta kritéria a tak nějak to promícháme.
Mě by opravdu zajímalo, jak vedeme tu hranici, abychom pro dobrou věc nezničili něco, co teprve budujeme a co se buduje skutečné roky. Proto by mě zajímalo, jak to předkladatelé vidí, jak to ošetřili a zda opravdu pomýšleli i na to, že by pro dobrou vůli mohli zničit něco, co se tady buduje a co stojí obrovské úsilí. A do čeho vkládají rodiny hodně své naděje.
Možná, že by stálo zato si pohrát s těmi názvy. Možná, že by stálo zato opravdu odlišit ty dvě profese od sebe. Nebylo by dobré, kdybychom měli pocit, že ten popis odpovídá na 85 %, možná víc. Nejsem expert, ale mě zaujalo, jak blízko tyhle dvě profese, behaviorální analytik na jedné straně, který existuje, a terapeut neurovývojových poruch, kterého zavádíme, jak jsou si blízko. Tohle mě zneklidnilo. Děkuji.
