S jejich profesními zástupci začíná ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček intenzivně jednat, a to jak o formě podpory, tak o dlouhodobých trendech jednotlivých oborů. Ty budou i součástí Národní hospodářské strategie 2030, kterou vláda představí na přelomu roku.
Průmyslová výroba v ČR v červnu meziročně klesla o 6,4 %, po vyloučení kalendářních vlivů byla meziročně nižší o 3,8 % a po vyloučení sezónních vlivů meziměsíčně poklesla o 2,8 %. Ze sekcí průmyslu vykázaly pokles všechny tři. Těžba a dobývání meziročně klesla nejvýrazněji, a to o 12,4 %, výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 6,5 % a zpracovatelský průmysl o 6,2 %. Automobilový průmysl vykázal meziroční snížení o 7,6 %. Za červnovým poklesem produkce stojí především automobilový průmysl a výroba kovových konstrukcí. Evropský trh s automobily je totiž nasycen a tentýž trh v Číně klesá. A protože Čína odebírá automobily z Německa, klesá německá poptávka po českých subdodávkách.
„Určité zpomalování průmyslu jsme očekávali. Ukazatele je však třeba hodnotit v delším období, nikoliv za jeden měsíc. A to ve vazbě k okolním zemím, zejména pak v souvislosti s Německem. Tam byl například pokles minulý měsíc, u nás růst, nyní je to opačně,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Každopádně nenecháváme nic náhodě a rozjíždíme velkou podporu jak tradičních odvětví, tak nových technologií. Aby pomoc byla efektivní, musíme rozlišovat různorodost problémů a tím i opatření dle jednotlivých oborů.“
MPO proto mimo jednání se zastřešujícími zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců z Tripartity začalo postupně připravovat opatření ve spolupráci s profesními průmyslovými svazy a odborovými organizacemi. „Založili jsme ocelářskou a uhelnou komisi, které mají jasný přesah do konkrétní podpory průmyslu, zahájili jsme rovněž například činnost platformy dodavatelů do energetického průmyslu,“ dodává Havlíček.
MPO paralelně připravuje zvýšenou podporu exportérů tím, že vyčlenilo 70 milionů korun pro podporu vybraných veletrhů. Připravuje se i aktivnější režim podnikatelských misí do jednotlivých destinací, s konkrétním sledováním obchodních případů a aktivnějším zapojení MPO do obchodních případů účastníků misí, spojených s dodávkami B2G. Turecko, Srbsko, USA, Malajsie, Myanmar a Švédsko jsou nejbližší cesty ministra průmyslu v příštích měsících.
Rekordní podporu mohou organizace očekávat v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. 37 miliard korun je alokováno do této oblasti jen pro příští rok, což je deset miliard více než bylo ještě v roce 2015. MPO rozjíždí společně s TAČR nový program TREND, ve stejnou dobu připravuje další program Country For Future, přičemž v dalších letech se jen z rozpočtu podpoří oba programy částkou 16 mld. Kč. MPO rozjelo historicky největší podporu inovativním firmám v oblasti pokročilých technologií. To zahrnuje i změnu struktury automobilového průmyslu, proto připravuje ve spolupráci z hlavními aktéry trhu prostředí pro přechod na e-mobilitu i na vodík. Vyšší podporu inovací pro podniky zajistí i jednodušší režim pro odpočty na výzkum a nový systém investičních pobídek, který byl definitivně uzákoněn podpisem prezidenta.
Problém s nedostatkem zaměstnanců bude řešen zvýšenou kvótou až na 40 tisíc ukrajinských pracovníků ročně a současně necelými 10 tisíci pracovníky z ostatních zemí mimo EU. Dlouhodobý problém, spojený zejména s nedostatkem technických profesí, řeší MPO s ostatními resorty přípravou legislativy duálního systému vzdělávání, zaváděním předmětu Technika na ZŠ, zvýšenou podporou kolaborativního výzkumu VŠ a podniků a rovněž přípravou zákona o mistrovských zkouškách.
Dlouhodobým cílem je vytvořit prostředí založené na finální produkci, přidané hodnotě, nezávislosti a tím i udržení vysoce stabilního pracovního trhu. „To je důvodem, proč připravujeme Národní hospodářskou strategií 2030, která poprvé prováže vědu a inovace s průmyslem, energetikou nebo dopravou, vše ve vazbě na vzdělávání, regiony a trh práce. Jeho součástí bude i Národní investiční plán,“ dodává Havlíček.
S tím je spojena i příprava nového programového období Evropských strukturálních fondů (ESF), v rámci nichž MPO počítá, že v období 2010-2030 přerozdělí firmám minimálně 100 mld. Kč, a to zejména podnikům investujícím do průmyslu 4.0, umělé inteligence, chytré energetiky nebo např. energetických úspor. Zdroje z ESF, určené pro podniky, budou přitom přednostně směřovány do cílových opatření připravované hospodářské strategie, které budou mimo národních a evropských zdrojů financovány ve zvýšené míře i privátními zdroji, a to na bázi finančních nástrojů.
