Předsednictví v Evropské Unii dává zemím mnoho možností:

• určit agentu toho, o čem se bude jednat (a my si přece často stěžujeme, že Unie dělá, co nemá a nedělá, co má)
• mít velký vliv na konečně rozhodnutí - neb její představitelé dojednávají konečně texty zákonů (a my se každou chvíli divíme, jak vypadají)
• a zapojením do vrcholové práce Unie vyškolit pro stát desítky vysoce kompetentních expertů, kteří i po předsednictví budou náš vliv na Unii prosazovat (což přece chceme)

Zdá se, že pan premiér o toto nestojí. Důvodů může být více:

• třeba vlastně neví, co by prosazoval
• možná cítí, že by nebyl sto mít věci pod kontrolou
• anebo mu chytí v rozpočtu pár set milionů, které ještě před pár měsíci plnými hrstmi rozhazoval
• či ví, že koupit si touto cestou hlasy voličům, kterým navíc ochranu před Unií slibuje, nebude snadné

Asi to bude bude kombinace všeho, což dokládá neochota premiéra přijít na diskusi o stavu Unie do Parlamantu ve Štrasburku. V každém případě, pro naši zemi to je další ztráta. Další promarněná příležitost a chyba.