Umístění pamětní desky v sídle hasičů bude předcházet nejprve slavnostní odhalení v prostorách staré havlíčkobrodské radnice dne 29. listopadu - záměrně právě v den 140. výročí Raupachova narození a zároveň v roce, kdy uplynulo 70 let od jeho úmrtí. „Vzhledem k tomu, že podle iniciátorů akce nebyl nejen v našem okrese od té doby nikdo významnější v hasičské branži, tak si takové připomenutí a ocenění určitě zaslouží. Obzvlášť za to, jak byl v éře minulého režimu, jako člověk pocházející ze statkářské rodiny, neprávem opomíjen,“ řekla vysočinská poslankyně za ODS Jana Fischerová.
Slavnostního aktu odhalení desky se zúčastní také příbuzní slavného hasiče včetně jednoho z jeho vnuků. „Zajímavostí, kterou mi prozradili pořadatelé je, že většina z nich vůbec nevěděla, že byl jejich dědeček a příbuzný jedním z nejvýznamnějších českých hasičů v dějinách a mile je to překvapilo,“ doplnila Jana Fischerová.
Pamětní deska, na níž jsou heslovitě připomenuty zásadní momenty Raupachova života, je vyrobena z lipnické žuly - materiálu pocházejícího ze stejných míst, z nichž Raupach zajistil potřebný materiál na dostavbu nejvýznamnější hasičské stavby u nás - Hasičského domu v Praze. „Myslím, že se tím symbolicky po desítkách let, kdy Raupach upadal v zapomnění, uzavírá kruh jeho odkazu ve městě, ve kterém se narodil a prožil celý svůj život,“ řekla poslankyně.
Raupachova kariéra se v tehdejším Německém Brodě začala psát kolem roku 1889, kdy se v pouhých 18 letech stal velitelem městských hasičů a zůstal jim až do své smrti v březnu 1941.
V letech 1912-1938 byl starostou německobrodské hasičské župy. V listopadu 1932 ho delegáti sjezdu ve slovenském Martině vybrali za starostu Svazu československého hasičstva, což byla tehdy nejvyšší možná hasičská funkce. Stal se stařešinou Sdružení slovanského hasičstva a v roce 1935 starostou České zemské hasičské jednoty.
Působil také ve světové organizaci hasičů CTIF, založené v roce 1900 v Paříži. Památná je fotografie Raupacha v čele delegace československých hasičů, které 14. května 1936 na Pražském hradě přijal prezident republiky Edward Beneš.
Raupachovou profesí ale bylo pivovarnictví. V roce 1913 se stal předsedou správní rady Měšťanského pivovaru v Brodě a funkci zastával 28 let. V roce 1926 byl jmenován ředitelem pivovaru. Měl velkou zásluhu na tom, že brodský pivovar se stal moderním závodem a mohl úspěšně konkurovat okolním pivovarům.
Další významná část Raupachova života souvisí s Prahou. Měl totiž velký podíl na úspěšné dostavbě Hasičského domu - historicky prvního pražského mrakodrapu, jak novou dominantu Královských Vinohrad charakterizoval dobový tisk. Stavební výbor nového ústředního sídla československých hasičů totiž při výstavbě budovy selhal a do čela krizového štábu byl z Německého Brodu povolán právě Raupach. Ten zajistil lidi i materiál na dostavbu. Po vzoru Národního divadla bylo do základů Hasičského domu v Praze zazděno padesát kvádrů z památných míst - z Havlíčkobrodska byly vybrány kameny z Lipnice, Melechova a Havlíčkovy Borové. Hasičský dům, jedna z architektonických perel Prahy, byl pak slavnostně otevřen v roce 1929. Raupach pomohl svým vlasteneckým přístupem i v krizovém roce 1932, kdy zadluženému Hasičskému domu hrozil bankrot. „Kdybyste dnes chtěli prosazovat konkurz, byla by naše práce za celých 50 let zničena a vedlo by to k rozkladu naší organizace. Přimlouvám se proto na zaplacení schváleného příspěvku. Zachráníme tím Hasičský dům i rozpad hasičů v Čechách,“ agitoval tehdy Raupach na mimořádné valné hromadě. Raupach byl také aktivním komunálním politikem a působil mimo jiné také jako městský zastupitel. Zemřel 4. března 1941 v Německém Brodě a pohřben je na starém hřbitově. Jeho životu je věnována obsáhlejší zmínka v knize Historie dobrovolných hasičů na Havlíčkobrodsku od Miroslava Menšíka.