Děkuji za slovo, pane předsedo.

Dámy a pánové, dobrý den. Dovolte mi, abych v rámci druhého čtení stručně uvedla návrh zákona, kterým se mění daňové zákony, stručně řečeno daňový balíček na rok 2020. Hlavním cílem daňového balíčku, a proto tady se mnou sedí také ministr zdravotnictví, je zvýšit ochranu občanů před vznikem závislostí na návykových látkách a hraní hazardních her a omezit škodlivé společenské dopady, které jsou s těmito závislostmi spojené, a to s pomocí změn ve zdanění tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a hazardu. Konzumace návykových látek má nejen negativní účinky na zdraví české populace, ale představuje i vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty a samotné konzumenty a zejména pak jejich rodiny. (Ministryně se odmlčela kvůli hluku v sále.)

Z odborných studií víme, že u alkoholu dosahují celospolečenské náklady 59 mld. ročně, u kouření dokonce přesahují 100 mld. korun ročně. Vyšší daně mohou nejen zvýšit příjmy veřejných rozpočtů, ale také motivovat spotřebitele ke snížení spotřeby, a tím omezit související zdravotní problémy. Balíček zákonů také mění tvorbu technických rezerv pojišťoven za účelem nastavení objektivnějšího kritéria. Pro daňové účely upravuje režim zdanění úrokových příjmů plynoucích z takzvaných korunových dluhopisů emitovaných před 1. lednem 2013 a upravuje osvobození od daně u krajinných prvků typu remízky, které mohou napomoci v boji se suchem.

Během předchozího projednávání tohoto návrhu byl vznesen dotaz, proč nejsou v souvislosti s uvedeným zvyšováním daňové zátěže některé jiné daňové povinnosti sníženy, například daň z příjmu fyzických osob. Z hlediska daňového mixu je podíl daní z příjmu fyzických osob na daňových příjmech v České republice v mezinárodním porovnání podprůměrný. Pokud by mělo dojít ke snížení daňového zatížení práce, mělo by to být realizováno na straně odvodů na sociální pojištění, které jsou naopak v mezinárodním porovnání značně nadprůměrné. V této souvislosti je dále třeba uvést, že zdravotní cíle jdou v tomto případě ruku v ruce s cílem navýšení příjmů státního rozpočtu, což koneckonců vyplývá i z názvu tohoto zákona. K příjmům, které by měla tato novela přinést, rovněž zaznělo, že by měly být alokovány na prevenci negativních společenských jevů, které s sebou konzumace návykových látek a hraní hazardních her přináší. Dlouhodobě však prosazuji, že je nevhodné řešit financování podpory určité politiky na příjmové straně veřejných rozpočtů, takové politiky mají být financovány na výdajové straně veřejného rozpočtu, který je pravidelně schvalován orgánem nadaným pravomocí schvalovat daný veřejný rozpočet, tedy touto Sněmovnou. Z tohoto důvodu nesouhlasím se zaváděním účelového určení daní, daňových asignací nebo jakýchkoliv jejich obdob. Pokud by měly být prostředky ve výši příjmové stránky dlouhodobě alokovány na výdajové stránce, došlo by zase ke kolizi se zásadou každoročního sestavování a schvalování rozpočtu. Zásadní však je, že na problematiku závislostí je nutno hledět jako na komplexní celospolečenský jev, kdy prevence, další adiktologické prvky a celkové zabezpečení této problematiky nelze řešit prostřednictvím jedné rozpočtové kapitoly, ale naopak je rozdrobena do více jednotlivých položek. Nejedná se tak tedy pouze výslovně o náklady na léčbu a prevenci, ale též o náklady na policii, sociální služby, soudnictví a nebo náklady na tvorbu registru vyloučených osob.

V rezortu Ministerstva financí jsou i další náklady, a to například na platy Celní správy zodpovědné za dozor nad dodržováním hazardního zákona, které nejsou výslovně označovány jako prostředky na prevenci, a přesto jsou pro zajištění boje se závislostmi nezbytné. V novele zákona o spotřebních daních se zvyšuje sazba spotřební daně z lihu, tabákových výrobků, syrového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků. Tento návrh vychází vstříc požadavkům ministra zdravotnictví a předsedkyně Vládního výboru pro prevenci závislostí, kteří upozorňovali na zvýšení dostupnosti návykových látek v důsledku růstu životní úrovně. Od roku 2010 vzrostla průměrná mzda o 44,2 %, což je jednoznačně pozitivní. Ale právě v tomto roce byla také naposledy zvýšena spotřební daň z lihu. Spotřební daně u cigaret a tabáku se sice v tomto období průběžně navyšovaly, ale jejich růst zdaleka neodpovídal rychleji stoupajícím platům a mzdám, takže i tabákové výrobky se staly dostupnějšími. Z tohoto důvodu ministr zdravotnictví a národní protidrogová koordinátorka opakovaně apelovali na Ministerstvo financí, aby přistoupilo k vyššímu zdanění zejména alkoholu a tabáku prostřednictvím vyšších sazeb spotřební daně. Zvýšení spotřebních daní na tabák a alkohol dlouhodobě doporučují i WHO a OECD.

Návrh na úpravu sazeb spotřebních daní se váže i na programové prohlášení vlády, podle kterého bude vláda při řešení problémů závislostí prosazovat taková opatření, která povedou ke snižování škod a rizik spojených s problematikou závislostí na návykových látkách. V případě spotřební daně z cigaret se tímto návrhem zákona splňuje také požadavek, aby spotřební daň z cigaret činila nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě, což vyplývá z evropského práva. Je to směrnice 2011/64/EU. Vhledem k vývoji cen cigaret na českém trhu by Česká republika bez zvýšení sazby spotřební daně přestala tuto podmínku splňovat.

Při přípravě zvýšení sazeb těchto spotřebních daní jsme se samozřejmě vypořádávali i s rizikovými faktory. Dovolte mi rozptýlit tedy některé pochybnosti, se kterými jsme byli v souvislosti s návrhem konfrontováni, a to hrozbě snížení účinku návrhu zákona rozšířením černého trhu. Česká republika dlouhodobě patří mezi země s velmi nízkým podílem nezákonného obchodu s těmito komoditami, a to jak v rámci EU, tak celosvětově. Uvedené skutečnosti napomáhá u cigaret označení tabákovými nálepkami, které slouží jako velmi efektivní prostředek pro kontrolu pravosti těchto výrobků a jejich způsobilosti prodávat je na českém trhu. Obdobnou funkci plní také nově spuštěný celoevropský systém pro sledování pohybu tabákových výrobků, díky kterému bude možné vystopovat tyto tabákové výrobky od jejich výroby až po okamžik prodeje konečnému spotřebiteli. U lihu slouží k tomuto účelu kontrolní pásky podle zákona o povinném značení lihu. Podle již zmíněných nástrojů systémového charakteru je nutné zdůraznit, že v rovině výkonné správce daně disponuje stále sofistikovanějším vybavením a postupy, kterými může proti nezákonnému obchodu efektivně bojovat.

Co se týče možných dopadů plynoucích z legálních nákupů v blízkém zahraničí, z informací obsažených v cenových mapách se nedomníváme, že by přeshraniční nákupy alkoholu a tabáku dosáhly významného objemu, a to vzhledem k relativně nízkému rozdílu v cenách a nutně vynaloženým cestovním nákladům, a to i z důvodů - a teď pozor prosím - že Ministerstvo financí Slovenské republiky aktuálně zvažuje navýšení spotřební daně z tabákových výrobků, které znamená zdražení krabičky cigaret cca o 12 % z 3,40 na 3,80 euro, což cca odpovídá českému návrhu. Plánovaná účinnost je od 1. 2. 2020. Polsko pak plánuje pro rok 2020 zvýšit spotřební daň z tabákových výrobků a z alkoholu o 3 %. Slovenský návrh tak de facto eliminuje riziko nárůstu přeshraničních nákupů na Slovensku. Polská úprava pak zmírní očekávané negativní efekty z nákupu českých občanů v Polsku. Naopak ve srovnání s Rakouskem a Německem, kde jsou pro nás tuzemské nákupy rozpočtově přínosné, zůstane rozdíl v cenách významný. Navíc v Rakousku by mělo dojít v létech 2020, 2021, 2022 k valorizaci sazeb spotřební daně z tabákových výrobků.

Ačkoli tak ve svých analýzách ve spotřebě cigaret nezdaněných v České republice i nelegálních výrobků vlivem cenových změn počítáme se změnami na trhu tabákových výrobků, nepředpokládáme tak pesimistický vývoj, který počítá s masivním nárůstem, a to ani v oblasti rozvoje nezákonného obchodu, ani v chování českých spotřebitelů či zahraničních turistů.

K námitkám, že zařazení piva čepovaného v rámci stravovacích služeb do snížené desetiprocentní sazby DPH v rámci novely zákona o DPH, která souvisela s novelou zákona o EET, má být údajně nekoncepční, bych ráda podotkla, že účelem tohoto opatření je zmírnit nároky, které jsou na plátce kladeny v souvislosti se zavedením evidence tržeb v pohostinství. Zároveň se tímto opatřením podporuje práce v této oblasti, která tvoří podstatnou část poskytované služby. Proto se nepředpokládá, že by se zmíněné snížení sazby DPH promítlo do konečné ceny restauračních služeb pro spotřebitele, tedy ani do ceny podávaného piva. Nepředpokládá se tak zvýšení dostupnosti tohoto alkoholického nápoje.

Na předchozím jednání rozpočtového výboru pak zaznělo, že pokud by byly cílem navýšení spotřební daně z alkoholických výrobků zdravotní důvody, pak by bylo logické, že se tak stane u všech typů alkoholu, a takto je prý vidět, že vládě jde pouze o dodatečné příjmy. K tomu uvádím, že u tvrdého alkoholu jsou rizika problematického chování, a to potvrdí asi ministr zdravotnictví, a v důsledku požití vyšší, a to zejména u mladší populace. Také jde po delší době o první krok v této oblasti a problematiku zdanění ostatních typů alkoholu je tak třeba dále analyzovat.

Další opatření, které má omezit škodlivé společenské dopady, je novela zákona o dani z hazardních her. V rámci této novely se navrhuje zvýšení sazby daně hazardních her pro některé dílčí daně z hazardních her. Navrhovaná změna rozděluje sazbu daně z hazardních her do tří úrovní podle škodlivosti jednotlivých hazardních her stejným způsobem, jako tak činil vládní návrh zákona o dani z hazardních her z roku 2015. Původně byla totiž navržena tři pásma zdanění hazardních her, a to zejména s ohledem na jejich společenskou škodlivost a sekundárně s ohledem na jejich ziskovost. Pozměňovacím návrhem, který přijala tehdy Poslanecká sněmovna, však byl tento systém opuštěn a zdanění provozování hazardních her tak nyní tomuto rozdělení neodpovídá. Relativně nebezpečné živé hry se daní stejně jako například tombola, což není systémové a považuji to i za velmi nevhodné. I když samozřejmě respektujeme vůli parlamentu, máme přesto za to, že původní vládní návrh byl v tomto ohledu jednoznačně lepší, protože lépe odrážel charakter jednotlivých hazardních her.

Je možné se ptát, proč se vracet k roku 2015, když máme rok 2019. Při přípravě návrhu z roku 2015 byly provedeny důkladné analýzy celého komplexu nové hazardní regulace včetně zdanění. Do procesu byli zapojení adiktologové, experti na provozování hazardních her, ale také organizace provozovatelů hazardních her. I když je hlavním cílem zdanění provozování hazardních her získání pro prostředků pro veřejné rozpočty, koneckonců jde o daň, takže kdybychom tento cíl neměli, nebylo by nutné ji zavádět, takže ta daň byla vždy chápána jako doplněk regulace provozování hazardních her, čemuž odpovídala její konstrukce. Dokonce platí, že pokud mají být různé hazardní hry zdaňovány různě, tak tato daň musí zohledňovat rizika a specifika jednotlivých hazardních her, aby byla v souladu s evropským právem.

Analýzy z roku 2015 jsou tak tím nejlepším materiálem zaměřeným na hazardní regulaci jako celek, který je v současné době k dispozici. Občas zaznívá argument, že jsou tyto analýzy chybné, protože predikovaly vyšší výnos daně. Tyto analýzy však byly především adiktologické. Jejich hlavním cílem bylo stejně jako v případě celé hazardní regulace omezení dostupnosti hazardních her, abychom přestali být kasinem v srdci Evropy. Nová regulace v tomto směru funguje lépe, než jsme čekali. K omezení dostupnosti hazardu skutečně došlo, což jsem několikrát veřejně prezentovala, ale chceme, aby se uplatnila v celém svém původně navrženém rozsahu a mohla fungovat ještě lépe, k čemuž patří lepší diferenciace zdanění.

Samozřejmě také probíhá sběr podkladů pro vyhodnocení účinnosti regulace, protože sebelepší analýza je pouze odhadem, který je nutné následně ověřit. Na Ministerstvu financí v současné době probíhá projekt, jehož cílem je právě vyhodnocení těchto podkladů, takzvaná ex post RIA. Lze tak shrnout, že rozdělení do tří pásem zdanění je založeno na odborných analýzách a má svůj smysl. Je také možné se ptát, proč je ta která hra v některém pásmu zdanění. Původní návrh zákona vycházel z toho, že v nejvyšším pásmu zdanění mají být automaty, odborně technická hra, to je aktuálně splněno, a na tom se nemá nic měnit ani tímto návrhem.
Cílem předkládaného návrhu je ale rozdělit nižší pásmo zdanění na střední pásmo a nízké pásmo. Ve středním pásmu zdanění mají být nově zdaněny živá hra, bingo a loterie. Živou hrou je třeba ruleta, black jack, kostky, případně i poker, který je hazardní hrou, což potvrdil i Nejvyšší správní soud, nemá cenu zde tedy vést debatu o tom, že je to ušlechtilé povolání.

O zařazení živých her do vyššího pásma rizikovosti není sporu. V odborné literatuře dokonce najdete názory, že živé hry jsou podobně rizikové jako hry technické, protože mají podobná rizika vzniku závislostí, avšak s ohledem na jejich nižší dostupnost v rámci hazardní regulace byla jejich nebezpečnost zohledněna tím, že je nejde provozovat jinde než v kasinech. Je nutné je zařadit do nejvyššího pásma zdanění.

V případě loterií je nutné přiznat, že se u nich významně uplatní kritérium ziskovosti. Na to se vedle relativně neškodného sázení v trafice, v uvozovkách, kdy probíhá slosování jednou týdně, zejména v posledních letech objevují hry, které se zejména v online prostředí začaly velmi podobat technické hře. Rizikové je už jen to, že tyto loterie mají být slosovány každých pár minut, takže padá argument o jejich neškodnosti z toho důvodu, že hráč musí čekat až týden, než se dozví, zda vyhrál. Na internetu dokonce najdete stírací losy a v praxi jsme také zaznamenali snahu o zavedení her, které by byly formálně loterií, ale tvářily se jako živá hra. Pokud by už tak bylo možné souhlasit s tím, že klasická loterie je relativně neškodná, tak loterie v dnešní podobě až tak nevinná určitě není.

Bingo sice v současné době není moc populární, Ministerstvo financí má však obavu, že pokud by bylo zdaněno méně než živé hry, tak by se tato situace mohla změnit, protože je mezi nimi možná substituce. Mimoto existují odborné adiktologické články, podle kterých je bingo střetně škodlivou hazardní hrou.

V nižším pásmu zdanění pak mají být zařazeny ostatní hazardní hry, tedy kurzová sázka, totalizátorová hra, tombola s herní jistinou nad 100 tis. a turnaj malého rozsahu. Z adiktologických analýz vyplynulo, že tyto hry sice určité riziko představují, ale oproti hrám, které mají být zařazeny do vyššího pásma zdanění, je toto riziko znatelně nižší.

S tím také souvisí novela zákona o daních z příjmů, která omezuje současné osvobození výher z hazardních her na administrativní limit ve výši čisté výhry 100 tis. Kč. Cílem u této úpravy je zejména naplnění zásady horizontální spravedlnosti, to znamená principu, který směřuje ke zdanění příjmů stejnou sazbou bez ohledu na zdroj.

Novela zákona o dani z příjmů a zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů mění metodu tvorby technických rezerv pojišťovny pro účely daně z příjmu právnických osob. V souladu s cílem deklarovaným v programovém prohlášení vlády, že daňově uznatelné technické rezervy budou nově vázány na pravidla obsažená v evropské směrnici Solvency II, se navrhuje konstruovat daňovou uznatelnost rezerv dle zásad, které platí pro ostatní rezervy, tedy odvozovat daňovou účinnost rezerv dle pevného administrativního ukazatele. Tato metoda je objektivnější, představuje propracovaný objektivní systém kontrolovaný regulátorem a založený na rizicích, která dodržují všechny státy Evropské unie. Tento systém zároveň do velké míry eliminuje možnosti daňové optimalizace prostřednictvím rezerv, zejména odkládání zdanění, které dlouhodobě tento rezort prostě má jako jediný, tento segment podnikání, má jako jediný umožněn. Sektorové zdanění. Toto není sektorové zdanění, je to prostě regulace, nastavení pravidel pro regulaci daňově uznatelných rezerv, ale upozorňuji, že v celé řadě států se uplatňuje sektorové zdanění. Navrhovaná změna tedy ve srovnání s jinými členskými státy EU patří mezi benevolentnější úpravu. Nepřináší dodatečné zdanění, nastavuje pouze tato jednoznačná pravidla.

Další změna, která se týká zákona o dani z příjmu, doplňuje se přechodné ustanovení, jímž se odstraňuje nekoncepční zdanění úrokových příjmů plynoucích z tzv. korunových dluhopisů, a v poslední řadě také se navrhuje novela zákona o dani z nemovitých věcí. Ta reaguje na loňské diskuze ze zemědělského výboru této Poslanecké sněmovny ohledně zdanění krajinných prvků, především remízků, které mají význam zejména pro diverzitu krajiny a její retenční schopnost.

Na návrh ministra zemědělství, zejména tedy Českého katastrálního a zeměměřičského úřadu se další změna týká zvýšení správních poplatků za zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí. Tam zejména důvody jsou dány tím, že poslední zvýšení bylo tady v roce 2012. Od té doby vzrostly výdaje státního rozpočtu v této kapitole %Českého katastrálního a zeměměřičského úřadu o 756 mil. Kč. Podílí se na tom zejména celá řada nových úkonů, které byly spojeny s novelou, s novým občanským zákoníkem.

Další opatření, které je obsaženo v návrhu zákona a bylo tam dáno na návrh ministra životního prostředí, je zrušení osvobození plynu určeného pro domovní kotelny, což je opatření, které má ryze důvod ochrany životního prostředí, protože s tím, že bylo zavedeno toto osvobození, tak vzrostl velký počet domácích kotelen u bytových domů, což prostě ohrožuje životní prostředí, a proto požádal ministr životního prostředí o tuto úpravu.

Děkuji vám za pozornost. Samozřejmě jsem připravena reagovat na další debatu. Děkuji.