Dobrý podvečer. Děkuji za slovo, pane předsedající. Podstata tohoto zákona byla tady již představena v jeho prvním čtení. Já bych ráda doplnila pár základních věcí. Žijeme vlastně v době, kdy řada z nás používá mobilní telefon např. k nastavení osvětlení nebo topení ve své domácnosti, kdy mobilním telefonem platíme. Právo na digitální služby by vlastně nařídilo českým úřadům dodržovat dvě základní zásady eGovernmentu. První je právo na to, aby veškeré agendy řešil primárně stát elektronicky. Samozřejmě zůstává zachováno právo zvolit si tradiční formu papírovou, tedy neznamená to, že budou rušena místa na úřadech, kde to bude moci občan fyzicky vyřídit. Státu se však nařizuje, aby interně, tedy mezi úřady, komunikoval výhradně elektronicky, což se už dnes děje např. díky základním registrům a zrychluje to celou řadu procesů. Dále mu nařizuje i to, aby také s občanem komunikoval elektronickou formou, pokud o to občan stojí.

Druhé pravidlo je předávání dat státu pouze jednou. Pokud tedy stát žádá údaje, měl by žádat pouze jednou a jen ty, které mu dosud nebyly předloženy anebo je nikde neeviduje. To znamená přítrž opakovanému vyplňování formulářových políček např. s trvalým bydlištěm, rodným číslem. Všichni to určitě známe. Prostě se jednou státu identifikujete a on si zbylé údaje buďto vyžádá ze základních registrů anebo od jednotlivých úřadů. To by v praxi mohlo nakonec znamenat, že namísto 260 různých dokladů, které dnes existují v Česku, byste vždy předložili pouze např. elektronickou občanku, kterou budete mít nahranou v mobilním telefonu.

Přátelé, já vás znovu prosím o podporu tohoto zákona. Děkuji.