Umělecké dílo navržené architektem (a prezidentovým přítelem) Bořkem Šípkem a zároveň nové místo k setkávání najdou lidé na čtvrté Kapucínské terase. A někteří z těch, kteří sem zavítají, možná na její vznik přispěli ve veřejné sbírce.
Washington, Dublin, Barcelona, Praha, České Budějovice... Těmito městy začíná seznam destinací, kde odkaz prvního porevolučního československého prezidenta připomíná speciální artefakt – lavička Václava Havla. Na třicáté místo v seznamu dnes přibylo Brno. Lavičku v parku pod Petrovem, nedaleko ústí Uličky Václava Havla, odhalili primátorka Markéta Vaňková, první náměstek Petr Hladík a iniciátor nápadu Petr Oslzlý.
„Václava Havla jsem bohužel osobně neznala, proto nemohu s jistotou říct, že měl tohle místo v Brně rád. Ale věřím tomu. Byl vůdčí osobností disentu, politikem i prezidentem, proto byl zvyklý na živé dění kolem sebe. Zároveň jako básník, esejista a dramatik světového formátu potřeboval klidný kout, kde se mohl soustředit. Tento prostor proto dobře vystihuje jeho osobnost,“ prohlásila primátorka Markéta Vaňková. „Už v minulosti se okolí Petrova vysoko umísťovalo v žebříčcích oblíbených míst Brňanů a nová lavička toto snad ještě podpoří,“ dodala.
Záměr umístit lavičku v Brně rada schválila letos v létě a na její pořízení a údržbu vyhlásila i veřejnou sbírku. „Když se o lavičce začalo mluvit, řada lidí se na nás obracela se zájmem nějak k jejímu vzniku přispět. Formou veřejné sbírky jsme jim to umožnili. Do této chvíle dárci shromáždili více než 30 tisíc korun, čehož si moc vážím a považuji to za důkaz toho, že Havlův odkaz mezi mnoha lidmi stále rezonuje. Lavičku Václava Havla vnímám jako estetický symbol, který je zároveň funkčním mobiliářem a vhodnější připomínkou osobnosti pana prezidenta než například jeho socha,“ uvedl první náměstek primátorky Petr Hladík. Sbírka zůstává v provozu i nadále, město ji vyhlásilo na dva roky. Přispět libovolnou částkou mohou zájemci na speciálně zřízený účet s číslem 111393222/0800.
Náklady na pořízení lavičky dosáhly 300 tisíc korun. To zahrnuje výrobu, na kterou se používají ne úplně běžné materiály (součástí jsou například skleněné prvky), i autorská práva na design a užití jména Václava Havla. Část z těchto peněz se vrací do Knihovny Václava Havla.
Havlův vztah k Brnu má kořeny už v době totality, jeho hry se tu tajně hrály již před rokem 1989. Václav Havel se totiž dobře znal s tehdejším dramaturgem Divadla Husy na provázku a nynějším rektorem Janáčkovy akademie múzických umění Petrem Oslzlým. „Po naší delší tajné spolupráci dramaturga s autorem napsal pro legendární scénický časopis Divadla na provázku a HaDivadla «Rozrazil 1/88 – O demokracii» svou vůbec předposlední hru Zítra to spustíme. Do Brna také v lednu 1990 směřovala Havlova první prezidentská vnitrostátní cesta,“ připomněl Petr Oslzlý, který vznik lavičky v Brně inicioval a navrhl i danou lokalitu. „V těchto místech se v roce 1987 odehrála velká festivalová akce Divadla na provázku «III. Divadlo v pohybu», jež v době, kdy byl Havel umlčován, o jeho tvorbě a tvorbě dalších tabuizovaných umělců veřejně informovalo. Do této terasy ústí Ulička Václava Havla, která ji propojuje s Divadlem Husa na provázku, kde je v Domě pánů z Fanalu umístěno jedno ze tří voskových Srdcí pro Václava Havla, a v neposlední řadě tudy Václav Havel několikrát při svých návštěvách Brna a Divadla Husa na provázku v mém doprovodu procházel.“
Lavička má podobu dvou křesel u kulatého stolku. Symbolizuje ochotu lidí k němu zasednout a vést spolu dialog. Středem stolu prorůstá strom, zpravidla lípa. Starat se o ni stejně jako o přilehlé Kapucínské terasy bude městská společnost Veřejná zeleň města Brna. „Budeme se snažit, aby lavička zůstala co nejdéle v dobrém stavu a sloužila lidem. Právě Kapucínské terasy jsou ale častým terčem vandalů, proto bychom rádi, aby strážníkům s dohledem v budoucnu pomohly kamery,“ nastínil ředitel VZMB Jozef Kasala.
Brněnskou lavičku bude zhruba za měsíc následovat na Moravě další, a to ve Zlíně.
