Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já tady teď vystupuji v rámci faktické poznámky na vystoupení pana ministra Zaorálka. Myslím si, že nikdo mě nemůže nařknout, že bych měl nějaké důvody hájit pana kolegu poslance Kalouska, který v minulosti o mně hovořil jako o pasáčkovi vepřů, o traktoristovi a podobně. Já si myslím, že tady nikdo vzájemně mezi sebou nemáme v této Sněmovně právo říkat komukoliv jinému, že nemá právo vystupovat k nějakému materiálu, který tady Sněmovna projednává. Ten mandát, který tady máme, nám dává tu svobodu a tu možnost, abychom se tady svobodně vyjadřovali. A i já, byť v politice jsem relativně krátkou dobu, si uvědomuji, že za těch šest let, co tady jsem, jsem také udělal věci, které nebyly správně. Ale přece klíčové je to, že jestli jsme udělali chyby, tak se z nich můžeme poučit a neopakovat je. Umění si tu chybu přiznat, to dělá velikost politika a člověka. V politice to platí obzvláště, protože v dnešní PR marketingové době umět jako politik říci "já jsem se spletl, pochybil jsem, omlouvám se", no, to se dneska nenosí.

Ale myslím si, že to, co tady říkal pan kolega Kalousek ve svém poměrně dlouhém projevu /já jsem ho poslouchal/, má určité ratio z pohledu do budoucna. Chyby se staly a pojďme se podívat - a teď se obracím i na pana kolegu Zaorálka prostřednictvím pana předsedajícího, byť nemusím - tak také i on a jeho politická strana udělala určitě v minulosti chyby, které by rádi neopakovali.

A o tom přece má být ta politika, abychom se na tom tady dokázali pokud možno shodnout a hledat řešení, aby se to v budoucnu nestalo.