Děkuji, pane předsedající. Tak ještě jednou, já za klub pirátů se tady stručně vyjádřím k návrhu státního rozpočtu. My vnímáme jako základní problém toho vládního návrhu, že je primárně poháněn setrvačností. Tam prostě není vidět žádná jednotící linka, která by za těch posledních skoro už šest let vlády ANO a sociální demokracie směřovala k nějaké rozpočtové politice. Andrej Babiš kdysi sliboval vyrovnaný rozpočet. To se zjevně nekoná. Sliboval výstavbu infrastruktury, čas od času tady máchá svým obřím investičním plánem - to se taky nekoná. A podíl mandatorních a semimandatorních výdajů v tom rozpočtu už stoupl na 76 %. To znamená zhruba tři čtvrtiny toho rozpočtu jsou věci, se kterými už bez změny legislativy nikdo v praxi nepohne. Takže jenom čtvrtina peněz, se kterými stát hospodaří, jsou peníze, se kterými skutečně vláda může dělat to, co by si přála, navíc ten podíl ve skutečnosti je ještě menší, protože asi nikdo rozumný ze dne na den nezastaví dlouhodobě plánované dopravní investice, investice do infrastruktury a i třeba dotační programy, se kterými někdo nemusí souhlasit, tak je obtížné seškrtat rychle v čase, protože třeba to zemědělství by to velmi těžce postihlo, kdybychom jednorázově škrtli všechny dotace, přestože podle nás je potřeba ta pravidla výrazně upravit. Takže ten operační prostor vlády úplně mizí.
Co je ještě horší - strašně za těch pár let vlády hnutí ANO a ČSSD stoupla závislost státního rozpočtu a příjmů státní pokladny na zdanění práce. Příjmy státního rozpočtu ze zdanění práce, to znamená z odvodů na sociální pojištění a z peněz z příjmů fyzických osob stouply o 50 %, zatímco zbytek těch příjmů stoupl jenom o 12 %. To je prostě obrovský nepoměr a přináší to i obrovské riziko, protože právě zdanění práce je nejvíc náchylné na výkyvy hospodářského cyklu. Takže ve chvíli, kdy přijde krize, tak výpadek zdanění práce bude daleko větší než třeba výpadek daně z přidané hodnoty nebo spotřebních daní a v důsledku se ten rozpočet může dostat do daleko větších problémů, než se dostal v letech 2008, 2009 a v těch následujících krizových letech.
Další velký problém vnímáme v tom, že v praxi je rozpočet, tak jak ho schvalujeme, víceméně cár papíru. Ve vzduchu nebo řekněme je stále k dispozici 130 mld. nespotřebovaných výdajů z minulosti, které umožňují vládě vlastně o těchto 130 mld. navýšit výdaje. Já vím, že většinou se to nestane, protože zase něco jiného se odloží na další rok a takhle valíme tento balík nerealizovaných a odložených, přerušených projektů před sebou, nicméně v praxi to znamená, že ten rozpočet reálně nelimituje to hospodaření resortů tak, jak si třeba poslanci nebo občané myslí, ale ve skutečnosti tam je obrovská volnost v nakládání s tím rozpočtem. V praxi za minulý rozpočet proběhlo více než 900 rozpočtových změn formou rozpočtových opatření, z toho některá v řádu miliard korun. Dějí se úplně bizarní věci, kdy se nějaký festival financuje z kapitoly Státní dluh a různé takové podivné přesuny. Cíleně se v tom rozpočtu vytváří vata, ať už v kapitole Správa státního dluhu nebo v aktivní politice nezaměstnanosti. Ty resorty velmi dobře vědí, že jsou tam položky, které pokud se něco v ekonomice výrazně nezmění, budou časem sloužit čerpání nějakých jednorázových výdajů, které třeba už má někdo na vládě připravené, ale tady se s nimi vlastně vůbec nepochlubí, a formou rozpočtových opatření se ten rozpočet pak velmi výrazně změní.
Potom vážné výhrady máme vůči té praxi, kdy rozpočet počítá s příjmy z ještě nepřijaté legislativy nebo dokonce z legislativy, která ještě ani nešla na vládu. Rozpočet počítá se 16 mld. jednorázového příjmu za to, že stát začne zadržovat DPH podnikatelům o 15 dní déle. Přitom ten návrh ještě neprošel ani prvním čtením a já předpokládám, že o něj bude obrovská bitva. Myslím, že je to snad ještě horší nápad než to, co předvádí vláda u zdanění rezerv pojišťoven a tam už je dneska velká bitva a dost silně to ilustruje snahu hnutí ANO vlastně vyluxovat všechny zbývající možné rezervy pro financování státu. Prostě stejně jako se z příjmů ČEZ stal běžný příjem rozpočtu, stejně jako se teď vláda chystá zdanit technické rezervy pojišťoven, tak tohle je další čistě jednorázový příjem, který se používá na to, aby ten rozpočet vypadal v očích veřejnosti aspoň trochu dobře, přestože vlastně není žádná hospodářská krize, přestože pořád ještě rosteme. Příjmy rostou o více než 100 mld. a přesto vláda má potřebu tyhle rezervy, které, i pokud bychom si řekli, že skutečně je to opatření naprosto nutné a že potřebuje nutně peníze, tak dělejme takovéhle věci skutečně v době nouze největší. Ale to, že v době hospodářského růstu si stát vylepšuje svoje vlastní cash flow na úkor podnikatelského sektoru, je pro mě úplně nepochopitelné. Prostě že firmám bude 45 dní zadržovat DPH - mně to prostě nepřijde absolutně rozumné.
Dvě miliardy má být příjem z digitální daně, která ještě nešla ani na vládu. V programovém prohlášení je, že daňové prostředí má být předvídatelné. A současně je tady v říjnu předložený rozpočet, který počítá se zdaněním nějakého konkrétního sektoru o dvě miliardy korun a přitom ta daň ještě ani nebyla předložena do Poslanecké sněmovny. Já nevím, kdo tohle považuje za realistické. Podle mě, když všechno půjde z hlediska vlády hladce, tak se podaří tu daň zavést od 1. ledna 2021. To snad i největší optimisté s tímhle souhlasí a my tady s ní máme vydělat dvě miliardy do tohoto rozpočtu, který teď schvalujeme.
A další věc je, že ta daň sama o sobě - my ji myšlenkově podporujeme, podporujeme to, aby nadnárodní giganti v digitální oblasti platily daně jako všichni ostatní - ale nastavit tu daň tak, že je pro některá odvětví vyšší, než daň z příjmu právnických osob, nám nepřijde rozumné. Takže určitě i o podobě té daně bude velká debata.
Ze zdanění cigaret vláda počítá se 7,7 mld. korun. Podle mě to je velmi optimistické očekávání, protože většinou první rok po tom zvýšení spotřební daně krátkodobě přijde nějaký výpadek, takže spousta prodejců se předzásobí ještě v tomto roce. Takže teď si vláda vylepší výsledek hospodaření za tento rok, ale příští rok bych rozhodně nebyl tak optimistický.
Zjevná chyba je, že ten návrh rozpočtu stále počítá s 200 mil. korun ze zdanění domácích kotelen, kde už je, doufám, i koaliční shoda, že zdražovat lidem vytápění není rozumné a že to z toho daňového balíčku vypadne. Tak tolik k té praxi, kdy se jako příjmy počítají věci, které zdaleka nejsou vůbec jisté, některé jsou navíc extrémně kontroverzní a ještě k tomu vláda luxuje jednorázové příjmy, co to jde.
Poslední argument, proč si myslím, že ten rozpočet je cár papíru, je to, že nevíme, jak ve skutečnosti se vláda ta čísla chystá naplnit a co se ve skutečnosti realizuje. Dneska se handrkujeme o to, jaké budou kapitálové výdaje, ale ve skutečnosti to, co bude napsáno v rozpočtu, je marginální ve vztahu k tomu, co bude skutečně realizováno. Teď se můžeme hádat o změny v řádu jednotek miliard, ale to, jestli ty projekty budou realizovány, prostě udělá výchylky v řádech desítek miliard.
Jak jsem zmiňoval u debaty o závěrečném účtu za rok 2018, v roce 2018 se podařilo vyčerpat pouze dvě třetiny kapitálových výdajů. Takže my máme vážnou obavu, že něco podobného hrozí i letos, stejně tak se obáváme, že podobně problémy hrozí u investic do vědy a výzkumu. A tam zase, na papíře to dobře vypadá, plánuje se velké navýšení, ale nevíme, jestli se bude konat i v praxi.
Už proto, že vláda nenachystala žádné rezervy na krizi a jsme připraveni na krizi hůř, než v roce 2008, rozhodně podpoříme vrácení tohoto rozpočtu k přepracování. Podporujeme snížení schodku a podporujeme zvýšení kapitálových výdajů. Nejvíc to podle nás potřebují investice do infrastruktury železniční. Tam si myslíme, že ty investice se zbytečně odkládají a naše země to potřebuje. Asi největší ostuda je, že vlaky z Vídně do Berlína jezdí stále přes Norimberk a jsou tam výrazně rychleji, než kdyby jely přes Prahu. Děkuji za pozornost.
