Děkuji za slovo. Nejdříve chci poděkovat všem, kteří hlasovali o jednání po 19. hodině, jinak bych to měl tak tři, čtyři minuty, ale děkuji vám, že se nebudu muset časově omezovat. To myslím upřímně, i když někteří tomu nevěří.
Já jsem ráno poslouchal pana prezidenta a zjistil jsem, že jsme v divné situaci. Pana prezidenta v Japonsku zastupuje pan premiér a pana premiéra v Poslanecké sněmovně zastupuje pan prezident. Úplně tomu nerozumím. Myslím, že mnohem logičtější by bylo, kdyby prezident byl v Japonsku a premiér u rozpočtu. Ale poslouchal jsem dobře, co říkal pan prezident. Moc nových věcí jsme se nedozvěděli, to je pravda, o daňových výjimkách ve výši 318 miliard si můžeme popovídat za chvíli, ale zaujala mě pozitivní slova o paní ministryni a o jejím diplomatickém umění.
Tak jsem si zapřemýšlel, co tím pan prezident myslel, a pak mi to došlo. První je letní folklórní festival, jak ministři, zejména sociálně demokratičtí, jezdí s ultimativními požadavky na Ministerstvo financí, sejdou se pak s paní ministryní financí, a pak dole na mikrofon poníženě poděkují, že si něco takzvaně vybojovali. Sice nevím na kom, na čem, jediný, kdo prohrál, byl daňový poplatník. Paní ministryně celé prázdniny hledala peníze, hledala, hledala, až našla 20 mld. Kdyby je našla v úsporách, ve výdajích, tak to byl bezesporu záslužný čin, za který by rozumná opozice, kterou my jsme, určitě paní ministryni ocenila. Ona těch 20 mld. našla tak, že zvýšila příjmy, a pak, když si vezmete, a já jsem si dneska vzal jenom podkladové materiály Ministerstva financí a budu pracovat jenom s čísly, která jsou vlastně obsažena ve sněmovním tisku 605 - návrh státního rozpočtu - protože pak je podle mě nemůže nikdo zpochybnit. Takže v létě se našlo 20 mld. jen tak, tužkou se tam připíší nové daně, zvýšení stávajících daní, že to není schválené, je jedno, že nevíme, kdy to bude schválené, taky jedno, že ten návrh například na zavedení digitální daně ještě není Sněmovně, taky jedno, ale už tam máme v daňových příjmech z digitální daně 2,1 mld. Takže tím, že ti ministři odjeli spokojeni - pamatujete si ministr zahraničí (Ministr Petříček není v jednacím sále.), asi je v zahraničí, chtěl 1,5 mld., protože bez toho se zhroutí diplomatická služba České republiky. Dostal 250 mil., říká: děkuji paní ministryni, všechno zvládnu. Tak buď neříkal pravdu poprvé, říkal, že bez 1,5 mld. se to zhroutí, nebo podruhé, když odešel s 250 mil. a už se to nehroutí. To je bezesporu jedna část diplomatického umění paní ministryně.
A přiznám se, že dneska jsem poprvé viděl v televizi ty dojemné obrázky ze zasedání ÚV KSČ. Původně jsem si myslel, že to je takový ten pořad historie, která mapuje, co se stalo před 35, 40 lety a když jsem se zaměřil podrobněji, tak jsem zjistil, že tam sedí soudružky a soudruzi a uprostřed mezi nimi paní ministryně Schillerová - tvářila se mileji než teď na mě - to je pravda, tak se na ně mile tvářila, soudružky a soudruzi takhle kývali hlavou, a pak jsme se dočetli, že ústřední výbor komunistické strany doporučil schválení rozpočtu. Myslím, že tím pádem je dnešní hlasování jasné. Jsem zvědav, který z politiků ANO a sociální demokracie bude 17. listopadu vykládat o tom, jak to bylo skvělé, jak jsme ty komunisty porazili a jak šli komunisté od válu, ti samí, kteří se nestydí chodit na ÚV KSČ s žádostí o podporu, nebo z těch samých stran, abych byl přesný a nekritizoval ty, kteří tam osobně nebyli. Jestli to je diplomatické umění, tak já to nepovažuji za diplomatické umění, ale považuji to za výsměch událostem roku 1989 a sametové revoluci, protože paní ministryně si mohla zajistit podporu i jinde v Poslanecké sněmovně, ale vybrala si ÚV KSČ. Proč ne? Každý má jiný vkus a jiné priority.
Když se podíváme na návrh rozpočtu, tak mě napadají tři fakta: deficit, rozpouštění rezerv, nové daně a zvyšování stávajících daní. To je ve skutečnosti obsahem tohoto návrhu rozpočtu. Letos jste rozprášili rezervy, které byly ve Fondu národního majetku, příjmy z privatizace. Když se podíváte na to, jak jsou na tom české lesy, tak jste rozprášili za poslední roky více než 30 mld. rezerv či zisku, které Lesy České republiky měly. Letos jste zaútočili na rezervy zdravotních pojišťoven a v pátek se budeme bavit o tom, jak jste zaútočili na rezervy pojišťoven. Takže kromě deficitu, který vláda přiznává, se dlouho vyprazdňují rezervy, a to v době ekonomického růstu, a to v době dlouhého ekonomického růstu. Je to jednoduché: stát a tato vláda se chová jako Otesánek, pořád víc, pořád víc, větší daně, vyšší daně, jenom nám ty daně dejte, když nám chybí daně, tak si vezmeme rezervy, cokoliv uvidíme, buď zdaníme, nebo si vezmeme.
O daních dneska mluvit nebudu, na to bude dostatek času v příštích středách a v příštích pátcích. Ale podívejme se na PR a propagandu, kterou vede vláda kolem návrhu státního rozpočtu a porovnejme to s fakty. Návrh státního rozpočtu má tu výhodu, že díky Ministerstvu financí a struktuře zpracovaného materiálu, kdo chce, tak si ta fakta najde a může s nimi pracovat. Paní ministryně dneska ráno řekla, že ten návrh rozpočtu je kvalitní. Já bych s ní souhlasil jenom částečně, že je kvalitní ve formě zpracování. Opravdu i pro opozici je poměrně přehledný, kdo chce, údaje tam najde. Že tam jsou občas nesmysly, že takové to ctrl, shift - kopírování se nevyplácí, divte se, my členové našeho klubu čteme i kapitolní sešity a když narazíme na nesmysly, které tam vaši úředníci propašovali do návrhů kapitol, určitě ukážeme. Ale to není ten zásadní problém. To se může stát, každému, že například v Karlovarském kraji, když se podíváte na kapitolní sešit životního prostředí, tak zjistíte, že Karlovarský kraj bude poskytovat kotlíkové dotace pro Moravskoslezský kraj. (Poslankyně Valachová z lavice: To je dobré.) To je dobrý. Já z Moravskoslezského kraje jsem docela pro. Skutečně, pane ministře životního prostředí, to tam je. (Ministr z lavice: Už je to opravené.) Ale buďte v klidu, v té samé tabulce je napsáno, že Moravskoslezský kraj bude poskytovat kotlíkové dotace zase občanům jiných krajů než Moravskoslezskému, takže nebude Moravskoslezský kraj znevýhodněn.
Začněme, a podle mě oprávněně, tou nejvyšší položkou výdajů, začněme důchody. Podle zákonné valorizace se důchody zvyšují o 749 korun, chcete-li o 750, nad rámec zákonné valorizace o 150 korun, pro kterou hlasovala myslím celá Poslanecká sněmovna. Mám pocit, že návrh zákona prošel i hladce Senátem, který má jiné politické složení než Poslanecká sněmovna. Přesto slyšíme, že vláda přidává důchodcům 900 korun. To je minimálně, když budu mírný a vyslyším slova pana ministra kultury, abych nepoužíval silná slova, zavádějící informace, protože vláda nepřidala nic, vláda něco navrhla Parlamentu a obě komory Parlamentu to schválily. Když se podíváme na poměr průměrné mzdy k průměrnému důchodu a vybral jsem si pro porovnání krizový rok 2009, tak tehdy byl poměr průměrné mzdy k průměrnému důchodu 2,3 a dneska je to 2,5. A teď se podívejme do návrhu rozpočtu a podívejme se, kolik stát plánuje na výdaje po politické shodě, na důchody v příštím roce a kolik vybere stát od daňových poplatníků: zaměstnavatelů, zaměstnanců, podnikatelů, živnostníků. Když porovnáte ty dvě cifry, tak ani vláda, ani Parlament nepřidaly důchodcům, ty peníze zaplatí daňoví poplatníci, a dokonce o 17 mld. více než se na důchody vydá, o 17 mld. více. Letos to navýšení o těch 900 korun, říkám ve shodě všech, to vůbec nekritizuji, dělá přibližně 34,6 mld., pokud cituji dobře z materiálu Ministerstva financí, a k tomu máme 17 mld., které se ztratí ve státním rozpočtu. Kdybychom těchto 17 mld. použili na platby důchodů, to znamená, že by příjmy i výdaje důchodového systému byly v příštím roce vyrovnané, tak se průměrný důchod nezvedne o 900 korun, ale o 1350. Takže 17 mld. si vláda ponechává z důchodového pojištění, které platí daňoví poplatníci, takže opakuji, ani vláda, ani Parlament nic nepřidaly, naopak v tomto návrhu se 17 mld. z toho, co zaplatí daňoví poplatníci na důchody, k důchodcům nedostane.
Řeknete, jak je to možné? To je něco výjimečného. No není. Letos je to 22 mld. Podle plánovaného rozpočtu, podle plnění za tři čtvrtě roku si myslím, že to bude hodně podobné, že tam nebude velká diference mezi tím. Takže ani pro rok 2019 ani vláda, ani parlament nic nepřidali důchodcům. Vše jim přidali daňoví poplatníci - firmy, zaměstnanci a podnikatelé, ti, kteří vytvářejí bohatství, a ti, kteří platí daně. 22 mld. 2019, 17 mld. 2020, do kupy 39 mld. To je více než 900 Kč pro každého důchodce měsíčně.
Když jsme opakovaně ve shodě s horní komorou navrhovali zvýšit důchody těm, kteří jsou v důchodu nejdéle, 25 a víc let, stálo by to cca 4 mld., co nám řekla vláda? Co nám řekla ministryně práce a sociálních věcí? Na to nejsou peníze. Pamatujte si to. Na to nejsou peníze. Ale 22 mld. z důchodového pojištění v letošním roce a 17 mld. v příštím roce, to je 39 mld., si vláda díky souhlasu většiny v parlamentu nechá na jiné výdaje. Když si vezmu příští rok zvýšení důchodů plus 17 mld., takže z těch 17 mld. se úplně stoprocentně zaplatí zvýšení rodičovské, dokonce i ty slevy na jízdném, a ještě vládě zbude na jiné výdaje. A vláda nám tvrdí, že ona přidala důchodcům. Není to pravda. A samozřejmě platí, že nejlepší statistika je ta, kterou si člověk sám vybere. Takže se může šermovat s pojmy.
Rekordní výdaje. Tak rekordní výdaje do dopravní infrastruktury. Je to pravda, nebo není? Vzal jsem si rok 2009, rok krize. Tam už máme skutečnost, ne plán. Kvízová otázka pro pana ministra dopravy. V tom roce 2009, to znamená 11 let před rokem 2020, byly vyšší, nebo nižší výdaje SFDI? A pokud vyšší, nebo nižší, o kolik? Uběhlo 11 let. Za těch 11 let byla inflace, kterou paní ministryně tak ráda používá při zdůvodňování zvýšení spotřebních daní, 16,4 nebo 16,6 %, pokud letošní inflaci odhadnu mezi 2,3 a 2,5. Takže 16,5 % byla inflace od roku 2009. Světe divte se, v okamžiku rekordních kapitálových investic jsou výdaje na SFDI nižší než v roce 2009. Pane ministře, to byla řečnická otázka. Ať to nemusíte hledat. Nižší.
Loni v prosinci jsme tady schvalovali rozpočet SFDI. A když jsme kritizovali, že to je málo, tak jsme byli uklidňováni tehdejším ministrem, pamatujete ještě - Dan Ťok - a říkal, podívejte se, nekritizujte, vy z opozice, pro rok 2020 mám ve střednědobém plánu - kolik? - 98 mld. To je přece razantní navýšení proti roku 2019. To je pravda. To platilo ještě v prosinci. V červnu už ne. V září, nebo v srpnu, poté byl pan ministr na tom orloji na Ministerstvu financí, radostně oznámil, 5 mld. jsem vybojoval. Plus 5 mld. Tak člověk by řekl 98 + 5 = 103. Dobrý. Myslím si, že kdyby byly výdaje 103 mld. a schodek 40 mld., že by to bylo mnohem lepší než dneska. Ale pan ministr vybojoval plus 5 mld., a výsledek je minus 10. Minus 10. Podívejte se na to, co vy jste schválili v prosinci a co s tím vláda udělala.
Kolega Ferjenčík říkal, že to je cár papíru. Myslím, že si to takhle vzala ta vláda a takhle roztrhala. (Názorně předvádí.) Nebo možná moderně skartovala. Takhle v klidu nic netrhali, ale skartovali to. 98 mld. prostě není. Je 88. A pan ministr dopravy vám potvrdí, pokud budete chtít, když jsme společně zasedali výbor a dozorčí rada Státního fondu dopravní infrastruktury a měli jsme tam šéfy největších investorských organizací, tak sice trochu slabým hlasem, protože kritický názor se taky nemusí vyplatit, ale přesto říkali, že jim opravdu chybí peníze například na základní údržbu. Očekával bych od té doby, že pan ministr vyvine velké úsilí jak směrem do vlády, tak směrem k opozici, abychom společně tento problém vyřešili. A když už bude schodek 40 mld., to bereme jako fakt, tak jsme našli jiné výdaje, které by se mohly přesunout do SFDI. Takže myslím, že jediné, o čem reálně budeme hlasovat, bude o změnách příjmů a výdajů, ne v celkových hodnotách, ale přesun mezi kapitolami. A bezesporu by si to zasloužily.
Dal jsem si tu práci a spolu se svými spolupracovníky, nedělal jsem to sám, jsme spočítali plánované výdaje SFDI na silnice, na akce, které už běží, to znamená, že už jsou nasmlouvané a stát za ně zaplatit musí. A ten rozpočet je skoro ani nepokryje. Takže možná bude někdo klepat kladívkem, to já nevylučuji, a bude fotka. Ale reálně se nic nezaplatí na nových akcích v roce 2020, pokud něco nezměníme ve druhém čtení. A víte, že jsme každý rok přišli s tím, že jsme vládě ukázali, kde by mohla uspořit, a buď ve výši 30, nebo 40 mld. jsme našli ty úspory. Letos jsme začali dřív, to znamená teprve podrobně studujeme kapitolní sešity. Nicméně už v této chvíli máme pro vládu 46 mld., které se podle mě dají využít efektivněji, než je navrženo.
A myslím, že se shodnu s panem ministrem dopravy, že kdybychom 46 mld. (nesrozumitelné) do SFDI, tak dojde ke kvalitativní změně v rychlosti a masivnosti výstavby dopravní infrastruktury. A neplatí argument, že nejsou kapacity. To pak můžeme zabalit. Pak nebudou kapacity nikde a nikdy nic nepostavíme. Neplatí ten argument. Naopak. Pokud bychom chtěli něco razantně změnit, ano, můžeme jezdit do Polska, můžeme se ptát. Podle mých informací staveb je připraveno dost. Už dneska není problém v tom, že by stavby nebyly připraveny. Ale reálný problém je, že na nové stavby není ani koruna. Přitom paní ministryně ještě ráno řekla, vzpomeňte si v těch 10.30, rekordní kapitálové výdaje, ale do akcí, které už běží. SFDI rozpočet stejný jako v roce 2009. Kdo v té době byl ministrem? Mám pocit, že to byl Miroslav Kalousek, tak kritizovaný za rok 2009. A přitom výdaje do SFDI byly vyšší než navržené pro příští rok. A to jenom když si započtu 16% inflaci, tak jenom tím jednoduchým výpočtem. A když se podíváme na poměr výdajů k HDP, tak to pokulhává ve všech oblastech, které vlastně stát navrhuje. Ve všech ne. V odměňování na počtu státních úředníků to naopak ten vývoj předbíhá. A to jsou ty skutečné priority, které vláda ukazuje.
Abych jenom nekritizoval, v jednom televizním rozhovoru jsem dostal otázku, kterou jsem tak trochu čekal, co bych na rozpočtu pochválil. Myslím, že je třeba říct, že se dá něco najít. Pochválil bych zvyšující se výdaje na obranu. Nejsou sice v tom dohodnutém tempu, jak kdysi byla učiněna politická dohoda, ale jsou. A myslím si, že my, kteří se hlásíme k Západu a k NATO, takovou věc máme poctivě ocenit. Není to tolik, jako bychom chtěli. Není to zdaleka tolik, jako bychom chtěli my. Není to ani zdaleka tolik, na co si podali předsedové politických stran ruku před několika lety. Ale je to posun kladným směrem. Takže i na tom se dá najít.
A pokud se shodneme, že z těch 46 mld., které vám nabídneme k úspoře, část použijeme na výdaje pro obranu nebo pro integrovaný záchranný systém, zeptejte se hasičů - profesionálních i dobrovolných - jestli se cítí investičně spokojeni. Tak to bude dobrý směr. Takže naše návrhy budou konstruktivní. Nabídneme vládní většině těch 46 mld. pro jiné využití, než navrhuje vláda.
Jsem realista. Komunisté řekli, že budou mít za miliardu pozměňovací návrhy, ty projdou. Komunisté jsou v tom úspěšnější než sociální demokraté, to je třeba jim férově přiznat, že jsou buď lepší vyjednavači, nebo cennější partner. Nevím, čím to je, ale je to pravda. Mě to tedy vůbec netěší. Ale pokud si chceme říkat pravdu, jak ji vidíme, tak to musíme říct.
Vzpomeňme si - kolegové ze sociální demokracie na mě dělají takové nespokojené obličeje - před několika týdny přišli sociální demokraté, že je třeba řešit situaci ve zdravotnictví. Andrej Babiš jim řekl, mlčte, vy ne, vy jste to způsobili, nic nebude.
Nic nebude, tak šli. Pak se do toho vložili komunisté, včera jsme se přeli s ministrem zdravotnictví, kdo ty peníze vlastně našel. Nakonec se ukázalo, že je našly zdravotní pojišťovny, ale pokud ne, tak je našel Andrej Babiš a Vojtěch Filip. Vy ne, vy jste zavinili tam ten binec, vy jste jen utráceli a neumíte šetřit! Takže pak si říkejte, kdo má větší vliv na přípravu státního rozpočtu. Bezesporu, bohužel, bohužel je to komunistická strana. Já se svým názorem na ideologii komunistické strany netajím, není to nic osobního, to je systémový přístup. Každý má nějaké priority, někomu stačí méně, někdo si vyjedná více. Opravdu, nakonec když si to vezmete, tak je to fakt komická situace, když komunisté požadují nižší deficit, než hnutí ANO, které se kdysi prohlašovalo za pravicové. To jste to dopracovali. Komunisté chtějí nižší deficit, než vy. To je přece pravda, to mám z veřejných zdrojů.
Nakonec uhnuli, já myslím, že nějaká personální nominace někam to spraví. Vzpomeňme, když jsme minule volili - už nevím, který to byl fond - nominant hnutí ANO - těsně mu to uniklo, nominantka hnutí komunistické strany - skvěle, 120 hlasů, je to tam. Tak se, milí kolegové ze sociální demokracie, moc nezlobte, když říkám, že vy jste si toho moc nevyjednali. Pamatujete si těch 20 mld., přes to nejede vlak? 20 mld.? Taková ta oblíbená věta - můj ctěný kolega Jan Hamáček tady zrovna není - vždycky přijde a svým vážným hlasem říká - když to nebude tak, jak chci já nebo my, sociální demokraté, bude problém! (Napodobuje řeč.) - Někdy přitvrdí a říká - bude velký problém. (Ozývá se smích.) A chci těch 20 mld.! Bez toho ten rozpočet... - A po třech týdnech Jan Hamáček, můj ctěný kolega - a já to opravdu myslím v dobrém, byl to skvělý předseda Poslanecké sněmovny, který si uměl stanovit (?) opozici, to mu nikdy nezapomenu, v dobrém, přijde s úsměvem a říká - chci vám oznámit, že jsme vyřešili koaliční krizi, nedostali jsme 20 - přes co nejede vlak, ale - 9 nebo 10, vidíte, měli jsme pravdu. - No neměli. A pokud měli, tak dneska musí hlasovat s námi na vrácení rozpočtu. Protože 50 % katastrofy jste neodvrátili. Dobře. 50 % se vám povedlo nějak, z těch 20 dostal 5 ministr dopravy - o tom jste nemluvili, o dopravě, už si přesně nepamatuji...
Jo, jak jsem mohl zapomenout! Nepřítomná ministryně práce a sociálních věcí chtěla 11 mld. 11 mld., bez toho se to všechno zhroutí. Dostala mnohem míň. Pak se podíváte do návrhu státního rozpočtu - a o tom někteří kolegové mluvili, máme rekordně nízkou nezaměstnanost. Každý zaměstnavatel vám řekne, že nejsou lidi. Ti, kteří nepracují, nechtějí pracovat. Taková je dneska situace na pracovním trhu. Ale 3,6 mld. na aktivní politiku zaměstnanosti! No to by mě zajímalo, co s tím bude dělat paní ministryně. 3,6 mld. pro ty, kteří nechtějí pracovat. Z veřejně prospěšných prací (po nápovědě z pléna) to určitě nebude 3,6 mld., to určitě ne. Vyhozené peníze. Samozřejmě navrhneme snížení té částky o 2,6 mld. I s tou miliardou to bude problematické, ji efektivně, efektivně, podtrhuji, utratit. Utratit se dá 3,6 mld. Ale pro koho? To budeme školit ty, kteří nechtějí dělat? Tam a zpátky? Tam je přeškolíme, stejně nebudou chtít dělat, pak je přeškolíme na něco jiného, stejně nebudou chtít dělat. 3,6 mld. Takoví tvrdí vyjednavači. Ale jak říkal Jan Hamáček, byl to problém, byl to velký problém, ale je vyřešen. My vám ukážeme, i milým kolegům ze sociální demokracie, kde v jejich kapitolách se dá rozumně uspořit. A když už jste si ten deficit naplánovali a projde, tak bychom aspoň investovali do smysluplných věcí. S tím bezesporu přijdeme.
Mohl bych v této chvíli navázat na pana prezidenta. Dneska mi teda chyběla věta, to se musím přiznat, že investice nemají hlasovací právo. Byl jsem trošku zklamán, ta mi tam chyběla, ale to ostatní tam vlastně bylo. Každý rok kritizuje pan prezident, oprávněně kritizuje, zvyšující se počet úředníků. Když se podíváte na sešit B, zpráva ke státnímu rozpočtu, tak najdete velmi podrobnou tabulku, kolik se kde ušetřilo míst. Teď to nemůžu nalistovat, nebudu vás tím zdržovat. Takže člověk by předpokládal, když vezmu - a teď mluvím jenom o úřednících, nemluvím o policistech, hasičích, učitelích, vojácích, já vím, že je to vaše oblíbené, mluvíme jen o úřednících, tak bych očekával, že když je nějaký počet úředníků v roce 2019 a 1 100 se uspoří, že výsledek bude 2019 počet minus 1 100. Ne. Plus 5 000. Tak jako ušetřit, že mi ještě přibude, to je skutečně šetření? Nás by měl zajímat celkový počet úředníků, ne jestli někde škrtnu políčko pro černou duši. To je samozřejmě správně, to nemůže nikdo kritizovat, ale nestačí to.
Pan předseda Bartošek zřejmě pod vlivem pana ministra kultury volil taková mírná slova, jak ten rozpočet je šedý, nezajímavý. Já to podepisuju, já bych volil i barvitější slova, např. že ten rozpočet podle mě ukazuje naprostou bezradnost vlády. Zkuste najít v tom rozpočtu nějakou skutečnou prioritu, která třeba nemusí vyhovovat opozici, protože má jiné priority. Tomu já rozumím. Ale ten politický pohled v tom rozpočtu v polovině volebního období, když už se nemůže vymlouvat na minulou vládu - my nejsme my, to byla jiná vláda, tam byli ti lidovci, ti nám to všechno ztěžovali - tak je pryč dva roky. Nejsme ani v předvolebním roce, abychom se soustředili na to, čím budeme motivovat voliče, aby volili buď vládu, nebo opozici. To je příběh příštího rozpočtu a myslím, že to je příběh každého rozpočtu, který se schvaluje na volební rok. Najděte tam nějakou skutečnou prioritu, třeba levicovou, se kterou by pravice nesouhlasila. Není tam. Indexová metoda 1,03 - 1,047 - 1,063 - žádná priorita. (?) Ani ty důchody nejsou priorita, já jsem to říkal. Ani těm důchodcům nedáte - nebo nedáme jako parlament - to, co daňoví poplatníci zaplatí. Usměvavá ministryně práce a sociálních věcí si takhle nechá 17 mld. v tom rozpočtu z důchodového pojištění a bude tvrdit, že těm důchodcům přidala. Sebrala jim 17 mld., takhle jednoduše. Nebo každý, kdo bude hlasovat pro ten návrh rozpočtu v tomto složení, sebere důchodcům 17 mld.
Paní ministryně Maláčová pořád kýve hlavou, nezbývá mi než otevřít sešit B sněmovního tisku 605. A podíváme se na odhadované příjmy. Tomu já rozumím. 524,6 mld. v roce 2026, pro zjednodušení, ať tomu rozumíme úplně všichni, já to zaokrouhlím, 525 mld., zaplatí daňoví poplatníci na důchodovém pojištění. Firmy, zaměstnavatelé, zaměstnanci, živnostníci. 525 mld. Po tom zvýšení o 34,2 mld., které jsme společně schválili, budou výdaje 507,4 mld. Rozdíl příjmy minus výdaje 17,2 mld. Navrhla to paní ministryně důchodcům, nebo nenavrhla? To není řečnická otázka, já odpovím za ni. Nenavrhla. Nechala si to. (?) 9 mld., ještě 8 mld. vám zbylo, asi na tu aktivní politiku zaměstnanosti, ty skoro 4 mld. pro ty, kteří nechtějí pracovat. A i tak by ještě skoro 4 mld. zbyly. To by mě zajímalo, kam je dala. 4 mld., to jsou tak dvě návštěvy Ministerstva financí v létě, než se najdou. To rychleji nejde. Takže nemaťme veřejnost. Důchody v průběžném systému neplatí ani vláda ani parlament, ale daňoví poplatníci. Jestli máme někomu poděkovat za to, že rostou příjmy ze sociálního pojištění (?), tak jsou to zaměstnavatelé a podnikatelé - protože ne všichni zaměstnavatelé jsou podnikatelé - pro ty, kteří by si mysleli, že dvakrát říkám to samé - malé edukativní okénko. To jsou ti, kteří zaplatí 525 mld. A loni nebo letos zaplatí o 22 mld. více. Bavme se o tom. Kdyby se udělala ta jednoduchá operace, kterou Andrej Babiš avizoval už před několika lety a my bychom ji podpořili, oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu, tak to vidíme každý rok. A kdybychom si řekli - letos plus 22, příští rok plus 17, necháme to na tom důchodovém účtu, protože nevíme, co bude za čtyři roky - a to podle mě nemůže prorokovat vážně dneska nikdo, jaká bude zaměstnanost, jaká bude průměrná mzda, jak rychle porostou mzdy, seriózně to nemůže odhadovat nikdo, někdo, kdo se dívá do té koule na věštění, to možná může odhadnout.
Tak by to bylo, já bych řekl, zdravě konzervativní, opatrné hospodaření s penězi daňových poplatníků s penězi, které patří na důchodový účet. To se ale bohužel nestalo. Těch 39 mld. není schováno na horší časy nebo na vyšší navýšení důchodů, než bylo zatím schváleno. Ty se prostě ztratí, jako se ztratilo 18 mld. z Fondu národního majetku, jako se ztratilo 30 mld. z Lesů ČR a nic. A velmi často slyším z úst členů vlády o těch investičních úspěších, jak investujeme kapitálové výdaje. Tak zkuste mi jmenovat, milí kolegové, (nesrozumitelné), tři opravdu významné investiční akce za poslední tři roky. To není těžká úloha. To je jeden za rok.
A neberu to, že se zahájí tři kilometry nebo otevřou tři kilometry dálnice. To je normální. Normální to není, je to mimořádně málo. Ale není to nic mimořádného. Takže nějakou mimořádnou investiční aktivitu i třeba s kritikou pravice, že to pravice nepovažuje za dobré. Nic tam nenajdete. Bezbarvý, bezradný, šedivý úřednický návrh rozpočtu. Skoro se o něm nedá vést politická debata. Měli bychom vést vášnivou politickou debatu o základních parametrech rozpočtu. Nejvyšší daňová kvóta v historii ČR, a většinu sněmovny to vůbec nezajímá! I vaši voliči jsou daňoví poplatníci. Proč je nejvyšší daňová kvóta v příštím roce po letech ekonomického růstu skoro 36 %. Kdy se to zastaví? Kdy ten Otesánek přestane obírat ty daňové poplatníky a říkat: Já chci víc, já chci víc, já chci být ještě větší. Stát je čím dál větší, čím dál víc bere peněz daňovým poplatníkům, a čím dál víc utrácí, a ještě to nestačí, a ještě je tam deficit. Pro takový návrh rozpočtu my, občanští demokraté, hlasovat opravdu nemůžeme. (Potlesk zprava.)
