„Nechceme, aby ředitele úřadu odvolávalo Ministerstvo vnitra. Je to velmi razantní a nestandardní zásah do kompetencí samosprávy. Na realizaci politiky primátora a radních by při přijetí návrhu Ministerstva vnitra neměli vliv obyvatelé Prahy v komunálních volbách, nýbrž Ministerstvo vnitra, které je obsazováno v úplně jiných volbách,“ uvedla radní Hana Kordová Marvanová.
Ministerstvo vnitra navrhuje, aby byl ředitel Magistrátu hlavního města Prahy či tajemník úřadu městské části za výkon přenesené působnosti odpovědný Ministerstvu vnitra a mohl být tedy Ministerstvem vnitra odvolán. Tento návrh znamená zásadní posílení vlivu státu na výkon přenesené, ale bohužel zároveň i samostatné působnosti, vykonávané obecními a krajskými úřady. Navrhovaná právní úprava nepřiměřeným způsobem zasahuje do soukromoprávních vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a podle názoru radní pro oblast legislativy Hany Kordové Marvanové je nepřípustné, aby třetí osoba odlišná od smluvních stran v pracovněprávním vztahu měla možnost měnit pracovní poměr mezi danými subjekty.
Současná právní úprava je podle jejího názoru dostatečná, odpovídá právní úpravě pracovněprávních vztahů a zajišťuje nezávislost činnosti územní samosprávy. V důvodové zprávě návrhu zákona je navíc uvedeno, že důvodem pro zásah Ministerstva vnitra nebude porušení povinností vedoucím úřadu v souvislosti s výkonem samostatné působnosti. Hmotněprávní předpoklady odvolání, tedy pozbytí předpokladů a neukončení vzdělávání vedoucích úředníků ve lhůtě uvedené v návrhu nového zákona, spadají právě do samostatné působnosti územního celku a v daném bodě se tedy důvodová zpráva zcela rozchází s navrhovaným zněním zákona.
Ministerstvo vnitra také navrhuje úpravu a zpřísnění možností občanů hlavního města Prahy a městských částí obracet se na jejich orgány. Hlavní město Praha nepodporuje zásadní ztížení této možnosti občanům hlavního města Prahy. „Považujeme navrhovanou hranici jednoho procenta občanů za příliš vysokou, neboť vylučuje možnost občanů věcně projednat své záležitosti v Radě nebo Zastupitelstvu hlavního města Prahy či městské části. Podle našeho názoru by neměl být ztěžován přístup občanů k možnosti obracet se na orgány hlavního města Prahy a na orgány městských částí s žádostí o projednání jejich záležitosti. V hlavním městě Praze by k podání žádosti muselo být více než 12 000 podpisů, což je ve vztahu k platné právní úpravě, kdy je potřeba 1 000 podpisů, značný nárůst,“ upřesnila radní Kordová Marvanová.
