Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, v substituci Ing. Andreje Babiše si dovoluji vystoupit k tomuto bodu 1.
Jedná se o informaci vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, které se konalo ve dnech 17. – 18. října 2019.
Uskutečnilo se v těchto dnech pravidelné zasedání Evropské rady.
Jednání se zabývalo tématy: vystoupení Spojeného království z EU, víceletého finančního rámce příštího institucionálního cyklu, klimatické politiky a dalších otázek.
Delegaci vedl předseda vlády Andrej Babiš.
Nyní stručně ke každému tématu.
První den lídři debatovali za přítomnosti britského premiéra o aktuální situaci v otázce vystoupení Spojeného království z EU. Následně ve formátu EU27 schválili upravenou dohodu o vystoupení a politickou deklaraci v rámci budoucího vztahu mezi EU a Spojeným královstvím.
Na tomto základě vyzvali Komisi, Parlament a Radu, aby se umožnilo toto vystoupení do 1. listopadu 2019, aby se tedy přijaly nutné návazné formální kroky. V případě Evropského parlamentu to znamená hlasování o souhlasu s dohodou. Evropská rada mimoto poděkovala Barnierovi, vrchnímu vyjednavači EU pro brexit za dojednání kompromisního návrhu dohody.
Nalezená dohoda se konkrétně zaměřila na alternativní řešení pojistky proti vytvoření hranice na irském ostrově. Nalezené řešení upravuje právní rámec zejména v oblasti celního režimu.
Vláda ČR uvítala revidovanou dohodu o vystoupení Spojeného království z EU, neboť považuje za nutné vyhnout se brexitu bez dohody při respektování klíčových požadavků EU včetně integrity vnitřního trhu.
Po dalším překotném vývoji, po Evropské radě, bylo ze strany EU odsouhlaseno již třetí prodloužení jednání do brexitu, a to do konce ledna 2020. Ve zbývajícím čase musí dojít k ratifikaci dohody a k udělení souhlasu Evropského parlamentu. Dolní sněmovna včera navíc odsouhlasila předčasné volby v prosinci (pravděpodobně s datem 12. 12.)
Víceletý finanční rámec. Lídři řešili také rozpočet EU po roce 2020, tedy víceletý finanční rámec.
Jednání Evropské rady se zaměřilo na aspekty celkového objemu rozpočtu, objemu hlavních oblastí politik nebo financování rozpočtu, včetně otázky tzn. rabatů.
Výsledek diskuse lídrů měl poskytnout strategická vodítka pro finské předsednictví k přípravám revidovaného negociačního balíčku s konkrétními číselnými údaji, který bude sloužit jako podklad pro závěrečnou fázi jednání o rozpočtu EU.
Tento balíček by mělo předsednictví představit před zasedáním prosincové Evropské rady, kdy by lídři měli opustit obecnější rovinu a mít zásadnější debatu. Předseda vlády ČR zopakoval na říjnovém jednání hlavní priority naší vlády po vyjednávání rozpočtu EU, které jsou zejména zajištění odpovídajících prostředků pro ČR na kohezní politiku a na společnou zemědělskou politiku a prosazování efektivních podmínek pro její implementaci. V tomto smyslu bude vláda začátkem listopadu v Praze organizovat také Summit přátel koheze, který by měl dále zlepšit koordinaci států se stejnými prioritami v rámci rozpočtů EU a pomoci k prosazení našich priorit.
Příští institucionální cyklus. V rámci diskuze o institucionálních otázkách, designovaná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen představila priority její budoucí komise v návaznosti na cíle strategické agendy, kterou lídři schválili v červnu. Finský předseda vlády navázal na vystoupení německé političky a referoval Evropské radě o pokroku dosaženém v implementaci právě této agendy. Říjnová Evropská rada také formálně jmenovala příští prezidentku Evropské centrální banky, kterou se stala Christine Lagardová. Předseda vlády v debatě s budoucí předsedkyní podpořil důležitost dokončení vnitřního trhu jako součást hlavních priorit EU, kterými by se paní von der Leyen měla zabývat.
Vláda ČR také podporuje debatu o implementaci strategické agendy, do níž se podařilo prosadit řadu národních priorit, například již zmíněný vnitřní trh. Očekáváme, že se nová komise bude těmito prioritami řídit.
Klimatická politika. Říjnová Evropská rada přijala také závěry ke klimatické politice z mezinárodního hlediska, tedy v návaznosti na uplynulé a blížící se klimatické summity. Lídři podpořili cíl EU být lídrem v přechodu na zelené hospodářství sociálně vyváženým a spravedlivým způsobem. Evropská rada si vytyčila také cíl na svém prosincovém zasedání, dokončit práce v dlouhodobé strategii EU v oblasti klimatické politiky. Tuto strategii by měla finálně předložit EU v kontextu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu začátkem roku 2020.
Vláda ČR přivítala debatu o klimatické politice z mezinárodního hlediska, protože dlouhodobě zdůrazňuje, že je potřeba, aby se do úsilí o zmírnění klimatických změn zapojili všichni hlavní světové emitenti. Budeme usilovat o to, aby se tímto EU i nadále zabývala.
Další otázky. Lídři přijali mimoto procedurální závěry o otázce rozšíření EU a otevření přístupových dohod se Severní Makedonií a Albánií, ve kterých se zavázali, že se k této otázce vrátí před záhřebským summitem EU Západní Balkán v květnu 2020.
Vláda přivítala zařazení tématu rozšíření EU na agendu říjnové Evropské rady. Rozšíření vláda považuje za jednu z nejúspěšnějších politik Unie a klíčovým nástroj na podporu stability regionu Západního Balkánu. Vláda lituje, že některé státy pokračují v blokaci přijetí rozhodnutí o otevřených přístupových jednáních s našimi balkánskými partnery. V tomto smyslu i díky naší předsednické iniciativě premiéři V4 jasně vyzvali minulý týden EU ve společném dopise k překonání těchto překážek.
Vláda ČR bude i nadále usilovat o to, aby k otevření přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií došlo co nejdříve. Dále lídři odsoudili v závěrech tureckou vojenskou intervenci v severovýchodní Sýrii a apelovali na Turecko, aby ukončilo všechny vojenské aktivity a stáhlo své jednotky v návaznosti na závěry Rady ze 14. října.
Děkuji za pozornost.
