Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení senátoři. Předkládám vám dle vašeho požadavku rámcovou pozici k Doporučení komise návrhu vnitrostátních plánů České republiky pro energetiku a klima, který byl vládě předložen k posouzení 31. ledna 2012 a následně nám komise 18. června roku 2019 zaslala své doporučení.
Troufám si tvrdit, že to je nesmírně důležitá věc, kterou vám teď budu představovat. Jsem tedy i rád, že mám možnost vám zde sdělit některé detaily, a děkuji i za vstřícnost a určité pochopení, protože se jedná o zcela zásadní dokument, který má velký dopad i na náš rozpočet.
Ještě předtím, než řeknu, k čemu jsme dospěli, bych sdělil to, co po nás požadovala komise, následně to, kolik nás dnes podpora obnovitelných zdrojů stojí a kolik by nás stála v různých variantách toho, co komise požaduje.
Nutno říct, že od komise jsme obdrželi celkem 10 doporučení, z nichž pochopitelně to nejdůležitější bylo navýšit naši ambici na rok 2030 na podíl energie z obnovitelných zdrojů, a to ve výši 23 %. Podotýkám, že jsme odeslali na komisi částku 20,8 % podílu obnovitelných zdrojů.
A ještě k tomu dodám jednu věc, jak si stojíme dneska, protože se bavíme o roku 2030. Dnes si stojíme přibližně na podílu 14,5 %. Měli jsme být, kdybychom naplňovali plán, ke kterému jsme se v minulosti zavázali, přibližně na pozici 13 %. Fakticky tedy říkám, že dneska máme určitý náskok. Zaslali jsme tam 20,8 %, což vycházelo z toho, že EU obecně míří ke 32 procentům. A protože my jsme byli na 13 %, tak jsme jenom trojčlenkou dopočetli 20,8 % a brali jsme to tak, že to je do určité míry nejenom propočítáno, ale z pohledu finančního realizovatelné.
Z pohledu produktového, abychom to zvládli, jsme rovněž názoru, že 20,8 % do roku 2030 bychom bez větších problémů měli zvládnout.
A nyní se ještě trošku detailněji zastavím u nákladů s obnovitelnými zdroji a u toho, co by to pro nás vše znamenalo a nebo co to znamená.
Říkám to i z důvodu toho, že v médiích velmi často prosakují různé zavádějící informace, které nejsou úplně přesné, a je proto dobré se na číslech sjednotit.
Celkově nás obnovitelné zdroje stojí ve smyslu podpory – beru poslední rok – 47 mld. Kč ročně.
Říkám "stojí nás", tzn. stojí to všechny, tzn. státní rozpočet, spotřebitele, firmy. Přičemž toliko diskutovaná fotovoltaika, která je samozřejmě jenom částí obnovitelných zdrojů, ta nás nákladově ročně stojí 29 mld. Kč. Možná jste zaznamenali, že padá číslo 1 bilion korun, čili 1000 miliard korun. Toto číslo padlo poprvé v roce 2015 a řekl ho Národní kontrolní úřad. Odhadl, že to, kolik nás obnovitelné zdroje budou stát, samozřejmě s tím, co už stály v té době před rokem 2015 a co to bude stát do roku 2030, tak odhadl právě ten 1 bilion korun, čili ten 1000 miliard korun. Nutno říci, že to odhadl poměrně přesně, protože když si to teď dopočítáváme do většího detailu, tak právě těch 20,8 %, ke kterým jsme se hodlali zavázat, tak by nás vyšlo na 981 mld. Kč. Čili skutečně NKÚ postupoval poměrně přesně a bylo to správné.
Kdybychom to zvýšili na 22 %, a už teď rovnou říkám, že to byl náš kompromisní návrh, který jsme odeslali, tak se budeme pohybovat na 1 bilionu a 3 miliardách korun podpory, kterou tomu musíme dát, čili stát, firmy a spotřebitelé. Kdybychom šli na 23 %, to, jak po nás požadovala Evropská komise, nikoli striktně, bylo to spíše doporučení, tak bychom se dostali na částku 1 bilionu a 33 miliard korun. Teď to hodně zjednoduším a můžeme říci, že každé procento navíc by nás stálo v 10letém horizontu mezi rokem 2020-2030 přibližně 30 miliard korun, což znamená, že to je přibližně 3 miliardy korun ročně. A teď ještě, kdyby byla z vaší strany otázka, kolik zaplatí stát a kolik zaplatí spotřebitelé a firmy, já to odhadnu, takhle to vždy vycházelo v posledních letech, je to cca půl napůl. Takže v zásadě 1 % navýšení by stálo státní rozpočet 1,5 miliardy a naše občany a firmy další 1,5 miliardy. Ale správné je se na to dívat z toho celku, čili 3 miliardy korun.
S ohledem na to, v jaké jsme dnes pozici, s ohledem na to, co po nás chtěla Evropská komise a s ohledem na to, že jsme si dopočetli, kolik by nás vše stálo, jsme navrhli kompromisní variantu a odeslali jsme ji do Evropské komise, a to na úroveň 22 miliard korun. Zopakuji tedy ještě jednou, kolik nás bude obnovitelný zdroj stát od svého počátku až do roku 2030. Bude to úplně přesně 1 bilion korun a 3 miliardy korun navíc, čili 1,003 bilionu korun.
Kdybychom se chtěli podívat do většího detailu, tak do zvýšení jsme navrhli ještě včlenění, abych to řekl úplně přesně, že se bude primárně jednat o vytápění a chlazení. A navrhujeme ročně navyšovat ve výši 1 %. Původně to bylo 0,8 %, což byl indikativní cíl stanovený komisí. Ten byl 1,1 %, ale to už je možná příliš velký detail, s tím vás nechci zatěžovat.
Z tohoto úhlu pohledu se domníváme, že je to návrh akceptovatelný, návrh, který je vyšší, než jsme zaslali, návrh, který respektuje, že jsme v předstihu našich současných cílů, že to není pouze matematicky vypočítáno ve smyslu toho, kde jsme dnes a jak by nám to dopadlo v roce 2030, ale že je to i s ohledem na to, že dnes jsme na tom o něco lépe. A s ohledem na náš rozpočet i na náklady občanů a náklady firem se domníváme, že to je přijatelný kompromis. Domníváme se, že bude i akceptovatelný pro Evropskou komisi, protože znovu říkám, těch 23 % nebylo nařízení, bylo to doporučení. My jsme udělali přesně polovičku nebo dokonce o něco víc nad tím, než jsme navrhovali my. Stanovisko Senátu pro nás bude pochopitelně důležité při dalším jednání s Evropskou komisí o finálním plnění plánu, a proto bych vás poprosil o podporu této předkládané rámcové pozice. Děkuji mockrát.
