Pane ministře, pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak už jsme slyšeli v úvodních zprávách kolegů z výboru, zaznělo, že přijetí usnesení, které je vám předloženo z výboru, nebylo tak jednoduché a že bylo jakýmsi kompromisním řešením situace, která ve výboru byla, řekněme, od ambicióznějších plánů až po hodně konzervativní. Já si před vás dovoluji předstoupit se sdělením o tom, že 24 senátorů, jak tady sedíme, tak se domnívá, že plán klimaticko-energetický z hlediska obnovitelných zdrojů by měl být přeci jen ambicióznější. A to neznamená jen těch 22 %. My jsme původně navrhli 20,8 %, Evropská komise nám napsala, původně to už požadovala, že bezpochyby jsou si jistí, že minimum, které jsme schopni zvládnout a na které máme ekonomický i klimatický potenciál, minimum, je 23 %. Ale jak sám pan ministr uvedl, myslím, že to byl pan ministr, nebo možná pan zpravodaj, tak odhady, které jsou počítány experty v této oblasti, říkají, že jsme schopni zvládnout přes 24 %, dokonce tady zaznělo 28 %.
Otázka je, co je pro ČR výhodné, co je výhodné a dobré pro naše občany, pro budoucí rozvoj našeho hospodářství a také pro to, abychom měli solidní příspěvek tomu, co asi většina veřejnosti chce, tedy příspěvek ke snížení zatížení, k pařížské úmluvě a k omezení klimatických změn.
A teď jsem přemýšlela, kde začít, ale já navážu na pana ministra. Pan ministr, myslím, už ví o naší aktivitě, o výzvě, že chceme, aby byl plán ambicióznější. A proto tady přednesl čísla. Ta čísla určitě jsou správná a říkají, že každým rokem platíme zhruba 27 miliard na fotovoltaiku a 40 miliard na obnovitelné zdroje. To je pravda. Ale proč je platíme? A budeme je platit také za zdroje, které by případně vznikly? Nebo je to, řekněme, jakýsi dluh, který máme kvůli chybnému rozhodnutí, které tady bylo přijato před 10, 15 lety a kterého jsme se nedokázali zbavit? Ano, je to tak, že platíme na fotovoltaiku obrovské peníze, ale platíme je proto, že se tehdy udělalo velice chybné rozhodnutí. A víme, že Spolková republika Německo vzápětí přijala usnesení a změnila své rozhodnutí. Ale v ČR pod vlivem určitých lobby a určitých tlaků k tomu nedošlo. A tak platíme úplně zbytečně a hloupě. Na obrovské solární zdroje, které máme, ty jsou na těch lukách, na zemědělských pozemcích, na které se všichni zlobí. Je to handicap, ano, ČR v tuto chvíli tyto peníze platí. Ale to přeci neznamená, že kvůli této chybě uděláme další a nebudeme se soustředit na to, abychom nové potenciální zdroje, které nebudou tímto zatíženy a naopak víme, že jsou dnes víc než konkurenceschopné, že je nebudeme podporovat. Takto stojí otázka.
A já ještě řeknu jedno číslo, když pan ministr měl taková krásná čísla. Tak jestlipak víte, kolik stojí naše hnědouhelné elektrárny a dotace fosilních paliv každým rokem? Je to spočítané. A to číslo je 55 miliard. To jsou dotace a důsledky hnědouhelných elektráren. Ale to už nám pan ministr bohužel neřekl. A já bych chtěla jenom říct, že právě v tom, co nám píše Evropská komise, hezky tady máme materiál z vlády, tak nám prostě říká v bodě číslo 9, že máme právě tyto dopady vyčíslit, aby to bylo jasné, aby ta čísla byla porovnatelná. A co říká odpověď ministerstva? Ministerstvo aktualizuje národní plán snižování emisí, ale z časových důvodů však pravděpodobně nebude možné promítnout změny a tato čísla poskytnout. Já myslím, že k tomu nemusím nic dodávat.
Chtěla bych také říci, protože ono se to tady trošku motá, že jestliže budeme podporovat obnovitelné zdroje, tak to neznamená, že to jde proti jaderné energetice. To je jiná debata. My chceme, aby obnovitelné zdroje nahradily uhlí, fosilní zdroje. A to je ten cíl, který máme.
Teď tady mám spoustu čísel, kterými bych mohla operovat. Já snad řeknu jen jeden zajímavý údaj, že právě ten klimaticko-energetický balíček ani nerespektuje státní energetickou koncepci, která uvažuje, že výše obnovitelných zdrojů by byla vyšší, než je v klimaticko-energetickém balíčku. Mám tady ta čísla uvedena. To je jenom na úvod. A já jsem moc ráda, že budeme hlasovat samostatně po bodech, respektive je tu návrh, aby se hlasovalo samostatně po bodech, protože pokud se týká těch 22 %, tak se opravdu domnívám, že nejenže jsou zbytečná, ale ona podkopávají cíl EU, protože my v tuto chvíli, pokud bychom se drželi tohoto čísla, je otázka, jestli se splní celý závazek EU. A máme to být právě my, ČR, která řekne: "My na to nemáme," když odborné analýzy říkají, že na to máme potenciál a stojí to za to? Ještě jedno číslo.
Děkuji za ně, pane ministře, to jsou ty tři miliardy, o kterých jste hovořil, že by to stálo ročně, to zvýšení o 1 nebo 2 %. 1,5 miliardy, když jste, myslím, říkal o 1 %, čili 2 % tři miliardy, jestli se nemýlím. Ale my budeme mít obrovské peníze z emisních povolenek. Budou to hodnoty řádově 100-200 miliard, já mám číslo. A teprve teď k nám přijde a v PS je zákon o podpoře obnovitelných zdrojů. A bude se rozhodovat, jestli právě a jakým způsobem budou ty prostředky rozděleny. A stanovisko nebo prosba, výzva panu ministrovi k tomu, aby změnil postoj ČR, má ještě jeden bod. A ten se týká toho, co si myslím, že s tím opravdu asi souhlasí všichni, troufám si to říci, aby se zapojil a byl zapojen do rozvoje obnovitelných zdrojů právě každý, veřejnost, zejména obce a města. A zejména aby se do plánu doplnily konkrétní cíle a opatření týkající se komunitní energetiky. Tzn. že obce mohou být soběstačné, že obce mohou být ty, a nejen obce, regiony, ale i občané mohou být těmi, kteří se sami rozhodnou a nebudou závislí, budou soběstační. A to je také, co v energeticko-klimatickém strategickém plánu zcela chybí. Tato část tam prostě není.
Takže to je moje prosba na pana ministra, protože si myslím, že to je právě motor, příležitost, kterou bychom měli vytvořit. Děkuji za pozornost.
