Slušovický zázrak. Tak se říkalo nebývalému rozmachu JZD Slušovice, který probíhal až do konce osmdesátých let minulého století. Hlavní zásluhu na něm měl jeho tehdejší předseda, nedávno zesnulý František Čuba. A právě o něm v těchto dnech vychází kniha s názvem "Cesta Františka Čuby z Březové k JZD Slušovice". Její autor Karel Nedbálek nám teď o knize i osobnosti Františka Čuby prozradí v Rozhlasovém vysílání víc.
1. Jak dobře jste se znali s panem docentem Čubou?
Ve Slušovicích jsem začínál od píky po skončení vysoké školy a vojenské prezenční služby jsem nastoupil na vstupní kolečko, kde jsem manuálně měsíc pracoval a potom odešel na provozy k specializaci. Nejprve na Bio Hrobice a potom na závodě počítačů TNS. Profesně jsem postupoval od nejmenší organizační jednotky o to vedoucího střediska, kde jsem měl na starosti kazetové diskové paměti. Potom jsem vedl provoz kompletací počítačů TNS, potom jsem byl ředitelem robotizovaného pracovišti svařovacích automatů. Takže ve styku s předsedou Františkem Čubou jsem byl zpočátku v měsíčních periodách postupem na vyšší funkce 14denní týdenní. V poslední fázi života jsem s ním denně řešil problémy podnikatelské, nové projekty přípravy vědeckých konferenci podobně. To hlavně po roce 1989, kdy se od něj odvrátila značná část lidí.
2. Co nejvíc přispělo k rozhodnutí vydat o Františku Čubovi knihu? (Věděl František Čuba o vašem záměru?)
Rozhodnutí napsat knihu vzniklo až po jeho smrti, takže napsání knihy a vydání knihy bylo ve velmi krátkém úseku několika měsíců. O záměru že budu psát tuto knihu nevěděl. Docentu Františku Čubovi jsem poskytoval zázemí kanceláře, kde měl archiv. Tento archiv jsem použil jako zdroj zatím nezveřejněných informaci. Také jsem chtěl činnost Františka Čuby řešit úhlem pohledu, jaký jsem měl na jeho činnost.
3. Jak vás napadl ten podle mě velmi pěkný jinotaj spojení životní cesty Františka Čuby s tzv. "slušovickou dálnicí"?
Cesta na obálce symbolicky ukazuje čtyřproudovou silnici, kterou vybudoval František Čuba mezi Lipou a Slušovicemi ve velmi krátkém termínu. Jeho snem, bylo pokračovat ve výstavě dálnice D1 která by vedla na Slovensko. Tato dálnice doposud není postavená i když je vyprojektována. Když se pozorně za díváte na titulní stránku, tak dělící čáry jsou reálné výkony, které v jednotlivých letech dosahovalo JZD AK Slušovice. Symbolicky ukazuje naprosto neprozkoumanou cestu, po které šel František Čuba a snažil se, aby touto cestou šel celou podnik, proto je to název té knihy tak je zvolený.
4. Jakou část životní cesty Františka Čuby kniha mapuje?
První část ukazuje historii Březové, historii hradu Lukov, historii Slušovic. Když jsem narazil na předky Františka Čuby tak jsem je nějakým způsobem zdůraznil. Kniha mapuje, kdy bylo založeno založen hasičský sbor na Březové, kdy byla založena ZŠ na Březové a jaký vliv měli jeho předci na vznik těchto institucí. V knize je také ukázáno na obec Březovou sice malou obec blízko Slušovic ale v mnoha případech zajímavou. Otec Františka Čuby založil v roce 1933 družstvo Reneta, Pak v roce 1949 na Březové bylo založeno první zemědělské družstvo na okrese. V neposlední řadě je zajímavá socha našeho prvního prezidenta Tomáše Garyka Masaryka, která vydržela stát na stejném místě po celou dobu socializmu. Druhá část knihy ukazuje na přímý vliv Františka Čuby, jeho světový ohlas, setkání s Donaldem Trumpem nebo setkání s Tomášem Baťou juniorem a jeho vliv na Čínu. Zabývá se také způsobem řízení a motivačními faktory.
5. Jaké dosud nezveřejněné informace a zajímavosti se o panu Čubovi dozvíme?
Věcí, které nebyly zveřejněný je více, ale já upozorním na dvě. Za prvé jeho zahájení řízení jmenování profesorem. Docent Ing. František Čuba kandidát věd splňoval všechny podmínky na jmenování profesorem. Měl publikační činnost, organizoval vědecké konference, měl přednáškovou činnost na vysokých školách. Tři profesoři na vysoké škole zemědělské z Prahy navrhli zahájení řízení na jmenování profesorem. Samozřejmě vždy byl realista a věděl že prezident Václav Havel tuto profesuru nepodepíše, tak dopisem informoval profesory, kteří toto chtěli a žádál je o zastavení řízení k jmenování profesorem.
Druhá informace
V knize je ukázáno, jak společnost ocenila člověka, který 30 let nebyl na dovolené, denně pracovat minimálně 12 hod. a pracoval soboty neděle jenom 6 hod. a víc jak dva roky na důchod nasluhoval. Tomuto člověku pak byl vyměřený důchod 11 775 Kč.
6. Z jakých zdrojů jste především vycházel při sbírání materiálů pro knihu?
Čerpal jsem jednak z kroniky obce Březová kroniky, hasičské kroniky obce Březová a kroniky města Slušovice, Okresního archívu na Klečůvce, Moravského archivu v Brně, archívu v Kroměříži a v Olomouci. Zdrojem mi také byla má kniha, Kronika rodu Nebálkových a v neposlední řadě osobní archiv, o kterém jsem si u již z dříve zmiňoval. Jako zdroje nesmím zapomenout syna Františka Čuby, Rostislava Čubu a bývalého mluvčího DAK MOVA Ing. Milana Kristka.
7. Ta publikace připomíná svou formou akademickou práci. Pro tuto formu jste se rozhodl proč?
Učím a procvičuji právo na univerzitě Tomáše Bati, fakulta aplikované informatiky a snažím se na studenty vest k tomu, aby řádně citovali zdroje, aby nedocházelo ke plagiátorství tak, jak se na některých školách stalo. Proto jsem se snažil touto formou psát knihu tak, aby to třeba vedlo k dalšímu mému kariérnímu cíli.
8. Poměrně velká plocha je v knize věnovaná rodišti Františka Čuby. Jaký vliv měla Březová na formování osobnosti Františka Čuby?
Největší vliv měl na formování osobnosti Františka Čuby jeho otec. Byl to právě selský rozum jeho otce, na který František Čuba často odkazoval.
Březová leží i na valašské poměry z hlediska zemědělských možností v nepříliš výhodné lokalitě. Místní sedláci proto nemohli spoléhat jen na standartní úrodu, ale museli přemýšlet nad doplňkovou činností, která by jim jejich hospodaření kompenzovala. Byla to drobná domácí řemeslná výroba. Dále nízká úrodnost polí vedla ke snaze rozvíjet obchodní činnost se zemědělskými komoditami, kdy otec doc. Čuby založil družstvo Renata, které kromě vlastního sadařství dováželo ovoce s produkčních jižních oblastí a prodávalo je zaměstnancům Baťových závodů. Nevýhodné zemědělské podmínky na Březové přímo vybízely ambiciózního Františka Čubu k hledání nových, nekonvenčních řešení.
Na katastru obce vznikl dostihový areál a budova Moravské banky, závody na výrobu počítačů TNS, areál transfer embryi, a velkokapacitní kravín, skleníky a další.
9. Jaký klíč jste zvolil při líčení "slušovické éry" Františka Čuby? Co vás na ní nejvíc zajímalo?
Klíčovým pro popis éry doc. Čuby byl jeho vztah ke svým spolupracovníkům-družstevníkům. Jeho snaha motivovat je k vysokým výkonům nejen postihem ale především perspektivou vysokých odměn, odborného a kariérního růstu. Vybudováním sociálního zázemí v podobě levných bytů, podnikového stravování, mateřské školy a zdravotního střediska. Možností cestovat do vyspělých západních zemí. Upřednostňováním odborné způsobilosti před politickými kritérii. Na jeho éře mne zaujala schopnost pokračovat v uplatňování tržních reforem uvnitř družstva i přes změnu politického kurzu státu.
10. Připomeňte, prosím, stručně našim posluchačům, co všechno v sobě skrývalo označení "slušovický zázrak", vzpomeňte alespoň na některé vymoženosti, které byly na svou dobu a region výjimečné.
Vše začalo zvláštnostmi inovativního způsobu myšlení a řízení. Základem Čubovi inovace byla především práce s lidmi.
V době, kdy řada vedoucích pracovníků jednala jen na základě doporučení nadřízených správních a stranických orgánů, doc. Čuba uplatňoval již od 60. let tvůrčí, neortodoxní přístup k řešení problémů.
Nezávislost Čubova myšlení se zvlášť projevila po roce 68, kdy v rozporu s normalizační politikou Husákova vedení, zaměstnal velké množství vysokoškolsky vzdělaných odborníků vyloučených z KSČ. Využil pro firmu schopnosti těchto lidí, kteří by jinde byli odsunuti do dělnických pozic.
11. V knize se věnujete i poslední neveselé etapě JZD Slušovice vedoucí až k zániku. Jak k němu došlo?
JZD Slušovice byl podnik založený na důvěře lidí v jeho schopnosti a růst. V této etapě ale došlo k honu na Slušovice. Právě tuto důvěru tak podnik ztratil.
Jak a proč došlo k zániku Slušovic. O tom se dá hovořit hodně dlouho. Důvody mohou pro někoho znít konspirativně. Slušovice byly pro řadu lidí koncem 80. let výkladní skříní Československa a tedy socialismu. To vše se stalo ale až v době Gorbačovovy perestrojky. Do té doby byly Slušovice státem neustále šikanovány nesčetným množstvím podnikových kontrol.
Poslední kapkou vedoucí k zániku Slušovic bylo rozdělení Československa, s nímž se doc. Čuba těžce smiřoval i jako občan, který ctil odkaz T. G. Masaryka.
V knize se to snažím řešit honem na Slušovice tak vše nebudu prozrazovat ať si to čtenáři se zájmem přečtou
12. Co to všechno znamenalo pro Františka Čubu?
Kromě velkého životního zklamání z rozbití velké moderní zemědělské firmy, která mohla konkurovat významným západním korporacím se doc. Čuba musel přizpůsobit dané situaci. Orientoval se proto především na přednáškovou činnost, v rámci, které založil Čs. společnost pro moderní zemědělství, která na svých sympoziích seznamovala představitele zemědělských firem s nejnovějšími technologickými a organizačními postupy a metodami.
13. Velmi zajímavé je to, že jste v závěru knihy vyčíslil hypotetický ušlý zisk způsobený zánikem slušovického JZD. K jakým číslům jste dospěl?
Ušlý zisk je v dnešní době standartní kategorií, kterou používají velké korporace, pokud jim například stát znehodnotí jejich investici. Což se například stalo v případě americké CME ve vztahu ke ztrátě TV Nova, kdy na českém státě vysoudila odškodné 10 mld. Kč.
Bylo v té době velmi těžké nejen pro Slušovice domoci se odškodnění na státu a médiích za lživou, zničující kampaň, na základě, které státem vlastněné banky vypovídaly družstvu úvěry a stát posílal do podniků neustálé kontroly a policejní vyšetřovatele. V důsledku této činnosti musely být uzavřeny investičně náročné výroby, které díky tomu, že byly v počáteční fázi rozvoje, ještě nepřinášely zisk.
Týká se to především biotechnologické výroby na Hrobicích, Ušlý hypoteticky ušlý zisk jsem spočítal za dobu 30 let asi na 120 mld kč. Konkrétní výpočet pak najdete v knize
14. Jak moc ovlivnil fenomén JZD Slušovice tento region? A ovlivňuje ho třeba dodnes?
Ve Slušovicích vznikla nebývalá koncentrace podnikatelského myšlení a podnikatelsky smýšlejících lidí. V tomto městě nadále působí 1000 subjektů s podnikatelským živnostenským oprávněním. To je u relativně malého města okolo 3000 obyvatel hodně. Jedna třetina obyvatel včetně žáků nemluvňat a důchodců.
15. Jak vzpomínají současní obyvatelé Slušovic a okolí na období největšího rozkvětu tamního JZD?
Myslím si, že s odstupem času obyvatelé vzpomínají na tuto éru v dobrém. I když je čím dál méně pamětníků. Ti, kterým je dnes 40 let si danou problematiku neuvědomují ani ji reálně nezažili, neboť v době největšího boomu Slušovic měli 10 let. Objevuje se i řada kritiků JZD Slušovice. Myslím, že tito lidé tady většinou nepracovali a Slušovice viděli pouze z rychlíku. Musím upozornit, že nejbližší vlak, a to lokálka je vzdálená 5 km od Slušovic. Kritici často nevnímají rozdílné podmínky, ve kterých JZD AK Slušovice působilo. Skutečnost, že JZD Slušovice působilo v době nesvobody není, ale vinou JZD AK Slušovice.
16. Je možné, aby se něco podobného opakovalo?
Slušovice vznikly v době velkého technologického a politického zlomu konce 60.let, který byl klíčovou hybnou silou pro nastartování slušovického družstva. K tomuto mixu byl ale nutný manažerský tým v čele s vizionářským a neústupným lídrem.
Obdobná situace tu byla naposledy v případě Tomáše Bati, který se protnul s nástupem Fordovy pásové výroby a extrémní poptávkou stimulovanou válečnou výrobou a následnou poválečnou konjukturou.
To znamená, že bez souhry technologických a dějinných zlomů není možné očekávat vznik podobných firemních zrodů. Nicméně ve Zlínském regionu se to již 2x krát s odstupem 40 ti let povedlo. Vznikl zde precedens pro Genius loci.
Stejně jako bylo na základě existence Baťovy firmy těžké predikovat vznik Čubových Slušovic, i nyní těžko můžeme predikovat technologickou sféru tohoto hypotetického třetího nástupce.
Nikdy dvakrát nevstoupíš do stejné řeky
17. Včera proběhl na dostizích ve Slušovicích slavností křest knihy. Jak se akce vydařila?
Jednalo se o poslední dostihy letošní sezóny, za účasti České televize v přímém přenosu. Na státní svátek přilákaly dostihy mimořádně velký počet diváků a fanoušků dostihového sportu. Určitě tam bylo přes šest tisíc, což bylo asi nejvíc od roku 2014, kdy se dostihů zúčastnil prezident Miloš Zeman. Kmotrem knihy byl legendární žokej a trenér Josef Váňa. Josef Váňa mimo jiné na těchto dostizích ve Slušovicích vyhrál i závod legend Velké Pardubické.
18. Kde je možné knihu zakoupit?
U vydavatele Monument Slušovice, nebo v advokátní kanceláři Karel Nedbálek která sídlí v Motelu Golf Start ve Slušovicích za dostihovou drahou u rybníčku Reneta. Blíže na stránkách www.motelgolf.cz
19. Jste mimo jiné prezidentem společnosti vyrábějící varhany a předsedou správní rady Střední umělecké školy varhanářské v Krnově. Co vás tak přitahuje k tomuto nástroji?
Zvuk královského nástroje mě fascinoval vždy. Z tohoto důvodu jsem také v Krnově v minulosti řídil společnost Rieger Kloss, která se od roku 1871 vyráběla s varhany. Podařilo se mi prodat dvoje varhany do Číny a když stoupla tržní hodnota firmy, tak jsem ji prodal. Proto se již výrobě varhan aktivně nevěnuji. Mám stále k varhanám blízko. V letošním roce jsem sponzoroval cyklus varhanních koncertů na Velehradě.
20. Dočetl jsem se, že také budujete vinařství. Jde pouze o obchod nebo douškem dobrého vína také nepohrdnete?
K vínu mám vztah od doby, kdy jsem se v roce 2003 podílel na vzniku vinařství a výsadbě vinic v Mikulově. Měli jsme zde 30 ha vinic, dnes ale jenom 6 ha.
Při této příležitosti se ale musím zmínit o trnkových sadech, které úzce souvisí s Březovou a Valašskem, a to jsou trnkové sady dnes jich obhospodařujeme víc jak 20 hektarů a jako prezent a dar s oblibou dávám pravou valašskou slivovici od Nedbálků, slivovicí, kterou Josef Váňa pokřtil knihu Cesta Františka Čuby z Březové k JZD Slušovice.
21. Zbývá čas ještě na nějaké koníčky?
Snažím se v této oblasti inspirovat doc. Čubou, pro něhož jediným zájmem byl rozvoj podniku a s ním spojené sebevzdělávání. K jeho osobní dokonalosti a asketismu mám však přece jenom daleko ale snažím se. Největší Relax mám po dobře vykonané práci a když se nějaký projekt podaří.
Poslední dobou jedním z velkých koníčků je vysazování lesních pozemků. Nakupuji holiny, nebo vytěžené porosty a snažím se je zalesnit,
K dnešnímu dni mám také již přes 10 ha lesních pozemků. Snažím se pomoct přírodě a řídím se Šmidákovým principem, že nikdo by neměl mít více moci, než má odpovědnosti.
zájemce o knihu:https://knihy.bazos.cz/inzerat/116649489/cesta-frantiska-cuby-z-brezove-k-jzd-slusovice.php
Část rozhovoru je v záznamu Českého rozhlasu, začíná na čase 15:23 hod. a končí 15:47 hod.
Nebo více informací a fotografická dokumentace na:
http://www.motelgolf.cz/2019/10/22/vydani-nove-knihy/
Slušovice 30. 10. 2019
JUDr. Ing. Karel Nedbálek, PhD., MBA
