doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc.

  • KSČM
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,84. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

01.11.2019 12:32:42

O umanutosti ideologické perverze

O umanutosti ideologické perverze

Lhaní o československých dějinách ze strany novodobých »elit« a jejich poskoků je až šokující

 V poslední době se hodně mluví o tom, že naše společnost je rozdělena, že byly vyhloubeny příkopy a naši občané si nerozumí. Něco na tom je. Vždyť českou společnost neovlivňuje ani tak reálné prostředí jako především jeho intepretace v médiích.

Manipulativní podstatu tohoto přístupu lze vyjádřit větou, že v masové komunikaci je podstatné to, kdo hovoří, co říká, komu to říká a s jakým účinkem. Prý jde o jakýsi nástroj a pojistku demokracie.

Ve své podstatě je to o ideologické nadřazenosti elit, které prý mají povinnost vést lid, aby »demokraticky« rozhodoval nikoli podle svých představ, ale podle přání novodobých mocipánů.

Své o tom nepochybně ví i komunistický poslanec Stanislav Grospič, který se nedávno vyjádřil k fatálnímu zásahu armád pěti států Varšavské smlouvy na území naší republiky v roce 1968. I on následně pocítil až neuvěřitelnou polarizaci české společnosti. Z jedné strany pomyslného břehu se ozývalo: »že se nestydíš… Rusové byli dobytek a ty k tomu povlu nemáš daleko… Lid měl s vámi udělat stejný konec jako s Ceauseskem«. Z druhé strany pak na adresu poslance Grospiče zaznělo: »Vážím si lidí, jako jste vy, co se nebojí říkat svůj názor proti zmanipulované části lidí… vaše slova stejně překroutili… přeji vše dobré.«

Ozval se i erudovaný šéfredaktor Britských listů Jan Čulík, který řadu let působí ve Velké Británii, kde spolupracoval s Janem Kavanem a jeho tiskovou agenturou Palach Press, přičemž vydávali anglickou mutaci čtrnáctideníku Informace o Chartě 77.

»Ideologická umanutost hlupáků, kteří nezažili okupaci v srpnu 1968, je šokující. Ať je Stanislav Grospič jakkoliv pochybnou a kontroverzní osobou, má pravdu, že většina mrtvých, usmrcených v důsledku invaze v srpnu 1968, byly oběti dopravních či jiných nehod, anebo prostě nervozity zděšených sovětských vojáků, kteří se ocitli vinou šéfů sovětského státu v situaci, jíž nerozuměli,« napsal 29. října letošního roku Čulík.

Za zmínku rozhodně stojí i slova amerického politologa Freda Eidlina, který ve své publikační činnosti přesvědčivě argumentuje a prokazuje, že zaměstnanci sovětského velvyslanectví v Praze během Pražského jara 1968 neinformovali pravdivě, protože se neodvážili otevřeně říci, že jde o celonárodní demokratickou revoluci. Tvrdili prý Brežněvovi a sovětskému komunistickému politbyru, že Pražské jaro je jen spiknutí hrstky intelektuálů, které invaze lehce porazí a národ a dělnická třída v Československu bude sovětské vojáky nadšeně vítat tak jako v květnu 1945. Proto, jak uvádí Fred Eidlin, měli sovětští vojáci přísný příkaz zacházet s československým obyvatelstvem jako se spřátelenými lidmi. Jednoznačně také prokazuje, že nedošlo k rozsáhlým masakrům jako v Budapešti v roce 1956. A obdobně jako poslanec Grospič konstatuje, že lidé, kteří tenkrát zahynuli, byli skutečně obětí nehod.

Co k tomu dodat? Možná jen to, že ideologická umanutost a lhaní o československých dějinách ze strany novodobých »elit« a jejich poskoků je až šokující. Tím ovšem netvrdím, že invaze pěti armád Varšavské smlouvy neměla pro naši zemi negativní, tragické důsledky. Ovšem díky osobní autoritě generála Ludvíka Svobody, kterou získal jako velitel čs. armádního sboru bojujícího po boku Rudé armády v době 2. světové války, jenž v možném vojenském střetu s vojsky Varšavské smlouvy viděl hrozící katastrofu, jí bylo možné zabránit. Nejen on, ale ani další představitelé našeho státu neviděli tenkrát žádnou jinou alternativu než zabránit možnému vojenskému konfliktu a lidským ztrátám.

Ne, poslanec Stanislav Grospič nemusí »chodit kanálama« a ani si nezaslouží »pořádných pár facek«. Jen si musí uvědomit, že lidé, kteří neopěvují hodnoty hlásané dnešními mocipány a jejich ideology to nemají v té naší »demokratůře« vůbec lehké.

Miroslav GREBENÍČEK, poslanec (KSČM)

publikováno v deníku Haló noviny 1. listopadu 2019
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama