Já samozřejmě přijdu zase na všechny výbory rozpočtové a všechno budu dokládat, analýzy dodávat, tak jako jsem to dělala u daňového balíčku, jako to dělám u všech zásadních zákonů z dílny Ministerstva financí. Ale nyní mi dovolte aspoň zareagovat z tohoto místa na poznámky, které během rozpravy zazněly.
Já začnu - myslím, že to byl pan předseda Kalousek, ale to teď je jedno. Rozhodně není pravda, že účelem této novely je získat peníze do státního rozpočtu, nebo do veřejných rozpočtů, jak řekl pan předseda Stanjura. To je vedlejší produkt. (Smích zprava.) A můžete se smát, jak chcete. My jsme projednali - připravujeme tuto novelu dva roky, definitivně se na ní shodla expertní skupina k daňovému řádu, která existuje na Ministerstvu financí několik let a její účastníci jsou soudci Nejvyššího správního soudu, pracovníci Ministerstva spravedlnosti, v určitých případech i Ministerstva vnitra, veřejná ochránkyně práv, právníci z Nejvyššího státního zastupitelství, samozřejmě z Ministerstva financí, z finanční správy, z Generálního ředitelství cel, a určitě jsem na některé zapomněla. Z Advokátní komory, z Komory daňových poradců. A expertní skupina k daňovému řádu se shodla, po analýze, která se provádí...
Děkuji, pane místopředsedo. A expertní skupina se shodla skutečně na tomto postupu a doporučila ho, děláme na něm dva roky, to má všechno samozřejmě stopy a zápisy z těchto jednání v lednu tohoto roku. Nevím tedy, nezaznamenala jsem příliš - tu poznámku jsem si udělala - že říkáte, že pětkrát zvyšujeme sankce. Naopak, sankce snižujeme, a velmi zásadně, z dnešních 16 %, kdybych měla přepočítat tu kostru výpočtu, na 10 %. A ty úroky snižujeme na běžnou soukromoprávní cenu peněz, což bylo zase něco, co vyplývalo i dlouhodobě z požadavků judikatury, a...
Děkuji, pane místopředsedo. Chtěla bych vás upozornit i na to, že v rámci meziresortního připomínkového řízení tuto novelu a i tyto všechny vedlejší související instituty, o kterých jste tu mluvili, podpořil Nejvyšší správní soud svým stanoviskem. Což já považuji také za velmi důležité, protože soudci Nejvyššího správního soudu jsou součástí expertní skupiny. A toto jsou věci, které my napříč dlouhodobě konzultujeme. To není ušito za měsíc nebo za dva na Ministerstvu financí.
Co se týče kontroly, kdy tady zaznívaly z vaší strany výhrady k tomu, že kontrola bude zahajována i elektronicky. Prosím vás, to je volba, to nebude povinnost. Pokud subjekt bude trvat na tom, že chce zahájit daňovou kontrolu osobně, tak samozřejmě mu to umožněno bude. Ale naopak setkáváme se i s požadavky, že se cítí být zatěžováni. Takže my tam dáváme volbu, abychom urychlili kontrolní postupy, které samozřejmě s prověřováním třeba i odpočtu, nebo jiných daňových povinností, souvisí.
Ta otázka lhůty, to tady zaznívalo nejvíc - a já tady ukážu čísla a grafy - otázka lhůty, prodloužení lhůty na 45 dnů, je nerozlučně spjata s tématem zálohy na nadměrný odpočet. Naopak, já bych si dovolila upoutat vaši pozornost - a já to všechno budu mít v rozpočtových výborech, donesu, rozdám, klidně pošlu, co bude kdo z vás chtít, tak, jako vždycky. Toto je pokles - na tom grafu (Ukazuje graf.) - mám ho jenom v malém, ale slibuji vám ho všem rozeslat na rozpočtovém výboru - pokles peněz zadržovaných nadměrných odpočtů ve srovnání - začali jsme od konce roku 2014, kdy to byl naposled váš rozpočet, a zavedení kontrolního hlášení od roku 2016. A podívejte se na ten trend. Ty peníze jednoznačně - to znamená, mám to samozřejmě i v nominálních částkách - zadržované částky nadměrných odpočtů na konci roku 2014 byly víc, jak sedm miliard. Na konci června letošního roku je to něco málo, jestli 1,2 miliardy.
To jsou peníze, které zůstávají v cash flow firem. To znamená, že jsme zlepšili cash flow, plácnu, o čtyři miliardy korun celoročně. A to díky kontrolnímu hlášení. Protože kontrolní hlášení naopak urychlí prověření veškerých plateb a nezadržuje se takové množství nadměrných odpočtů. A v tom chceme pokračovat. Díky tomu, že jsme - na vracení nesporné části odpočtu pracujeme dva roky na Ministerstvu financí - zařadili do novely daňového řádu, která souvisí s elektronizací a s on line finančním úřadem, protože je to jeden zákon a tam musíme tato témata řešit. A v podstatě chceme, aby v cash flow firem bylo ještě více, to znamená, že tím, že vlastně bude finanční správa zadržovat pouze tu nespornou část.
Ale ona musí v té lhůtě - a teď si vemte, že lhůta je 30 dnů. Jinak pro vaši informaci - já mám benchmark většiny zemí Evropské unie, nebo dá se říct, že skoro všech. A v podstatě země - a dodám vám to zase na rozpočtovém výboru, mohu je číst - jenom lhůty pro vracení odpočtu - Francie šest měsíců, Itálie tři měsíce, Maďarsko 45 dní, Německo až po odsouhlasení přeplatku, Rakousko šest měsíců, Španělsko šest měsíců, Nizozemsko osm týdnů, Řecko 90 dnů a tak dále. Mám tady celý benchmark, který samozřejmě dodám.
A finanční správa potřebuje, aby mohla provést první párování, druhé párování v rámci kontrolního hlášení a pak ještě vlastně posoudit tu nespornou část, tak potřebuje tu lhůtu o 15 dnů delší. A spojujeme to s razantním snižováním úroků a s razantním zjednodušováním správy daní a i s tím, že úroky budeme počítat až od 500 korun. To znamená, že v podstatě ta lhůta, která tam byla, ta liberační lhůta de facto, nebude potřeba, protože, ti malí všichni spadnou tady do tohoto posunu, který v tuto chvíli zavádíme. A tím, že snižujeme úroky, tak v podstatě zůstává zase nějakých 0,7 miliardy minus ve státním rozpočtu, ale zůstanou naopak v kapsách daňových poplatníků. A to je to, co my každopádně chceme, aby se tam promítlo.
Co se týče tabulky, od kdy vzniká výše dně, je součástí důvodové zprávy, odkazuji vás na důvodovou zprávu. Jinak samozřejmě zase budu mít všechno na rozpočtovém výboru. A v podstatě to, že jste tady hovořili o nějaké tabulce na straně 81, ta tabulka není o žádných zaviněných částkách úroku. Ta tabulka má vyčísleny úroky z prodlení, které jsou vyčísleny na částku osm miliard. A pak tam jsou úroky hrazené správcem daně, což je vlastně související s určitým natažením lhůty, nebo když se vrací po rozhodnutí třeba odvolacího finančního ředitelství, tak se tam počítá jakýsi úrok a ten činí 360 milionů. Ale náhrada škoda podle zákona způsobené nesprávným úředním rozhodnutím v podstatě dotčena touto novelou není.
Pan poslanec Profant hovořil o veřejné zakázce na Adis. Já jsem o tom tady hovořila už v souvislosti s daňovým balíčkem. Já jsem připravena kdykoliv - dala jsem to i do médií - v podstatě to, že paní generální ředitelka podepsala smlouvu s firmou Adis po třiceti letech - promiňte s firmou IBM - na to, že ještě čtyři roky budou provozovat tento systém, ale pak nám předají - nebo finanční správě - takové ty klíče - vysvětlovala jsem to tu několikrát - a díky tomu vlastně mohla být zahájena veřejná zakázka na nový systém, která v tuto chvíli probíhá. Takže to jsou všechno věci, které se podařily po 30 letech a já jsem za ně velmi vděčná. Ale to nesouvisí s legislativou, pane poslanče Profante, vůbec s legislativou. To je veřejná zakázka, která - jak ji chcete promítnout do legislativy, to jsem příliš nepochopila.
Co se týče Doing business, to je pravda. Já mám zanalyzované toto sdělení a postavení České republiky v určitých kritériích, které provádí světová banka. Skončili jsme na 41. příčce ze 190 hodnocených zemí. V oblasti placení daní Paying taxes jsme se umístili na 536. místě oproti loňskému 45. Ano, to je pravda. My jsme sice zůstali na stejných - dělá nám to kritérium - a to je prověřování právě podezřelých nadměrných odpočtů, kde jsme zůstali z loňských 17,7 týdnů na 18. A toto je právě cesta, abychom tu lhůtu zkrátili. A to, že je tam efekt do státního rozpočtu, je prostě vedlejší produkt, to není žádný záměr. Novelu jsme připravovali dva roky a já si troufnu říct, že je to novela, která přináší celou řadu ulehčení podnikatelům, zejména těm malým.
Děkuji.
