V neděli jsem byl v České televizi diskutovat s předsedou vlády. Věděl jsem, že nebude v dobré náladě, ale ono to bylo ještě horší. Muselo pro něj být poměrně nepříjemné zjistit, že někdo si pamatuje, že zde vládne již 6 let a nejsou vidět žádné výsledky.
I proto tento mistr marketingu, nesmyslných výroků a hlavněšest let slibů připravil vrchol všech slibů – takzvaný investiční plán za 5 tisíc miliard korun. Mít plán je důležité, investice jsou podstatná věc, o tom není sporu. Problém je, když „plán“ předkládá někdo, kdo za rok postaví čtyři kilometry dálnic, zvyšuje daně, rozšiřuje byrokracii, v časech rekordního růstu hospodaří i po rozpuštění státních rezerv se 40 miliardovým deficitem a na investice není schopen dát dost peněz. Ani ten slavný stadion pro Martinu Sáblíkovou ještě nikdo neviděl ani na papíře. Ale předseda vlády si připsal alespoň jeden zápis do dějin: je prvním premiérem, který už slíbil úplně všechno.
Megastřet zájmů
Důvodů k nervozitě měl však předseda vlády víc. Například ten nešťastný audit, který potvrdil to, co je jasné každému, kdo není slepý a hluchý, případně nepodepsal nějakou formu spolupráce – Andrej Babiš je jako předseda vlády a konečný uživatel výhod skupiny Agrofert – což potvrzuje černé na bílém slovenský registr partnerů veřejného sektoru – v obrovském střetu zájmů, protože jako premiér má vliv na rozdělování dotací, které ve velkém čerpá jeho holding. Zvláště absurdní je, že ministerstvo pod vedením Babišovy ministryně tento audit odmítá zveřejnit. Předpokládám, že ne proto, že tam jsou o jejím šéfovi nějaké lichotivé informace. Toto je zcela neuvěřitelná a nenormální situace – o našem dalším postupu budu informovat v úterý.
I proto předseda vlády již druhý den chrlí síru na ODS a vytahuje vše, co vytáhl už 48x – znáte to, Palermo, kmotry a podobně. Problém této „argumentace“ je, že v té době, době takzvaných kmotrů, jsem já učil na univerzitě. A co tehdy dělal pan Babiš? Podnikal se státem, pohádkově bohatl a se všemi těmi kmotry, které jsem já v životě neviděl, hrával tenis a podle nahrávky Gorila skrytě sponzoroval i Ficovu stranu Směr na Slovensku. Když jsem mu to připomněl, také se mu to nelíbilo. Ale možná na to jen zapomněl. Nebo možná mu tehdy nikdo neřekl, že jsou to kmotři. Tak, jak mu nikdo neřekl, že za socialismu lidé nemohli volně cestovat. To jen konfidenti a nomenklaturní kádři mohli.
Andrej Babiš rád zapomíná. I na své sliby. Předvolební už hodil do koše, o vyrovnaném rozpočtu, nezvyšování daní či zrušení superhrubé mzdy nechce nic slyšet. A ještě se vzteká, když mu to někdo připomene. Tak nás nejspíše čeká další erupce blouznění a rozdávání peněz, které nemá a které nakonec ani nikdo nedostane. Protože to je podstata tohoto premiérova cirkusu, který se vydává za politiku.
