Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, především jsem chtěl všem poděkovat. Skutečně, i když tady třeba zazněla určitá kritika, tak to nemyslím vůbec ironicky. Já si toho vážím, protože toto není žádný povinný materiál pro Senát. Do značné míry velmi oceňuji, že jste si dali tu práci, že jste to prostudovali. Navíc uznávám, že to chodí průběžně, jak už jsem říkal, ten materiál není hotový. Je mi jasné, že v době, kdy jste zavaleni desítkami jiných povinností, pročítat tento materiál není třeba jednoduché. Navíc ještě třeba pod časovým tlakem. Takže já to vnímám pozitivně, tu dnešní diskusi. Vždycky se snažím si z konstruktivní kritiky něco odnést. Já jsem tady nezaznamenal žádnou nekonstruktivní kritiku. Tu bych ignoroval, ale ta zde nebyla.
Co se týká nicméně jednotlivých oblastí, které jste uváděli, ke kterým jste se vyjadřovali, tak jenom v rychlosti, tak jak jsem si to všechno zapisoval, do značné míry si teď představte, jak to dáváme dohromady, že takto se to dává dohromady s dalšími desítkami subjektů. Teď to není o tom, kdo je důležitější, kdo méně, samozřejmě Senát považuji na té absolutní špičce, na tom vrcholu. Ale představme si, že jenom v této dnešní diskusi zaznělo, a podle mého názoru správně, na tom není nic, co bych mohl vytknout, dejme více do energetiky, ani nevíte, jak rád bych dal více do energetiky a do její podpory, od dekarbonizace přes nové zdroje atd., protože hledáme každou miliardu, dejme více do zdraví, myslím, že k tomu není co dodávat, do vědy a do výzkumu, tam to bylo tak vyvážené, děkuji panu profesoru Drahošovi. Nicméně i on by si představoval více do společenských věd. Lze s tím jedině souhlasit. V zásadě do vzdělávání, zaznělo, že by to asi stačilo, i když pan ministr Plaga by stále ještě chtěl o něco práce, ale beru, že jsme se domluvili. Do podnikání jednoznačně zaznělo více, souhlas. Stejně tak do zahraničního obchodu. Do regionů zde padalo, ano, souhlasím. Do digitální infrastruktury, do kultury zde zaznělo, já se k ní vrátím ještě. Do segmentu voda, já to zahrnuji do těch technologií spojených s vodou, do dopravy. Nesmírně rád bych posílil ještě více dopravu. Jinak tady je drobná vsuvka, do takzvaného betonu nebo něčeho, do silnic, nejde ani koruna. Jedině do železnic, a to ještě chytrých železnic, zabezpečení a všechno, co je spojeno s digitalizací. Zazněly zde sociální služby včetně posílení úlohy žen a dejme více do obcí. Když jsem to jenom v rychlosti takhle sečetl, znovu říkám, nepolemizuji nad žádnou z těch oblastí, kterou jste navrhli, ve víře dobré, kdybych to přepočítal jenom na 3 miliardy na každou oblast, což byste mi ještě možná řekli, to není zas tak úplně nic významného, ty 3 miliardy, tak jsme na dalších 45 miliardách. Takže bychom opětovně byli tam, kde jsme byli. A my prostě na to máme jenom 172 miliard.
K tomu už ta asi klíčová diskuse, která zde zazněla. Jak to celé vznikalo? S čím s vámi nemohu souhlasit, s některými, že to nemá vizi, že to nemá misi. To bylo to první, co jsme řešili. Možná, že to tam není dostatečně všude znázorněno, teď nevím úplně přesně, jak jste to pročítali, respektive jestli tam bylo všechno správně vyznačeno v tom finálním dokumentu, ale my jsme vycházeli z vize. Ta vize je jasná. Je v národní hospodářské strategii, je v inovační strategii, je v dopravní strategii, je ve všech dokumentech, které máme, které byly základem pro to, to jsme secvakli, napsali jsme hlavní vizi celého Národního plánu obnovy. K tomu jsme přiřadili misi. K tomu jsme přiřadili těch šest pilířů, které se zde zmiňovaly, nebudu se k nim dále už vracet. A na kterých si myslím, že je všeobecná shoda. Následně se šlo na požadavky v rámci těchto pilířů jednotlivých resortů. První, takový ten hlavní součet těch zdrojů se pohyboval přes 800 miliard. Tak samozřejmě to bylo ale všechno, co by tam všichni chtěli dát na 10 let. Pak se to postupně snižovalo a začalo se diskutovat s Unií, myslím tím s Evropskou komisí. Následně jsme skončili na 280 miliardách, to bylo předpřipravené pro tu prvotní diskuse na bázi Evropské komise. Pak jsme měli tu nejnáročnější diskusi, jak to snížit o těch dalších 100 miliard. Pochopitelně k tomu se průběžně vyjadřovaly jednotlivé resorty a jednotlivé zájmové skupiny.
Jedna z těch otázek, které už bych tady hned odpověděl, hned si ji tady najdu, byla, jakým způsobem ten proces vznikal ve smyslu státní rozpočet, investice, padlo zde dokonce číslo 250 miliard, že by bylo ideální ročně nainvestovat do státního rozpočtu. Nejsme úplně od toho daleko. 180 miliard je investiční plán v tomto roce, respektive na rok 2021. Rekordní číslo, do investic nikdy tolik nešlo. Dalších 50 miliard dáváme do vědy, výzkumu, inovací, to jsme na 230 miliardách, protože to já beru jako investici. Takže už od těch 250 miliard nejsme už úplně daleko.
To bylo k tomu, jak se to sestavovalo a jak se to dávalo dohromady.
Teď několik otázek, které zde průběžně padaly. Naprosto s vámi souhlasím s jednou věcí, soustředit se na kritéria vyhodnocování, účinnost. Ano, nic k tomu není, co by se dodalo. Souhlasím s tím, posílíme toto.
Co se týká jednotlivých komponent, nechci se vracet k tomu, co jsem říkal, že byste chtěli, aby se přidalo, ale ke každému z nich je třeba vnímat i to, jaké zde existují alternativní programy. Jestliže zde padala nebo byla diskuse o tom, že bychom měli ještě více posílit zdravotnictví, nemocnice, regiony atd., ano, ale přece na to máme REACT. Na to nemáme Národní plán obnovy. Když se podíváme do zaměření REACT, ten je daleko vhodnější a lepší právě pro podporu zdravotnictví. Zde v rámci fondu obnovy nám Evropská komise akceptuje posílení prevence, nikoliv budování jednotlivých nemocnic. To je to, prosím, co jsem říkal v úplném úvodu, není možné vyseknout Národní plán obnovy a podívat se, co bychom tady všechno chtěli. Zaprvé vidíte, že bychom neměli šanci to odfinancovat, dostali bychom se úplně jinam, ale je třeba to vnímat v kontextu všech ostatních zdrojů, zejména zdrojů z EU.
Padlo zde konkrétně, jak je to provázáno s obnovitelnými zdroji, s energetickým zákonem, tady jenom podotýkám, že toto je teď ve sněmovně, obnovitelné zdroje, POZE, tzv. energetický zákon, jsou před druhým čtením, shodou okolností dnes těsně před tím, než jsem přišel sem do Senátu, jsme to probírali na hospodářském výboru. Čili to tam je.
Co se týká uhlí, dekarbonizace, i to je pochopitelně obsaženo v Národním plánu obnovy, nicméně zase je třeba říct, že tomu se hlavně věnuje operační program, ať už původní OPPIK nebo OPTAK nebo tam jsou pochopitelně programy ze životního prostředí.
Tady jenom, nechci vás opravovat, ale jedna věc, je to ještě více než zde padlo, 830 tisíc domácností na plyn, nikoliv, je to 1,6 milionu domácností, které jsou centrálním vytápěním připojeny na plyn, možná jsem to tady někdy zmiňoval, priorita č. 1, energetické sekce ministerstva průmyslu a obchodu, to nejsou Dukovany. Priorita č. 1 je vyřešení centrálního vytápění, které je závislé na uhlí, 1,6 milionu domácností, 3,5 milionu obyvatel, je to úkol nikoliv za 15, za 20 let, je to úkol, který nás čeká v následujících letech, možná dokonce měsících, protože v důsledku zvýšených cen za emisní povolenky se nám všechno otáčí a my musíme urychleně, ale opravdu urychleně přecházet z vytápění na uhlí, na přechodové vytápění přes plyn, v čase postupný přechod na biomasu a na odpady. Je to nesmírně náročný projekt, ke kterému máme již parametry, mimo jiné právě v tom POZE zákonu je to všechno popsáno, a to jak investiční, tak provozní podpora, všechno, co je s tím spojeno. Takže nesmírně důležitá věc a jsem rád, že se nám to podařilo alespoň částečně, byť bych si představoval, že by to chtělo ještě výrazně víc dostat do Národního plánu obnovy, ale více zdrojů tam na to není.
Padlo zde k železnicím něco, jsem rád, že se zmiňují jako prioritní. Když se podíváte do dopravy, téměř vše jde na železnice. Prakticky nic nejde na silnice, pokud neberu některé mosty a posílení nějaké bezpečnosti na silnicích, ale to hlavní jde do železnic a jde to do chytrých železnic, jde to do přejezdů, do posílení bezpečnosti, pochopitelně i do infrastruktury. Ta infrastruktura samozřejmě může být dlouze diskutována, jaká trať je rychlejší, pomalejší, máte pravdu s tím Libercem, ale kdybych chtěl oponovat, řeknu, když se podíváte na koridor č. 4 Praha – České Budějovice, kam jsem už jako kluk jezdil, protože jsem z Budějovic, jezdívali jsme 3,5 hodiny, v příštím roce bude hotový tento koridor, budeme jezdit hodinu 40 minut, myslím si, jedna z nejmodernějších tratí. Takhle musíme jít samozřejmě na všechny koridorové tratě, ale nezvládneme všechno naráz. Ještě nedávno byl celkový rozpočet na SFDI, je to pár let, pět, šest let, v řádu 50, 60 mld. korun. Ještě když jsem přebíral resort dopravy, byl 83 mld., dnes jsme na 121 mld., nikoliv rozpočtu, ale proinvestovaných peněz a na příští rok míříme na 127 mld. Nikdy se nedávalo více investic do dopravní infrastruktury, prostavuje se to, do železnic chodí ročně řádově 53 až 55 mld. Kč, takže věřím, že i ten Liberec se zvládne v brzké době.
Pak musím polemizovat s jednou věcí, i když ne, že bych jaksi polemizoval s tím vyřčením a s tím, že se to neříká, ale s tím, co za tím fakticky je. Partneři, se kterými to diskutuji, říkal jsem, že to je řádově 50 svazů, asociací, platforem atd., sice hodnotí pozitivně, že s nimi jednáme, za to děkujeme, ale nevidí bezprostřední dopad, nevidí, že jsme si to vzali k srdci. My jsme si to vzali k srdci, ale oni nevědí to, že požadavky nemůžeme všechny uspokojit, 172 mld. je nějaký strop, kam se musíme vejít, a kdybychom všechny uspokojili, tak to není 172, ale byli bychom třeba na 280, to byl ten poslední požadavek, který byl, a už přes něj nikdo nechtěl jít.
Tady jsme u té kultury. Kultura měla původně požadavky nižší, poté se vyšponovaly na 8,2 mld., nakonec s vypětím všech sil jsme to dotáhli na 5,3 mld., je to zejména ta kreativní kultura. Jsem nesmírně rád, že se nám kompromis podařil udělat, pokud mám poslední informaci z jednání s panem ministrem Zaorálkem, tak to bere už jako kompromis, se kterým se dá v dané chvíli vyjít. Že by to mohlo být ještě více. Ano. Ale pak si musíme říct, kde to zase odebereme. Odebereme to tedy na dekarbonizaci? Odebereme to na zdraví? Odebereme to na výzkumu? A budou nepochybně další skupiny tady z vás, které budou říkat: Ne, ne, ne, tam by mělo být víc. Takže objektivně řečeno, myslím si, že 5,3 mld. v tom kontextu na kreativní kulturu, čili kulturu, která má z našeho pohledu velký potenciál a je součástí přidané hodnoty, o tom není pochyb. Je to vizitka naší země, 5,3 mld., se domníváme, že je už solidní částka.
Padlo zde slovo, proč se krátilo, říkal jsem to, někde až třeba na tu čtvrtinu, protože těch požadavků bylo více. Když jich je více, tak to musíme krátit. Ano, někde se to zkrátilo o třetinu, někde o dvě třetiny, bylo to různě, bylo to vždycky po určité diskusi s tím správcem té komponenty. Navíc nezapomínejme, že v průběhu nám narůstaly další požadavky, i mimo jiné stran Evropské komise. Myslím si, že jsme udělali správně, že na rozdíl od začátku jsme přidali peníze do Českomoravské záruční banky, tzv. mezonetové financování, což jsou jakési peníze, které by se nám měly stále otáčet a měly by generovat další a další zdroje, myslím si, moderní nástroj, finanční nástroj, který za to stojí, tak to bylo třeba to v posledních dnech, kde jsme ještě přidali zdroje, že se nám to zdá jako rozumné. Pochopitelně někde jsme zase potom museli ubrat. V posledních týdnech jsme se dozvěděli, že nedostaneme 182, ale 172 mld., protože výsledky ČR s ohledem na HDP a makroekonomické ukazatele, to všichni asi víte, jsou velmi dobré, patříme do špičky Evropy, což nás zase bohužel hendikepuje v tom, že dostáváme potom méně peněz. Takže jenom toto nám dělalo dalších 14, 15 mld., které jsme museli rychle někde nalézt.
Byla zde otázka obecně na emisní povolenky a podporu firem v oblasti právě podpory nákladů, které mají spojené s emisními povolenkami. To není jenom otázka ČR, to je celoevropský trend. Jestliže v dané chvíli máme přejít na nové technologie a do značné míry musíme respektovat ten trend ve vývoji cen emisních povolenek, byť je to tedy nástroj opravdu nekompromisní, ale nemá teď cenu o tom diskutovat, prostě existuje, tak v dané chvíli musíme po určitou přechodovou dobu ty firmy udržet. Pokud bychom měli dnes přistoupit na to, že je necháme tzv. plavat v tom, že zaplatí emisní povolenky, tak nám skončí nemalá část průmyslu energetiky během několika měsíců. Nevím, jak to budeme vysvětlovat v moravskoslezském regionu. Včera jsem měl jednání se všemi oceláři třeba, myslím tím se všemi klíčovými hráči v oblasti výroby oceli. Máme zde teplárny, tzn. nemůžeme jinak než dnes, a nejenom dnes, ještě v nějaké době, podobně jako ostatní evropské země, kompenzovat alespoň částečně dopady za emisní povolenky, pochopitelně dobře si nakreslit tu křivku toho, jak ta podpora se bude zmenšovat a jak budou nastupovat nové technologie. Nemůžeme jenom vypnout světlo a odejít a říct: Tak si pomozte. Ano, je pravda, že do emisních povolenek dáváme určité zdroje, mimo jiné na to se taky vytváří modernizační fond.
Další diskuse byla, proč ministerstvo průmyslu a obchodu, jestli náhodou není to ministerstvo tím, že podporuje více ty, řekněme, technické, hospodářské projekty a je třeba méně vstřícné vůči školství, sociálním věcem, atd. Není to úplně ministerstvo průmyslu a obchodu, jak už jsem říkal v úvodu, jde to více za mou osobou jakožto místopředsedou vlády, protože někdo to koordinovat musí. Kdyby to koordinoval někdo ze sociální oblasti, tak by zase mohla být diskuse o tom, jestli nestraní více sociální oblasti, ale myslím, že když se na to podíváme, je to jasné. Největší komponenty jsou vzdělávání, zemědělství nebo, řekněme, ekologie spojená se zemědělstvím, to zde nesprávně zaznělo, zdravotnictví, to nejsou komponenty ministerstva průmyslu nebo hospodářství, a dokonce jsem si skoro jistý, že kdyby to spravoval někdo jiný, tak jako tvrdý zástupce průmyslu a třeba dopravy bych byl daleko razantnější v tom, jaké bych tam chtěl další podpory. Tím, že v tomto musím být spravedlivý, mohu opravdu garantovat, že jestli jsme nejvíc někde řezali od původního plánu, tak to bylo právě na resortu dopravy a resortu průmyslu a nahrazovali jsme to těmi mírnými zdroji, ať už OPTAK nebo OP Doprava atd. Myslím si, že toto spíše bylo pro tu věc přínosem, než že bychom si uzurpovali něco dalšího. Tak. Jdu do finále.
Beton. Do betonu nedáváme peníze. Takové klišé, které letí trhem, že se lijí peníze do betonu, vždycky bych poprosil každého, kdo to řekne, a cením si toho, že to tady nezaznělo... Čekal jsem, že se bude více diskutovat o betonu, z čehož vyplývá, že jste to dobře četli, tam ten beton nevidím, nikde. Beton by byl, kdybychom ho dali do silnic. Ani kačka nejde do silnic, když neberu mosty, ale to je otázka bezpečnosti, a to jsou řádově dvě miliardy. Pokud nebereme beton, chytrou železnici, takže nejde tam nic do betonu. Digitalizace, vzdělávání, věda, výzkum, inovace, můžeme rozebírat, co všechno ještě tam šlo atd., to znamená ochrana zdraví, prevence zdravotní atd., to znamená, nic tam opravdu nevidím do betonu, tam jdou zdroje právě třeba z OPTAK nebo z OP Doprava atd., naprosté minimum, pokud neberu, že součástí té investice třeba vědecké je nějaká infrastruktura spojená s objektem, naprosté minimum.
Svaz měst a obcí, děkuji za tu připomínku, jednáme s nimi, hodně, ale je to pochopitelně jeden z aktérů, který se nemusí cítit úplně se vším spokojen. Paní Vladyková, ředitelka, je urputná, mám ji lidsky rád, ale vždycky jí říkám: Prostě nemohou dostat všechno to, co chtějí, to je realita. Zítra mám jednání se starosty, takže jenom potvrzuji to, že jednání jsou docela intenzivní, ale Just Transition Fund, to je ten zdroj, který jde zejména pro obce, toto je doplňkový zdroj. Přiznám se, neumím reagovat detailně na Český onkologický institut, je to docela odborná už věc, pochopitelně jsem nestál za těmi projekty, je to z resortu zdravotnictví, vím, že jich je tam více, myslím tím projektů, které jdou do oblasti ať už ochrany zdraví nebo výzkumu v oblasti zdraví. Pokud se nepletu, do toho výzkumu jde na onko, jde na kardio, jde na viry, myslím, že i na infekci, to je to, co jsme řešili s panem profesorem Drahošem.
A stejně tak, a to je poslední, virologický institut, který je zajímavým nápadem, tak jsem slíbil i na našem osobním setkání, že vyvolám jednání mezi předsedkyní Akademie věd, mezi panem premiérem, budu tam já, budou tam ostatní aktéři výzkumu a vědy, protože tam je to hodně o diskusi, neřekl bych sporů, ale, řekněme, názorovém pohledu na to, jak by to mělo vypadat, zítra je to setkání u pana premiéra, takže v tom budeme pokračovat.
Za mě je to vše a ještě jednou jsem chtěl mockrát poděkovat za spolupráci.
