Takže když to vezmu na misky vah a podívám se, co je menší zlo, jakože jsem přesvědčen, že nouzový stav v tuto chvíli už je zbytečný, ale než abychom dneska ohrozili rychlost doplňování do zásobníků, tak je lepší ho ještě prodloužit a pokusit se v těch následujících týdnech ty aukce dotáhnout a doplnit to do zásobníků. Současně jsem říkal i to, že se to chytá už na poslední chvíli, protože se s tím mohlo začít o něco dříve. My jsme na to poukazovali od začátku března, že ty zásobníky se vyprazdňují a že je třeba k tomu přistoupit aktivně. Variant bylo víc, ať už přes Správu hmotných rezerv, což není úplně nejideálnější nástroj, ale souhlasím, že lepší něco než nic, nebo přes motivaci obchodníků. Odpověď tehdy byla jednoznačná: šetříme. A druhá: budeme čekat na Evropskou unii, budeme využívat společných zásob. Teprve po velkém tlaku veřejnosti, médií, opozice se začalo, a s tím souhlasím, od začátku dubna plus minus cosi dělat. A výsledek je ten, že se skutečně dneska doplňují, respektive zajišťuje se doplňování přes jednotlivé obchodníky na docela slušné úrovni.
My jsme předávali zásobníky, které samozřejmě nebyly naše, ale bylo tam plynu na úrovni 86 %. Nebylo to v době předání, abych byl přesný, bylo to na začátku sezóny, což odpovídá tomu, co bylo všude v Evropě, kolem 80 %. Doporučovala i Evropská unie. Nikdo nevyčítá nikomu to, že se zásobníky přes zimu vyprazdňují, stejně tak je nesmysl, aby se doplňovaly v zimě, protože to nejde. To technologicky je vyloučené. Čili čeká se, až když je tam málo těch zásob, a pak se buď doplňuje, anebo čeká na další sezónu. Logicky se každý rok čekalo vždycky na každou sezónu, což dávalo smysl, protože nebyla válečná doba. V tomto případě se podle mého názoru mělo začít dříve.
Co se týká bezpečnosti, to bychom na to mohli mít samostatnou schůzi a mohli bychom to dlouho rozebírat, co, kde, kdo říká, a mohli bychom se dívat, jak probíhalo výběrové řízení na Temelín mezi lety 2010-2013, kdy se do finále toho temelínského výběrového řízení tenkrát pustil Westinghouse a Rosatom. A my jsme to nevyčítali tenkrát nikomu, protože bylo to celkem věcně odůvodněné s tím, že se tlačilo tenkrát na cenu. A ano nakonec byl tím vítězem uznán Westinghouse, pravděpodobně správně tenkrát, i když tam ještě byla Francie, tam se to tenkrát trošku pokazilo, ale to je věc druhá, ale ten Rosatom tam jednoznačně byl ve finále. My jsme Rosatom nepustili nakonec ani do tendru. Ale ano, my uznáváme to, že jsme chtěli kompetitivní prostředí, a chtěli jsme, aby se cena stlačovala dolů. Konečně na všech výborech pro jádro, či jak se to tenkrát jmenovalo, se o tom diskutovalo a teprve na poslední chvíli se ten názor změnil. Po Vrběticích jsme, ano s ohledem na skutečnosti, které byly, nakonec nepustili Rosatom ani do toho tzv. bezpečnostního posouzení. Toto všechno bylo prodiskutováváno s bezpečnostními složkami státu. Toto všechno bylo odsouhlaseno Bezpečnostní radou státu.
A co se týká plynu, tak tam bychom mohli jít ještě do delší minulosti a mohli bychom se podívat na to, kdo stál za tím, když se tady tenkrát privatizovalo. Nejdříve to byly rafinérie, poté to byly plynovody, ale výsledek je ten výsledek, že v plynu nám nepatří ani šroubek. Nejdříve se zprivatizovaly plynovody, respektive přeprava plynu, ta je v rukou nadnárodní společnosti, to bylo v roce - jestli se nepletu - 2002. Co se týká distribuce, tak ta je v rukou třech subjektů, všechno nadnárodní subjekty. Co se týká dodavatelů, tak to je rovněž vše v rukou komerčních subjektů. Těch je větší množství. V České republice se už 20 let nerozhoduje o tom, za kolik budeme plyn nakupovat, za kolik se bude prodávat, v České republice se nerozhoduje o tom ve smyslu státu, jestli se bude brát plyn takový či onaký. Zjednodušeně řečeno, plyn se bere přes trubky v Německu a tam ústí trubky zejména ruské.
A ptejme se, kdo v Evropě stál za tím, aby se posiloval Nord Stream 1, Nord Stream 2? Nevšiml jsem si, že by tenkrát opozice nebo koalice, to už je jedno, proti tomu brojila. Nevšiml jsem si, že bychom tenkrát, naše minulé vlády, předminulé vlády, protestovali proti tomu, když se zrušilo Nabucco, nebo když se pustil Turkish Stream, což je opět ruský plyn. Evropa si vytvořila, zejména střední a východní, zásadní závislost na ruském plynu. To je realita.
A protože k nám vedou trubky z Německa, druhá sice vede ze Slovenska, ale tam jde minimum toho plynu, ale do toho Německa ústí právě Jamal, ústí Nord Stream, případně ještě norský plyn, tak je nabíledni, že směs toho plynu bude zejména ruská. I když to nikdo nemůže nikdy stoprocentně potvrdit, ale je to velmi, velmi pravděpodobné. A celý příběh jakéhosi polského Storku, který se tady mohl budovat a Poláci to na poslední chvíli odmítli z pragmatických důvodů, protože nevěřili LGN, protože bylo extrémně drahé a nikdo do toho nechtěl investovat, protože by se mu to nikdy nevrátilo a vsadili radši na baltickou větev, to je realita navzdory tomu, že jsme tenkrát stáli za tím, že EU k tomu přiklepla peníze. Jsme středoevropským státem a plynovou nezávislost bohužel neurčujeme. To není vina ani této vlády, ani naší vlády, ani předcházející vlády. Jediné, co můžeme diskutovat, jestli bylo vhodné, když se privatizovaly plynovody v tom roce 2002, čímž nezpochybňuji tu cenu, ta tenkrát byla přes 100 miliard, ale je pravdou, že kdybychom tam tenkrát si zachovali určitý kontrolní podíl jako udělali v Itálii, ve Francii, ve Španělsku, případně v Belgii, tak bychom se nám dneska dýchalo o něco lépe.
Nemyslím si ale, že bychom díky tomu brali jinou směsku plynu. To je technicky vyloučené. Stačí se podívat na infrastrukturu plynovodu v Evropě a každému to dojde.
Děkuji.
