úvodem řeknu to, že zákon podpoříme. Je to správný krok. Změny, které tam jsou a to ve všech třech oblastech, ať už se to týká toho režimu doplňování, tak co se týká DPI, tak i co se týká ERU. Já jsem toho názoru, že energetický zákon je zcela zásadní věc, že bychom si na něm neměli vylamovat politické zuby, že k tomu jsou jiné příležitosti. A navíc vycházím ještě z toho, že zde dnes není ministr průmyslu, tak ctím určitá pravidla. Myslím, že by nebylo fér, abychom se tady špičkovali na detailech, které pan ministr financí nemusí mít. To je do úvodu. Nicméně využiji toho, že tento zákon se teď prodiskutovává a využívám i toho, že je zde ministr financí a poprosil bych ho o reakci na tři výzvy, které zde v tomto kontextu uvedu.
Ta první se bezprostředně týká těch změn, které během několika dalších desítek minut určitě odsouhlasíme, a to je to vlastní doplňování. Ono musí být, tento režim ještě doplněn tím, že ti obchodníci, kteří si to tam budou rezervovat a kteří to budou muset využívat, tak by měli mít určité garance. Ideálně garance cen toho, aby kdyby se ta cena pohnula - v tomto případě pochopitelně dolů, tak aby v tom nezůstali takzvaně viset. Nejde o to, že by v tom zůstali viset a že by to neustáli, jde o to, že by to potom s největší pravděpodobností promítli do cen. Čili já rozumím tomu, že je to mimořádné opatření, jsme v mimořádné době a to odpovídá tomu, co se teď děje, nicméně mělo by to být vyváženo ještě diskuzí s těmi obchodníci. Tak to je jedna věc. Ale pokud mám správné informace, tak tato diskuse probíhá.
Druhá věc, která je s tím spjata, je vlastnictví zásobníků. Rozumím tomu, že to není součástí toho zákona, ale protože se to týká financí a týká se to dalšího strategického postupu vlády, tak já bych poprosil o to, jestli by nám mohlo být sděleno, jestli stát uvažuje o tom, že by zásobníky pořídil, či nikoliv, to znamená, že by je nechal v rukou nezávislých subjektů. Já se tady u toho krátce zastavím. Zase respektujme to, že jsme v jiné době. My jsme tu příležitost neměli - zásobníky odkoupit, protože RWE je nenabízelo v té době, kdy my jsme byli u vlády, a současně jsme ani nebudovali nové zásobníky, protože by to nedávalo smysl.
Jestliže tady jsou zásobníky vybudované komerčním subjektem v celkové kapacitě 2,9 miliardy kubíků, tak stavět další zásobníky by nedávalo vůbec žádný smysl, protože by si tam logicky nikdo ten plyn dále už nedával. Nicméně doba se změnila, RWE odchází z trhu, RWE nabízí zásobníky a já jsem bytostně přesvědčen, že by stát si neměl nechat tuto příležitost uniknout. My bychom neměli jako opozice říkat, jakou formou to udělat, to je na rozhodnutí státu, jestli se k tomu využije nějaká státní instituce nebo nově založená firma, to jsou detaily. Ale jsem toho názoru, že by stát měl mít kontrolu nad těmi zásobníky, a to z několika důvodů.
Za prvé se tím bude eliminovat riziko spekulace, to znamená, že to koupí někdo jiný, kdo může v určité době z nějakých důvodů, ať už bezpečnostních nebo obchodních toho využít ve svůj vlastní prospěch, čili v neprospěch státu.
Druhá věc je ta, že zásobníky zde RWE určitě nebudovalo proto, aby podporovalo tuzemskou energetiku, ale proto, aby na nich vydělávalo. To znamená, měla by tam být určitá návratnost. Já nejsem teď v detailu takovém, abych to dokázal říct, jaká tam ta návratnost je, ale předpokládám, že minimálně ČEZ si už tu analýzu dělal, protože nepletu-li se, tak odmítl do toho jít. Možná si ji dělá vláda, ale pokud můžeme slyšet, jaká je návratnost, pochopitelně vždycky je to návratnost s ohledem na to, jaká je ta cena, tak bych rád na to slyšel odpověď. Ale to, co nás zajímá ještě víc, protože stát by neměl spekulovat a neměl by podle mého názoru říkat, jestli návratnost je lepší za šest nebo za osm nebo za devět let, samozřejmě čím rychlejší, tím lepší, ale je to jakási bezpečnostní pojistka. A jsme v mimořádné době, to znamená, nepochybuji, že se ta návratnost zrealizuje v nějaké době tím pronájmem, tak odpověď na to, jestli stát se k tomu chystá či ne.
A ta poslední oblast, kterou jsem chtěl zmínit, a držím se stále tedy plynu, i když je pravda, že už zasahuje i do elektřiny, je obecně situace, kterou zde správně i pojmenoval pan předseda hospodářského výboru, a to, že nás čeká horké léto. Ono to nebude jenom horké léto, ona to bude i horká zima a obávám se, že horký bude i celý rok 2023. Ta čísla vidíme. Vidíme, co se děje na světových trzích s cenami energií. Vidíme to, že už dnes se fixují ceny na rok 2023 a vidíme ty částky. Takže bylo by iluzorní se domnívat, že dojde k nějaké změně a že ceny energií začnou klesat. ČEZ bude zdražovat od 1. 7. čtyřnásobně plyn, elektřinu o něco méně.
Jenom podotýkám, že to je čtyřnásobně vůči minulému roku a dvojnásobně vůči jaru tohoto roku a lze předpokládat s poměrně velkou dávkou pravděpodobnosti, že na konci tohoto roku dojde k dalšímu zvýšení. To bude znamenat pro nízkopříjmové, ale možná i pro některé středněpříjmové rodiny apokalypsu. Bude to znamenat obrovský tlak na podnikový sektor, který dnes je nejenom v situaci, že má obrovské zvýšené náklady na energie, na pohonné hmoty, ale nezapomínejme, že má ještě několikanásobně vyšší úrokové sazby s ohledem na to, že reposazba dneska je už téměř šest procent. A teď to říkám s ohledem na jeho konkurenceschopnost, protože zahraniční subjekty to nemají.
Tohleto všechno, když se dá dohromady, tak nás čeká nesmírně svízelné období a nebude jiné cesty, než že se bude muset podporovat výrazně více, než jak je tomu dnes. Ta podpora dnes selhává a podle mého názoru už měla být nastartována. Ale to se můžeme politicky přít. Věc druhá je ta, že podzim bude krutý a že nepochybně celá řada z těch nástrojů, které i my jsme navrhovali, budou muset být zaktivována. Bavme se potom o tom, které to budou. Jestli to bude odpuštění plateb za obnovitelné zdroje, což by podle mého názoru daleko elegantněji řešilo to, co dnes realizuje ministr průmyslu a obchodu, a to je ten speciální tarif, který ve své podstatě matematicky nebude nic jiného, protože to chce zastropovat nějakou spotřebou domácnosti a jenom tvrdíme, že přes ty obnovitelné zdroje je to rychlejší, je to elegantnější a je to v podstatě německý model. A navíc si stát může nebo vláda nadávkovat tu podporu libovolně, jak bude chtít. Ale to už je detail.
To podstatné je to, že se na to budou muset obstarat zdroje a tomu rozumím, že ministr financí chce vidět ty zdroje, a proto vyzýváme k tomu, aby se na to využily zdroje ze společnosti ČEZ. Ale zase, říkáme to věcně. Pojďme se podívat na ta čísla. ČEZ, doufám, že to budu říkat z hlavy správně, za rok 2021 měl zisk po očištění, ať jsme objektivní manažersky, třiadvacet miliard, letos za první čtvrtletí už to je šestadvacet miliard. Ale co je zajímavější, je to, že odhad toho zisku ze společnosti ČEZ už se pohybuje teď kolem padesáti miliard, a ještě před dvěma měsíci to bylo okolo čtyřiceti miliard. Takže lze předpokládat, že ten zisk bude ještě větší než těch paesát miliard. Ale i kdybych se držel jenom těch padesáti miliard, tak pochopitelně musíme od toho odečíst to, jaká bude dividenda. To chápu.
Tady doporučujeme příliš neustupovat ČEZu v tom, aby se tlačila někde na sedmdesát, osmdesát procent, ale v této mimořádné době bych se nebál zatlačit na devadesát, pětadevadesát procent z celkového objemu toho zisku a potom samozřejmě z toho je to těch sedmdesát procent. Když půjdeme touhletou matematikou, tak zjistíme, že mezi třiceti až pětatřiceti miliardami korun by se dala zvládnout dividenda ze společnosti ČEZ, ano, rozumím, za rok 2022, to znamená, bylo by to vlastně v roce 2023. A teď samozřejmě my potřebujeme podpořit teď, tento rok.
Tak my nechceme radit vládě, jakým způsobem by to měla udělat. Těch variant je určitě více. Ale rozhodně bych nečekal až na ten rok 2023. Nabízí se varianta využít nerozdělovaného zisku společnosti ČEZ. Tam je poměrně dost zdrojů. Ale pochopitelně to se dá překlenout jakýmkoliv jiným způsobem. Důležité je to, říci, kolik by se z toho dalo vyčerpat. Ale jestliže bychom se bavili jenom o dividendě ČEZu, a chci být na té hraně nepříliš optimistické, to znamená, někde na tom středu, tak by to opravdu mohlo být třicet až pětatřicet miliard. Dvaatřicet miliard mi vyšlo při tom padesátimiliardovém zisku, tak potom by v podstatě byla ta podpora pokryta přesně tak, jak my bychom si představovali nebo to je to, co my navrhujeme. A bavme se o tom, v jakém mixu by to bylo třeba přes obnovitelné zdroje, speciální tarif a nebo třeba přes daň z přidané hodnoty. To už je potom na rozhodnutí vlády.
Takže to je vše za mě a budu rád, když pan ministr financí bude na tyto výzvy reagovat a případně jsem připraven na diskusi.
Děkuji mockrát.
