Procento cizinců v Praze výrazně převyšuje běžný republikový průměr. Na 345 tisíc cizinců žijících v nejlidnatějším českém městě tvoří téměř 40 % všech cizinců v Česku. Nejvíce zastoupeni jsou mezi nimi lidé z Ukrajiny, Slovenska a Ruska, významnou část tvoří i příchozí z Vietnamu. Narůstá také počet lidí, kteří do Prahy míří z Rumunska, Bulharska, nebo dokonce z Indie a Filipín.

„Praha byla díky své geografické poloze a historii vždy křižovatkou kultur a městem, ve kterém cizinci žili a pracovali. To přispívalo k přirozenému importu know-how i městskému rozvoji. Vzpomeňme na příklad Florence, kdy Karel IV. při zakládání Nového Města umožnil italským řemeslníkům z Florencie usídlit se v těchto místech. Obdobná situace je i dnes. Praha je úspěšným kosmopolitním městem a stejně jako další úspěšná evropská města láká nové obyvatele pracovními příležitostmi i vysokou kvalitou života,“ říká náměstek pražského primátora pro oblast územního a strategického rozvoje Petr Hlaváček.

„Hlavní město Praha dlouhodobě rozvíjí aktivní politiku integrace cizinců a od vypuknutí ruské agrese na Ukrajině v roce 2022 se samozřejmě intenzivně zaměřuje i na podporu adaptace a integrace ukrajinských uprchlíků. V rámci podpory začlenění cizinců do české společnosti spolupracuje Praha s městskými částmi a neziskovými organizacemi. Společně se snaží vytvořit vhodné integrační prostředí a podpořit přínosy, které městu migrace ze zahraničí přináší. Jsem rád, že se také v rámci této politiky zaměřujeme na to, aby docházelo k co největšímu sblížení majoritní společnosti s cizinci,“ říká náměstek primátora hl. m. Prahy pro kulturu, cestovní ruch, národnostní menšiny, ochranu památek, výstavnictví a animal welfare Jiří Pospíšil.

Současná situace v evropských městech

Srovnatelný růst počtu cizinců je pozorovatelný i v dalších městech Evropy. Cizinci zde využívají pracovní příležitosti, o které domácí populace nejeví zájem. Odvětví jako stavebnictví, ubytovací a úklidové služby nebo pohostinství jsou na práci cizinců prakticky závislá. Jiní se naopak uplatňují ve vysoce kvalifikovaných manažerských a IT profesích.

„Růst počtu cizinců představuje jednu z hlavních výzev pro současná města. V Praze, kde průměrný věk české populace je 44 let, cizinci s průměrným věkem 40 let výrazně omlazují město a představují cennou pracovní sílu. Je však třeba myslet na to, že roste i počet narozených dětí cizinců, což vyžaduje zohlednění jejich potřeb ve školních zařízeních. Proto soustavně sledujeme prognózy vývoje obyvatelstva včetně cizinců, aby se město na budoucí vývoj včas připravilo a vyhnuli jsme se tak možným problémům,” doplňuje Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Praha v roce 2050

Nezaměstnanost v hlavním městě je prakticky nulová, na pracovním trhu jsou přesto desítky tisíc volných míst. Poptávka zaměstnavatelů po nové pracovní síle se odráží i na počtu příchozích cizinců a lze předpokládat, že nastalý trend postupného růstu bude pokračovat i v budoucnu. Byť se podle studie bude tempo růstu postupně zpomalovat, očekává se, že počet cizinců v Praze do roku 2050 vzroste na 598 tisíc až 920 tisíc.

Přes zjevné ekonomické přínosy ze sociologických šetření vyplývá, že postoj české veřejnosti je ale vůči příchodu dalších cizinců zdrženlivý. V dlouhodobém horizontu se tyto názory příliš nemění a jsou srovnatelné i v otázce přijímání uprchlíků.

Praha je však na očekávaný nárůst cizinců dobře připravena. Má vypracovanou Koncepci hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců včetně Akčního plánu, které pravidelně aktualizuje a jejichž naplňování má v gesci oddělení národnostních menšin a cizinců pražského magistrátu. Jednou z klíčových aktivit je také podpora interkulturní práce, což výrazně pomáhá překonávat sociokulturní a jazykové bariéry. Tyto aktivity zajišťuje městem založená obecně prospěšná organizace Integrační centrum Praha (ICP) a další neziskové organizace.

Hlavní role ICP je především posilovat informovanost, samostatnost a soběstačnost příchozích cizinců. Cizinci a uprchlíci se díky těmto službám rychleji, jednodušeji, a hlavně kvalitněji začleňují v České republice. Organizace navíc podporuje samosprávy v jejich úsilí integrace na lokální úrovni a pomáhá školám, úřadům práce a zdravotnickým zařízení v přístupu a komunikaci s cizinci.

Praha rovněž aktivně čerpá finanční prostředky z národních i mezinárodních zdrojů na posílení integračních aktivit a infrastruktury a město se aktivně zapojuje do mezinárodních projektů, což umožňuje sdílení zkušeností mezi evropskými městy a přenos dobré praxe a aktuálních trendů v integraci do našeho hlavního města.

Dokument Cizinci v Praze – Analýza a prognóza vývoje najdete ZDE.