Z výsledků stavebnictví za jedenáct měsíců roku 2019, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), vyplývá, že v tomto období byla Praze zahájena výstavba celkem 4 969 bytů v nových bytových domech. Celkově by tak za minulý rok mělo být zahájeno více jak 5 000 bytů. To je dvojnásobek oproti roku 2018 a současně je to nejvyšší počet zahájených bytů v Praze od roku 2008. I přesto, že se jedná o zlepšení, do budoucna by chtělo hlavní město, aby vznikalo v metropoli minimálně 6 000 bytů ročně, k čemuž chystá vedení města opatření ke zlepšení bytové výstavby.
Díky opatřením, na kterých město intenzivně pracuje, a které vedou k lepší koordinaci a zrychlení administrativních procesů a dodržování lhůt, lze očekávat, že v příštím roce se počet zahájených bytů bude dále zvyšovat, a to také proto, že se do stupně povolování teprve dostanou projekty, pro které bylo třeba změnit územní plán. V oblasti agendy změn územního plánu došlo v roce 2019 k značnému zpřehlednění a zrychlení.
„Objektivně se podařilo v tomto základním klíčovém parametru situaci zlepšit. Snad je to známka toho, že se nám daří vysvětlovat, že cesta k dostupnějšímu bydlení vede přes spolupráci v konkrétních územích všech aktérů ve městě – investorů, městských částí či vedení města a daří se postupně měnit atmosféru v metropoli ve vztahu k rozvoji a výstavbě,“ uvádí náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní rozvoj Petr Hlaváček.
Z podrobnějších údajů o povolování projektů z 22 pražských stavebních úřadů však vyplývá určitá nerovnoměrnost v rozložení zahajovaných bytů v bytových domech, kdy se nová výstavba soustřeďuje především do území v severovýchodní části Prahy. V správních obvodech Praha 3, Praha 8, Praha 9, Praha 10, Praha 14 a Praha 15 bylo zahájeno celkem 3 500 bytů, což je 70 % z celkového počtu, přitom v těchto městských částech bydlí jen 28 % obyvatel Prahy. Na druhé straně – v součtu za Prahu 4, Prahu 11 a Prahu 12 - bylo zahájeno jen celkem 620 bytů, přestože v těchto třech správních obvodech bydlí celkem 300 000 obyvatel. Takové rozdíly mají jistě vliv na poptávku a ceny, protože ve větší části území Prahy k nové výstavbě nedochází a zájemci o bydlení nenajdou nové bydlení v místě, které by preferovali.
K rovnoměrnému povolování nové výstavby v Praze by také mohlo přispět jednotné metodické rozhodování o větších stavbách na úrovni magistrátu. Novelu Statutu hl. m. Prahy, která by takovou změnu umožňovala, odmítly téměř všechny městské části, na kterých se stavební úřady nacházejí. „Politické reprezentace většiny městských částí se poměrně otevřeně vyjádřily, že se nechtějí vzdát určitého nepřímého vlivu na rozhodování stavebních úřadů, které mají sídlo v jejich radnicích, přestože vykonávají působnost státní správy. Koncepční změně v této oblasti se však v budoucnu hlavní město, domnívám se, nemůže vyhnout,“ říká radní hl. m. Prahy pro oblast legislativy Hana Kordová Marvanová.
Poprvé od roku 2015 byl z hlediska celkového počtu bytů zahájen v Praze téměř stejný počet jednotek jako ve Středočeském kraji (včetně rodinných domů). Celkově však bylo od roku 2010 ve Středočeském kraji zahájeno o 16 000 bytových jednotek více než ve stejném období na území Prahy.
Vedení města věří, že k bytové výstavbě v příštích letech také přispějí bytové projekty připravené městem. „Jedním z nutných a klíčových kroků pro iniciaci městské bytové výstavby je založení profesionální městské organizace, takzvaného městského developera, která se bude přípravou bytových projektů zabývat. To je jedním z našich hlavních úkolů pro letošní rok,“ doplňuje Petr Hlaváček.
Některé takto připravené projekty lze v budoucnu realizovat formou družstevního bydlení. „V nejbližších měsících bychom pro přípravu družstevního projektů měli mít připraveny všechny organizační a administrativní podmínky,“ dodává Hana Kordová Marvanová.
