Členské státy by pak měly rozhodnout, zda se přikloní k zimnímu nebo letnímu času. Snaha skončit se střídáním času je iniciativou skupiny 70 europoslanců, v jejímž čele stojí od samého počátku Pavel Svoboda (KDU-ČSL), který předsedá právnímu výboru EP.

“Jde o vyvrcholení dlouhodobé snahy zrušit praxi střídání času. To nejenže nevedlo k potřebnýmfinančním úsporám, ale přivodilo i další problémy - od vážných zdravotních důsledků na část populace, až po dopady na dopravu, zemědělství a oběh na vnitřním trhu. Občané dali jasně najevo, že si střídání času nepřejí,” říká Pavel Svoboda, který působí ve výboru pro dopravu.

Změna střídání času je téma, které v celé Evropě vzbuzuje velký ohlas. V online dotazníku Evropské komise hlasovalo více než 4,6 Evropanů a z nich se více než 80% vyjádřilo ve prospěch zrušení střídání času. Veřejná konzultace přitom trvala pouhých 8 týdnů, místo obvyklých dvanácti. Množství lidí, kteří se veřejné konzultace zúčastnili, nemá obdoby.

Podle europoslanců mají členské státy do dubna 2020 informovat Evropskou komisi, v jakém časovém pásmu si přejí zůstat. „Je důležité, aby toto rozhodnutí bylo na členských státech, v souladu s principem subsidiarity. Nicméně, aby se zamezilo nekontrolovanému chaosu, navrhujeme zavedení koordinačního mechanismu, podle kterého státy musí nalézt co nejlepší řešení pro všechny. Každá země spolu s Evropskou komisí jmenuje svého zástupce a všichni společně budou hledat řešení, které bude nejlepší jak pro občany, tak i pro fungování vnitřního trhu,“ doplňuje Pavel Svoboda.

„Diskuse o tom, který stát se bude chtít přiklonit k jakému času, budeme důsledně monitorovat. Evropská komise bude mít navíc pojistku v podobě možnosti odložit konečné rozhodnutí o dvanáct měsíců, a to v případech, kdy by postup členských států měl narušit fungování vnitřního trhu. Jde o strukturovanou dohodu o tom, že se dohodneme, neboť vůli občanů ze všech států Evropy nelze ignorovat“ dodává Pavel Svoboda.