Problém nemožnosti hradit náhrady za nemoc z prostředků na platy samozřejmě neřeší finance na ONIV přímo, vnímám však stesky ředitelů škol, že kvůli tomuto ustanovení zákoníku práce (zakotvujícího nárok na příplatek za "přespočetnou" hodinu odučenou v rámci stanovené týdenní pracovní doby) se jim zmenšuje prostor na úspory v platech v případě zástupu za nemocného pedagoga a tím i prostor na převody do ONIV na náhradu platu za dočasnou pracovní neschopnost, byť se z mého pohledu jedna spíše o odměnu za mimořádnou práci. Nicméně v této věci se jedná skutečně pouze o úvahu do budoucna, a to v rámci případné koncepční změny platové politiky vůči pedagogickým pracovníkům v regionálním školství. Záměrem tohoto výroku bylo otevřít diskusi o změně tohoto paragrafu napříč politickým spektrem. Pokud ke změně nebude pozitivní odezva, tak samozřejmě o žádnou změnu usilovat nebudu. 

Současný systém, kdy jsou z ONIV placeny náhrady nemocenské i učební pomůcky nebo další vzdělávání pedagogů, nepovažuji za správný a zadal jsem ministerstvu pracovat na lepším sytému, kdy nemocenská nebude součástí ONIV.

Zároveň bych rád upřesnil neobratnou formulaci, kterou jsem použil ve vztahu ke kvalitě pedagogických sborů. Chci zdůraznit, že osobně si práce všech pedagogických pracovníků vážím. Chtěl jsem jen podtrhnout, že bych chtěl více ocenit aktivní pedagogy, kteří budou například ve své výuce zohledňovat moderní přístupy.

Na resort školství jsem přišel, abych pomohl českému školství se dále rozvíjet a zkvalitňovat. Věřím v úspěšné rozběhnutí revizí rámcových vzdělávacích programů, také ve schválení novely zákona o pedagogických pracovnících a zdárné implementaci Strategie 2030+. Tedy v kroky, které posouvají naše školství v něčem dál. Také bych rád uvedl, že do rozpočtu MŠMT na příští rok se mi podařilo, oproti roku 2022, vyjednat zhruba o 17 mld. více. Oproti původnímu návrhu ministerstva financí to je o 15,3 mld. více.