Dobrý den - pročítám Vaše odpovědi a zaujala mne ta,
kde říkáte, že občané nemají své názory prosazovat silou - jak tedy hodnotíte ukrajinský Majdan, kde se určitá skupina občanů rozhodla prosadit své požadavky proti legálně zvolenému prezidentovai silou - a to ozbrojenou silou. Bylo to demokratické a správné, či ne? A jak vzhledem k Vámi uvedené odpovědi posuzujete konání části opozice v Syrii? Tato opozice se v žádných volbách nedokázala dostat do silných vládních pozic - občané Syrie ji prostě nevolí, ve vládě ji nechtějí - a tato opozice chce dosáhnout svého podílu na vládě ozbrojeným bojem - tedy opět ozbrojenou silou, Je to správně, či ne? Je to v souladu s demokratickými volbami a principy?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
15.06.2016 9:08:15 - Ing. Antonín Seďa
Ukrajina po oranžové revoluci se dostala na trajektorii cesty k demokracii. Nicméně řada politiků ukrajinskou společnost zklamala a proto došlo k demonstracím. A vyvrcholilo to násilným a krvavým potlačením demonstrace na Majdanu. Podle proběhlého vyšetřování došlo ke krvavému konfliktu na základě provokatérů z řad ukrajinských bezpečnostních složek. Takže bych byl opatrný v hodnocení Majdanu. Pak se hněv lidí obrátil proti prezidentovi, který uprchl. Občané již nechtěli být klamáni a chtěli reformy a pozitivní změny ve společnosti. Proto vznikly nové politické strany a občanská neposlušnost .Ale nelze hovořit o ozbrojeném povstání Ukrajinců. Pokud se týká Sýrie ,pak jsem si nevšiml, že by byla demokratická z hodnotného pohledu Evropy. Prezident byl zvolen občany ,ale opozicí likvidoval fyzicky, jako diktátor. Tohle jsou informace od Syřanů ,kteří tento režim zažili na vlastní kůži . Srovnávat ozbrojený boj opozičních skupin v Sýrii s demokratickými metodami používaných v evropských zemích není na místě . A opět musím připomenout arabské jaro,které oživilo společnost ke změnám a k reformám v arabském a v muslimském světě . Někde pozitivně a někde negativně ,to přece všichni víme.